1Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
1In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:
2Mluv synům Izraelským a rci jim: Když by kdo slibem oddal duše Hospodinu, vedlé ceny tvé dá výplatu.
2Govori sinovom Izraelovim in jim reci: Če kdo stori obljubo, po cenitvi tvoji naj bodo osebe GOSPODOVE.
3Tato pak bude cena tvá: Osobě mužského pohlaví, počna od toho, kterýž jest ve dvadcíti letech, až do šedesátiletého, uložíš výplatu padesáte lotů stříbra vedlé lotu svatyně.
3Bode pa cenitev tvoja za moškega od dvajsetega leta do šestdesetega leta: petdeset seklov srebra, po seklu svetišča;
4Pakli ženského pohlaví bude, uložíš výplatu třidceti lotů.
4ako je pa ženska, bodi cenitev tvoja trideset seklov;
5A od pětiletých až do dvadcítiletých uložíš výplatu, za osobu mužského pohlaví dvadceti lotů, ženského pak deset lotů.
5in če je od petih let do dvajsetih let, bodi cenitev tvoja za moškega dvajset seklov in za žensko deset seklov;
6A od dítěte jednoho měsíce zstáří až do pětiletých, uložíš za pachole pět lotů stříbra, a za děvče tři loty stříbra.
6in če je v starosti od enega meseca do petih let, bodi cenitev tvoja za moškega pet seklov srebra in za žensko tri sekle srebra;
7Od šedesáti pak let a výše, bude-li muž, uložíš výplatu patnácte lotů, a ženě deset lotů.
7in če je šestdeset let in čez, moškega spola, bodi cenitev tvoja petnajst seklov, za žensko pa deset seklov.
8Pakli bude tak chudý, že by nemohl uložené výplaty dáti, tedy postaven bude před knězem, aby mu kněz uložil výplatu. Podlé toho, seč bude moci býti ten, kdož slib učinil, uloží mu výplatu.
8Ako pa je ubožen za cenitev tvojo, naj ga postavijo pred duhovnika, da ga duhovnik oceni: po razmerju s tem, kar si obljubnik prisluži, naj ga duhovnik oceni.
9Jestliže by pak kdo hovado z těch, kteréž se obětují Hospodinu, slíbil, každé, kteréž dá z nich Hospodinu, svaté bude.
9Ako pa je živina, od katere se prinaša v darilo GOSPODU, karkoli takega hoče kdo dati GOSPODU, naj bode sveto.
10Nesmění ho, aniž dá jiného za ně, lepšího za horší, aneb horšího za lepší. Jestliže by pak jakýmkoli způsobem je směnil, hovado za hovado, tedy ono i toto, kteréž za ně dáno, svaté bude.
10Nikar naj tega ne premeni ali ne zameni, dobro za slabo ali slabo za dobro; če pa se kako zameni živina za drugo, bodi ona in njena zamena sveta.
11Pakli by které nečisté hovado slíbil, z jehož pokolení neobětují oběti Hospodinu, tedy postaví to hovado před knězem.
11Ako pa je katerakoli nečistih živali, od katerih se ne prinaša v darilo GOSPODU, naj se postavi tista žival pred duhovnika,
12A bude je šacovati kněz, buď ono dobré aneb zlé. Jakž je kněz cení, tak buď.
12in duhovnik naj jo oceni, je li dobra ali slaba; po tvoji cenitvi, duhovnik, naj velja.
13Pakli bude chtíti vyplatiti je, přidá pátý díl nad cenu tvou.
13Ako pa jo kdo hoče odkupiti, naj pridene peti del nad cenitev tvojo.
14Když by pak někdo posvětil domu svého, aby byl svatý Hospodinu, bude jej kněz ceniti, buďto že by dobrý byl aneb zlý. Jakž jej procení kněz, tak zůstane.
14In če kdo posveti hišo svojo, da bodi sveta GOSPODU, naj jo oceni duhovnik, ali je dobra ali slaba; kakor jo oceni duhovnik, tako bodi določeno.
15Pakli ten, kterýž posvětil domu svého, chtěl by jej vyplatiti, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, i bude jeho.
15In ako hoče hišo odkupiti tisti, ki jo je posvetil, naj pridene peti del denarja cenitve tvoje povrh, in hiša bodi njegova.
16Jestliže by kdo díl pole dědictví svého posvětil Hospodinu, tedy budeš je ceniti vedlé toho, jakž se osívá. Chomer ječmene kde se vseje, za padesáte lotů stříbra ceněno bude.
16In če kdo posveti kaj polja posesti svoje GOSPODU, bodi cenitev tvoja po tem, kolikor je ondi posevka: setev homera ječmena po petdeset seklov srebra.
17Jestliže by hned od léta milostivého posvětil pole svého, tedy vedlé ceny tvé zůstane.
17Ako v začetku milostnega leta posveti njivo svojo, bodi določeno po cenitvi tvoji;
18Pakli by po létě milostivém posvětil pole svého, tedy sečte mu kněz peníze vedlé počtu let zůstávajících ještě do léta milostivého, i odejme to z ceny tvé.
18ako pa jo po milostnem letu posveti, naj mu duhovnik računi denar po številu let, kar jih je še do milostnega leta, in naj se odšteje od cenitve tvoje.
19Chtěl-li by pak vyplatiti pole ten, kterýž ho posvětil, přidá pátý díl peněz nad cenu tvou, a zůstane jemu.
19Ako pa hoče njivo tisti, ki jo je posvetil, odkupiti, naj pridene peti del denarja cenitve tvoje povrh, in njiva naj mu ostane;
20Nevyplatil-li by pak pole toho, a prodáno by bylo někomu jinému, nemůže víc vyplaceno býti.
20ako pa ne odkupi njive ali če jo proda drugemu možu, se ne more več odkupiti,
21I bude pole to, když svobodné vyjde léta milostivého, svaté Hospodinovo, jakožto pole posvěcené; knězi bude v dědictví jeho.
21in njiva ta, ko bo v milostnem letu oproščena, bodi sveta GOSPODU, kakor njiva posvečena: duhovniku naj pripade v posest.
22Jestliže pak pole koupené, kteréž by nebylo z pole dědictví jeho, posvětil Hospodinu,
22Ako pa posveti GOSPODU njivo, ki jo je kupil, ki ni od dednega polja njegovega,
23Tedy sečte mu kněz summu ceny jeho až do léta milostivého, i dá cenu jeho v ten den, jako posvěcenou Hospodinu.
23naj mu duhovnik računi znesek cenitve tvoje do milostnega leta, in on naj da, kolikor cene ti določiš, tisti dan kot sveto GOSPODU.
24V létě milostivém navrátí se pole k tomu, od kohož bylo koupeno, jehož dědictví jest pole to.
24V milostnem letu naj se povrne njiva spet tistemu, od kogar je bila kupljena, ki mu tudi gre kot posest.
25Všeliká pak cena tvá bude vedlé lotu svatyně. Lot pak váží dvadceti haléřů.
25In vsaka cenitev tvoja bodi po seklu svetišča: dvajset ger imej sekel.
26Ale prvorozeného, což právem prvorozenství dává se Hospodinu z hovad, nižádný neposvětí, buďto z skotů aneb z bravů; Hospodinovo jest prvé.
26Samo prvenca živine, ki se kot prvina daje GOSPODU, naj nihče ne posvečuje: bodisi govedo ali drobnica, GOSPODOVO je že.
27A jestliže by z hovad nečistých bylo, vyplatí je vedlé ceny tvé, a přidá pátý díl nad ní. Pakliť nebude vyplaceno, tedy nechť jest prodáno vedlé ceny tvé.
27Ako pa je od nečiste živine, naj se odkupi po cenitvi tvoji in se pridene peti del povrh; in če se ne odkupi, naj to prodado po cenitvi tvoji.
28Všeliká pak věc posvěcená, kterouž by někdo slibem posvětil Hospodinu ze všech věcí, kteréž má, buď z lidí aneb z hovad, aneb z pole dědictví svého, nebude prodávána, ani vyplacována; nebo všecko, což takovým slibem posvěceno jest, věc nejsvětější bude Hospodinu.
28Ali vsaka posvečena reč, ki bi jo kdo z zaroto posvetil GOSPODU od vsega, kar je njegovega, bodisi iz ljudi ali iz živine ali ž njive posesti njegove, se ne sme prodati in ne odkupiti; karkoli je z zaroto posvečenega, presveto je GOSPODU.
29Všeliké hovado tak oddané, kteréž slibem tím se oddává od člověka, nebude vyplacováno, ale smrtí umře.
29Vse posvečeno, kar se izmed ljudi z zaroto posveti, se ne sme odkupiti: mora se usmrtiti.
30Všickni také desátkové země, buď z semene země, aneb z ovoce stromů, Hospodinovi budou; nebo posvěceni jsou Hospodinu.
30In vse desetine zemlje, od semena njive in od sadja dreves, so GOSPODOVE: sveto je GOSPODU.
31Bude-li kdo chtíti vyplatiti desátky své, pátý díl jejich přidá nad ně.
31Ako pa kdo hoče odkupiti kaj svojih desetin, naj pridene tega peti del.
32A všeliký desátek z volů aneb drobného dobytka, jakž přichází pod hůl pastýře, každý ten desátek svatý bude Hospodinu.
32In vse desetine od govedi in drobnice, od vsega, kar hodi pod pastirjevo palico, deseto bodi sveto GOSPODU;
33Nebude vyhledávati, dobré-li by bylo čili zlé, aniž ho smění. Pakli je předce smění, bude to i ono odměněné svaté, a nebude vyplaceno.
33ni treba gledati, je li dobro ali slabo, tudi naj se ne zamenja; in če se vendarle zameni, bodi tisto sveto in zamena njegova sveta: ne sme se odkupiti.To so zapovedi, ki jih je GOSPOD zapovedal Mojzesu za sinove Izraelove na gori Sinaju.
34Ta jsou přikázaní, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinai, aby je oznámil synům Izraelským.
34To so zapovedi, ki jih je GOSPOD zapovedal Mojzesu za sinove Izraelove na gori Sinaju.