1Břímě slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše.
1Prorokovanje besede GOSPODOVE za Izraela po Malahiju.
2Miluji vás, praví Hospodin, vy pak říkáte: V čem nás miluješ? Zdaliž Ezau nebyl bratr Jákobův? praví Hospodin. A však jsem miloval Jákoba.
2Ljubil sem vas, pravi GOSPOD. Vi pa pravite: V čem si nas ljubil? Ni li bil Ezav brat Jakobov? govori GOSPOD; a ljubil sem Jakoba,
3Ezau pak měl jsem v nenávisti; protož zanechal jsem hor jeho pustých, a dědictví jeho drakům pouště.
3Ezava pa sem sovražil ter sem naredil njegove gore v puščavo in dal njegovo dediščino šakalom v pustinji.
4Řekne-li Idumejská země: Ochuzeniť jsme, ale navrátíme se zase, a vystavíme místa pustá, takto praví Hospodin zástupů: Oni nechť stavějí, a já budu bořiti. I budou je nazývati pomezím bezbožnosti a lidem, na nějž hněviv bude Hospodin až na věky.
4Ako pravi Edom: Razdrti smo, pa zopet zgradimo, kar je podrtega – pravi tako GOSPOD nad vojskami: Oni bodo zidali, jaz pa bom podiral; in imenovali se bodo „kraji brezbožnosti“ in „ljudstvo, nad katerim se Bog srdi vekomaj“.
5Což oči vaše uzří, a vy díte: Veleben buď Hospodin po pomezích Izraelských.
5In vaše oči bodo to videle in porečete: Velik je GOSPOD tudi preko Izraelove meje!
6Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeť jsem já otec, kdež jest čest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeň má? Vám to mluví Hospodin zástupů, ó kněží, kteříž sobě zlehčujete jméno mé. A však říkáte: V čem zlehčujeme jméno tvé?
6Sin spoštuje očeta in hlapec gospodarja. Ako sem torej oče, kje je moja čast? in ako sem Gospod, kje je moj strah? pravi GOSPOD nad vojskami vam, o duhovniki, ki zaničujete moje ime. Vendar še govorite: V čem smo zaničevali tvoje ime?
7Kteříž přinášejíce na oltář můj obět poškvrněnou, říkáte: Čímž jsme tě poškvrnili? Tím, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest.
7Oskrunjen kruh darujete na oltarju mojem. Vendar govorite: S čim smo te oskrunili? S tem, da pravite: Miza GOSPODOVA se sme prezirati.
8Nebo když přivodíte slepé k obětování, což to není nic zlého? A když přivodíte chromé aneb nemocné, což to není nic zlého? Daruj je medle knížeti svému, zalíbíš-li mu se tím, a přijme-li tvář tvou, praví Hospodin zástupů.
8In ko prinašate v daritev slepo živinče, ni nič hudega; in ko prinašate hromo in bolno, tudi ni nič hudega. Prinesi pa to deželnemu oblastniku svojemu! mu li bodeš ugoden? ali se ozre nate? pravi GOSPOD nad vojskami.
9A protož nyní kořtež se tváři Boha silného, aby nám milost učinil. Ale když to z rukou vašich jest, přijme-liž kterého z vás oblíčej? praví Hospodin zástupů.
9In sedaj, velim, prosite blagovoljnosti Boga mogočnega, da nam bode milosten! se li, ker je to vaša roka storila, milo ozre na koga izmed vas? pravi GOSPOD nad vojskami.
10Anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavřel dvéře, aneb zapálil na oltáři mém darmo? Nemámť v vás žádné líbosti, praví Hospodin zástupů, a oběti nepřijmu z ruky vaší.
10Da bi bil med vami le eden, ki bi zaprl vrata, da ne netite ognja na oltarju mojem brezkoristno! Niste mi nič ugodni, pravi GOSPOD nad vojskami, in darila ne sprejmem milo iz roke vaše.
11Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi národy, a na všelikém místě kadění přinášíno bude jménu mému, a obět čistá. Veliké zajisté jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin zástupů,
11Kajti od solnčnega vzhoda do zahoda bode moje ime veliko med poganskimi narodi; in na vsakem mestu se bo darovalo kadilo mojemu imenu in čisto darilo; zakaj moje ime bode veliko med poganskimi narodi, pravi GOSPOD nad vojskami.
12Ačkoli vy ho poškvrňujete, když říkáte: Stůl Hospodinův v pohrdání jest, a což kladeno bývá na něj, že jest chaterný pokrm.
12A vi ga oskrunjate s tem, da govorite: Miza GOSPODOVA je onečiščena, in jed, ki se dobi ž nje, se sme prezirati.
13Říkáte také: Ach, větší práce, ješto byste to zdmýchnouti mohli, praví Hospodin zástupů. Nebo přinášíte to, což jest vydřeno, a chromé i nemocné, přinášejíce dar. To-liž mám přijímati z ruky vaší? praví Hospodin.
13In pravite: Glej, koliko truda pri njej! in jo zaničujete, pravi GOSPOD nad vojskami, ter prinašate, kar ste siloma vzeli, in hromo in bolno, in tako prinašate darilo. Ali naj to milo sprejmem iz roke vaše? pravi GOSPOD.Proklet pa bodi, kdor ravna zvijačno, ko ima samca v čredi, pa stori obljubo in potem daruje Gospodu kaj pokvarjenega! Kajti velik kralj sem jaz, pravi GOSPOD nad vojskami, in moje ime je strašno med pogani.
14Anobrž zlořečený jest fortelný, kterýž maje v svém stádě samce, činí slib, a obětuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já jsem, praví Hospodin zástupů, a jméno mé jest hrozné mezi národy.
14Proklet pa bodi, kdor ravna zvijačno, ko ima samca v čredi, pa stori obljubo in potem daruje Gospodu kaj pokvarjenega! Kajti velik kralj sem jaz, pravi GOSPOD nad vojskami, in moje ime je strašno med pogani.