¹A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,

¹In čez šest dni vzame Jezus s seboj Petra in Jakoba in Janeza, njegovega brata, ter jih pelje same posebe na visoko goro,

²A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, a roucho jeho učiněno bílé jako světlo.

²in se izpremeni pred njimi: njegov obraz se zasveti kakor solnce, a oblačila njegova postanejo bela kakor luč.

³A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.

³In glej, prikažeta se jim Mojzes in Elija ter govorita ž njim.

⁴A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udělejme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.

⁴Peter pa izpregovori in reče Jezusu: Gospod, dobro nam je tukaj biti! Če hočeš, naredim tu tri šatore, tebi enega, Mojzesu enega in Eliju enega.

⁵Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, zavzněl hlas z oblaku řkoucí: Toto jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.

⁵Ko je še govoril, glej, jih obsenči svetel oblak, in glej, glas iz oblaka pravi: Ta je Sin moj ljubljeni, ki je po moji volji, njega poslušajte!

⁶To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.

⁶Ko slišijo to učenci, padejo na obraz svoj in se zelo prestrašijo.

⁷A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka jim: Vstaňte, nebojte se.

⁷In pristopi Jezus ter se jih dotakne in veli: Vstanite in ne bojte se!

⁸A pozdvihše očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.

⁸Ko so pa oči povzdignili, niso videli nikogar razen Jezusa samega.

⁹Když pak sstupovali s hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.

⁹In ko stopajo z gore, jim zapove Jezus, govoreč: Ne povejte nikomur o tej prikazni, dokler Sin človekov ne vstane od mrtvih.

¹⁰I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákoníci praví, že má Eliáš prve přijíti?

¹⁰In učenci njegovi ga vprašajo, rekoč: Kaj pravijo torej pismarji, da mora Elija poprej priti?

¹¹A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.

¹¹On pa odgovori in reče: Elija res pride in vse vnovič uravna.

¹²Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, avšak nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.

¹²Ali pravim vam: Elija je že prišel in ga niso spoznali, temuč so storili ž njim, kar so hoteli. Tako bo tudi Sin človekov trpel od njih.

¹³Tedy srozuměli učedlníci, že jim to praví o Janovi Křtiteli.

¹³Tedaj so razumeli učenci, da jim je to rekel o Janezu Krstniku.

¹⁴A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena,

¹⁴In ko pridejo k ljudstvu, pristopi k njemu človek in poklekne pred njim

¹⁵A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.

¹⁵in reče: Gospod, usmili se sina mojega, ker je mesečen in grozno trpi. Velikokrat namreč pade v ogenj in velikokrat v vodo.

¹⁶I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.

¹⁶In pripeljal sem ga učencem tvojim, a niso ga mogli ozdraviti.

¹⁷Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně.

¹⁷Jezus pa odgovori in reče: O neverni in popačeni rod, doklej bodem še z vami? doklej bom vas še trpel? Pripeljite mi ga sem!

¹⁸I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu.

¹⁸In zapreti mu Jezus, in zli duh izide iz njega, in mladenič je bil zdrav od tiste ure.

¹⁹Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?

¹⁹Nato pristopijo učenci na samem k Jezusu in reko: Zakaj ga nismo mi mogli izgnati?

²⁰Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.

²⁰On jim pa reče: Zavoljo malovernosti svoje. Kajti resnično vam pravim, če imate vere za gorčično zrno, porečete tej gori: Premakni se odtod tja! in se premakne, in nič vam ne bode nemogoče.

²¹Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.

²¹Ta rod pa ne izide, razen z molitvijo in s postom.

²²A když byli v Galileji, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných.

²²Ko pa so hodili skupaj po Galileji, jim reče Jezus: Sin človekov bo izdan ljudem v roke,

²³A zabijíť jej, a třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.

²³in umorili ga bodo, a tretji dan bo obujen. In postanejo silno žalostni.

²⁴A když přišli do Kafarnaum, přistoupili, kteříž plat vybírali, ku Petrovi a řekli: Což mistr váš nedává platu?

²⁴Ko pa pridejo v Kafarnavm, pristopijo k Petru tisti, ki so pobirali tempeljski davek, in reko: Ali vaš učenik ne plačuje davka?

²⁵A on řekl: Dává. A když všel do domu, předšel jej Ježíš řečí, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat, od synů-li svých, čili od cizích?

²⁵Reče: Pač. In ko pride v hišo, ga prehiti Jezus, rekoč: Kaj se ti zdi, Simon? Od koga pobirajo zemeljski kralji carino ali davek, od sinov svojih ali od tujcev?

²⁶Odpověděl jemu Petr: Od cizích. I dí mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní?

²⁶Ko pa Peter odvrne: Od tujcev, mu reče Jezus: Torej so sinovi svobodni.Da jih pa ne pohujšamo, pojdi k morju in vrzi trnek, in vzemi prvo ribo, ki se ujame, in ji odpri usta in najdeš v njih srebrnik: tega vzemi in jim daj zame in zase.

²⁷Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprve uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.

²⁷Da jih pa ne pohujšamo, pojdi k morju in vrzi trnek, in vzemi prvo ribo, ki se ujame, in ji odpri usta in najdeš v njih srebrnik: tega vzemi in jim daj zame in zase.