¹A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.

¹In stopi v ladjo ter se prepelje in pride v svoje mesto.

²A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.

²In glej, prineso mu mrtvoudnega, ki je ležal na postelji. In ko vidi Jezus njih vero, reče mrtvoudnemu: Zaupaj, sin, odpuščeni so grehi tvoji.

³A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.

³In glej, nekateri pismarji reko v sebi: Ta preklinja Boga.

⁴A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?

⁴In ko vidi Jezus njih misli, reče: Zakaj mislite hudobno v srcih svojih?

⁵Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?

⁵Kaj je namreč laže, reči: Odpuščeni so ti grehi, ali reči: Vstani in hodi?

⁶Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.

⁶Da boste pa vedeli, da ima Sin človekov oblast, odpuščati na zemlji grehe (nato veli mrtvoudnemu): Vstani in vzemi svojo posteljo in pojdi na svoj dom!

⁷Tedy vstal a odšel do domu svého.

⁷In vstane ter odide na svoj dom.

⁸A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.

⁸Ko pa množice to vidijo, se prestrašijo in hvalijo Boga, ki je dal ljudem tako oblast.

⁹A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.

⁹In gredé dalje odtod, ugleda človeka, ki sedi na mitnici, Matevža po imenu, in mu reče: Pojdi za menoj! In vstane ter odide za njim.

¹⁰I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.

¹⁰In zgodi se, ko sedi v hiši za mizo, in glej, mnogo cestninarjev in grešnikov pride, in sedé z Jezusom in učenci njegovimi.

¹¹A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?

¹¹In ko farizeji to vidijo, reko njegovim učencem: Zakaj jé učenik vaš z mitarji in grešniki?

¹²Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.

¹²Jezus pa to sliši in reče: Zdravi ne potrebujejo zdravnika, ampak bolni.

¹³Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.

¹³Pojdite pa in učite se, kaj se pravi: „Usmiljenja hočem in ne daritve“. Nisem namreč prišel klicat pravičnih, temuč grešnike.

¹⁴Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?

¹⁴Potem pristopijo k njemu Janezovi učenci, govoreč: Zakaj se mi in farizeji tolikokrat postimo, tvoji učenci pa se ne postijo?

¹⁵I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.

¹⁵In reče jim Jezus: Se li morejo svatje žalostiti, dokler je ženin ž njimi? Pridejo pa dnevi, ko se jim odvzame ženin, in tedaj se bodo postili.

¹⁶Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.

¹⁶Nihče pa ne prišiva zaplate iz novega sukna na staro obleko, kajti taka zaplata odtrga od obleke še kaj, in luknja bode večja.

¹⁷Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.

¹⁷Tudi ne vlivajo novega vina v stare mehove, sicer mehovi popokajo in vino se razlije in mehovi se pokončajo; temuč novo vino vlivajo v nove mehove, in oboje se ohrani.

¹⁸A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.

¹⁸Ko jim je to še govoril, glej, pride neki načelnik ter se mu poklanja, govoreč: Hči moja je ravnokar umrla; ali pridi in položi nanjo roko svojo, in oživela bo.

¹⁹A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.

¹⁹In Jezus vstane in gre za njim in učenci njegovi.

²⁰(A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.

²⁰In glej, žena, ki je imela krvotok dvanajst let, pririne odzadaj in se dotakne roba obleke njegove.

²¹Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.

²¹Kajti dejala je sama pri sebi: Če se obleke njegove le dotaknem, ozdravim.

²²Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)

²²Jezus se pa obrne in jo ugleda ter reče: Zaupaj, hči, tvoja vera te je rešila. In žena je bila zdrava od te ure.

²³Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,

²³In ko pride Jezus v načelnikovo hišo, ugleda piskače in hrumeče ljudstvo

²⁴Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.

²⁴in jim reče: Odstopite! kajti deklica ni umrla, temuč spi. A oni se mu posmehujejo.

²⁵A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.

²⁵Ko pa izžene ljudstvo, gre noter in jo prime za roko: in deklica vstane.

²⁶A roznesla se pověst ta po vší té zemi.

²⁶In glas o tem se raznese po vsej tisti deželi.

²⁷A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.

²⁷In ko gre Jezus dalje odtod, prideta za njim dva slepca in vpijeta, rekoč: Usmili se naju, sin Davidov!

²⁸A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.

²⁸Ko pa dospe v hišo, pristopita slepca k njemu; in Jezus jima reče: Verujeta li, da morem to storiti? Rečeta mu: Da, Gospod.

²⁹Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.

²⁹Tedaj se dotakne njunih oči, rekoč: Po vajini veri se vama zgódi!

³⁰I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.

³⁰In njune oči se odpro. In Jezus jima zapreti in veli: Glejta, da nihče ne zve.

³¹Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.

³¹Ona pa izideta in ga razglasita po vsej tisti deželi.

³²A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.

³²Ko pa ta dva odideta, glej, pripeljejo mu mutastega obsedenca.

³³A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.

³³In ko izžene zlega duha, mutec izpregovori. In množica se začudi in reče: Nikoli se ni videlo kaj takega v Izraelu.

³⁴Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.

³⁴Farizeji pa reko: S poglavarjem hudičev izganja zle duhove.

³⁵I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.

³⁵In hodil je Jezus po vseh mestih in vaseh, učeč po njih shodnicah in oznanjujoč evangelij kraljestva in ozdravljajoč vsako bolezen in vsako slabost.

³⁶A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.

³⁶Ko pa vidi množice, se mu zasmilijo; kajti bili so izmučeni in razkropljeni kakor ovce, ki nimajo pastirja.

³⁷Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.

³⁷Tedaj reče učencem svojim: Žetve je sicer mnogo, ali delavcev malo.Prosite torej Gospodarja žetve, naj pošlje delavcev na žetev svojo.

³⁸Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.

³⁸Prosite torej Gospodarja žetve, naj pošlje delavcev na žetev svojo.