¹Běda městu vražednému, kteréž všecko lži a ukrutenství plné jest, neodchází z něho loupež.

¹Gorje okrvavljenemu mestu, vse polno je laži in silovitosti, ne neha ropati.

²Praskání bičů a hřmot kol, a dusání koní, a vozů skákání bude.

²Biči pokajo in kolesa škripljejo, konji dirjajo in vozovi drdrajo!

³Jezdec vyzdvihne třpytící se meč, a blýskající se kopí, i bude množství zbitých, a veliké hromady těl mrtvých, tak že nebude žádného počtu těl mrtvých, až i padati budou přes těla jejich,

³Konjiki pridirjavajo in meči se svetijo in sulice blesketajo! množica je pobitih in grmada mrtvih in trupel brez konca; čez njih trupla padajo!

⁴Pro množství smilství smilnice, velmi milé, mistryně kouzlů, kteráž prodávala národy smilstvými svými, a lidi kouzly svými.

⁴zavoljo mnogega nečistovanja preljubke nečistnice, izvedenke v čaranju, ki prodaja narode s svojim nečistovanjem in rodove s svojim čarovništvom.

⁵Aj, já proti tobě, dí Hospodin zástupů, a odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, a ukáži národům nahotu tvou, a královstvím hanbu tvou.

⁵Glej, jaz sem zoper tebe, govori GOSPOD nad vojskami, in ti odgrnem rob suknje tvoje na obličje ter pokažem narodom nagoto tvojo in kraljestvom sramoto tvojo.

⁶A ukydaje tě ohavnými věcmi, uvedu tě v lehkost, a vystavím tě za divadlo.

⁶In vržem nate blato in te storim ničvredno in te postavim na ogled.

⁷I stane se, že kdožkoli uzří tě, vzdálí se od tebe, a dí: Vyplundrováno jest Ninive. Kdož by ho litovati měl? Kdež bych shledal ty, kteříž by tě těšiti měli?

⁷In vsak, kdor te bo videl, pobeži od tebe in poreče: Ninive so opustošene! Kdo jih bo pomiloval? Odkod naj ti poiščem tolažnikov?

⁸Což by se tobě lépe díti mělo, nežli No lidnému, kteréž sedělo mezi řekami, vodami byvši opuštěno, jehož val bylo moře, zed mělo od moře?

⁸Si mar boljši nego mesto Noamon, ki je stalo pri rekah in imelo vode okoli sebe? Morje mu je bilo branišče, zidovi so štrleli iz morja.

⁹Mouřenínská země i Egypt silou jeho byla, a nesčíslní, Putští a Lubimští, byli jemu na pomoc.

⁹Etiopija in Egipt sta bila njegova moč, in to brez konca; Put in Libija sta mu pomagala.

¹⁰A však i to v přestěhování přišlo a v zajetí, tak že i maličcí jeho rozrážíni byli na úhlech všech ulic, a o nejslavnější jeho metali los, a všickni znamenití jeho sevříni byli pouty.

¹⁰Tudi ono je bilo odpeljano, je šlo v ujetništvo; tudi njegove otročiče so razbijali po voglih vseh ulic, in za njegove plemenitnike so metali kocko, in vsi njegovi velikaši so bili vkovani v verige.

¹¹Takž i ty opiješ se, a pokrývati se musíš, i ty hledati budeš pomoci proti nepříteli.

¹¹Tudi ti boš upijanjeno, se boš moralo skriti; tudi ti boš iskalo zavetišča pred sovražnikom.

¹²Všecky tvé pevnosti jsou jako fíkové s ovocem ranním, jimž jakž se zatřese, prší do úst toho, kdož by jedl.

¹²Vse tvoje trdnjave so kakor smokve z zgodnjimi sadovi: če se potresejo, padejo v usta njemu, kdor jih hoče jesti.

¹³Aj, lid tvůj jsou ženy u prostřed tebe, nepřátelům tvým dokořen otevříny budou brány země tvé, a oheň sžíře závory tvé.

¹³Glej, tvoje ljudstvo je kakor žene sredi tebe; sovražnikom tvojim so vrata dežele tvoje široko odprta, ogenj je požrl zapahe tvoje.

¹⁴Navaž sobě vody k obležení, upevni ohrady své, vejdi do bláta a šlapej hlinu, oprav cihelnu.

¹⁴Zajmi si vode za čas oblege; popravi utrdbe svoje! Dróbi glino, tlači ilovico, utrdi opekarnico!

¹⁵Tam tě sžíře oheň, vytne tě meč, sžíře tě jako brouky, nechť jest vás veliký počet jako brouků, nechť jest vás veliký počet jako kobylek.

¹⁵Tam te požre ogenj, te pokonča meč, požre te kakor glodalec, namnóži se, kakor glodalec, namnóži se kakor kobilice!

¹⁶Rozmnožilo jsi kupce své nad hvězdy nebeské, brouci připadnou i zaletují.

¹⁶Napravil si več trgovcev, nego je zvezd na nebu; glodalec se spusti na plen, potem odleti.

¹⁷Znamenití tvoji jako kobylky, a hejtmané tvoji jako velicí chroustové, kteříž se kladou vojensky po plotích v čas studena. Slunce vzešlo, tožť letí, aniž znáti místa jejich, kde byli.

¹⁷Tvoji izbranci so kakor kobilice in tvoji vojaški poveljniki kakor roji kobilic, ki sedé na plotovih, kadar je mraz; ko pa vzide solnce, odlete, in nihče ne ve, kje so.

¹⁸Zdřímají pastýři tvoji, ó králi Assyrský, ležeti budou znamenití tvoji, hojnost lidu tvého bude po horách, ale nebude žádného, kdo by shromáždil.

¹⁸Zaspali so pastirji tvoji, o kralj asirski, tvoji mogočneži počivajo; ljudstvo tvoje je razkropljeno po gorah in nikogar ni, ki bi ga zbral.Ni ga hladila potrtju tvojemu, rana tvoja je smrtna! Vsi, ki slišijo tvojo zgodbo, ploskajo z rokami nad teboj; kajti na koga se ni razlivala tvoja hudobnost neprestano?

¹⁹K potření tvému není žádného léku, bolest rány tvé rozmohla se. Kteřížkoli uslyší pověst o tobě, rukama plésati budou nad tebou. Nebo na koho ustavičně nedocházelo ukrutenství tvé?

¹⁹Ni ga hladila potrtju tvojemu, rana tvoja je smrtna! Vsi, ki slišijo tvojo zgodbo, ploskajo z rokami nad teboj; kajti na koga se ni razlivala tvoja hudobnost neprestano?