¹Chóre pak syn Izarův, syna Kahat z pokolení Léví, vytrhl se z jiných, tolikéž Dátan a Abiron, synové Eliabovi, také Hon, syn Feletův, z synů Rubenových,

¹Korah pa, sin Izharja, sinu Kahata, sinu Levijevega, se poprime upora in Datan in Abiram, sinova Eliabova, in On, sin Peletov, sinovi Rubenovi;

²A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužů z synů Izraelských dvě stě a padesáte, knížata shromáždění, kteříž svoláváni byli do rady, muži slovoutní.

²in se vzdignejo proti Mojzesu z dvestoinpetdesetimi možmi izmed sinov Izraelovih, ki so bili prvaki v občini, pooblaščenci zbora, možje imenitni.

³A sebravše se proti Mojžíšovi a proti Aronovi, řekli jim: Příliště to již na vás; všecko zajisté množství toto, všickni tito svatí jsou, a u prostřed nich jest Hospodin. Pročež se tedy vyzdvihujete nad shromážděním Hospodinovým?

³In zbero se zoper Mojzesa in Arona in ju ogovore: Dosti vama naj bo! Zakaj vsa občina, vsi so svetniki, in GOSPOD je sredi njih. Zakaj se vidva povzdigujeta nad zbor GOSPODOV?

⁴To když uslyšel Mojžíš, padl na tvář svou,

⁴In ko Mojzes to sliši, pade na obraz svoj.

⁵A mluvil k Chóre a ke vší rotě jeho, řka: Ráno ukáže Hospodin, kdo jsou jeho, a kdo jest svatý, i kdo před něj předstupovati má; nebo kohožkoli vyvolil, tomu rozkáže přistoupiti k sobě.

⁵In izpregovori Korahu in vsej družbi njegovi, rekoč: Jutri pokaže GOSPOD, kdo je njegov in kdo je svet in se Mu sme bližati; njemu, kogar si izvoli, veli, naj se Mu bliža.

⁶Toto učiňte: Vezměte sobě kadidlnice, ty Chóre i všecko shromáždění tvé,

⁶Storite to: Vzemite si kadilnice, Korah in vsa družba njegova,

⁷A naklaďte do nich uhlí, a vložte na ně kadidla před Hospodinem zítra; i stane se, že kohožkoli vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliště to již na vás, synové Léví.

⁷in vložite vanje ognja ter denite nanj kadila jutri pred GOSPODOM; in mož, ki si ga izvoli GOSPOD, ta bodi svetnik. Dosti naj vam bode, sinovi Levijevi.

⁸I řekl Mojžíš k Chóre: Slyšte, prosím, synové Léví.

⁸In Mojzes reče Korahu: Čujte, pravim, sinovi Levijevi!

⁹Zdaliž málo vám to jest, že vás oddělil Bůh Izraelský ode všeho množství Izraelského, a rozkázal vám přistupovati k sobě, abyste vykonávali službu příbytku Hospodinova, a abyste stáli před shromážděním, a sloužili jim,

⁹Ali vam je premalo, da je prav vas Bog Izraelov odločil iz občine Izraelove, veleč, da bodite blizu njega, da bi opravljali službo pri prebivališču GOSPODOVEM ter stopali pred občino, da jim strežete?

¹⁰A vzal tě sobě, a všecky bratří tvé syny Léví s tebou, a že ještě přes to i kněžství hledáte?

¹⁰Premalo li je da je k sebi dovolil pristop tebi in vsem bratom tvojim s teboj? Iščete li še tudi duhovništva?

¹¹Protož věz, že ty a všickni tvoji jste ti, kteříž se rotíte proti Hospodinu; nebo Aron co jest, že jste reptali proti němu?

¹¹Zares, prav zoper GOSPODA ste se zbrali, ti in vsa družba tvoja. Kaj neki je Aron, da zoper njega mrmrate?

¹²Tedy poslal Mojžíš, aby zavolali Dátana a Abirona, synů Eliabových. Kteříž odpověděli: Nepůjdem.

¹²In Mojzes pošlje klicat Datana in Abirama, sinova Eliabova; a odvrneta: Midva ne greva tja gori.

¹³Cožť se ještě málo zdá, že jsi vyvedl nás z země oplývající mlékem a strdí, abys nás zmořil na poušti, že také chceš i panovati nad námi, a rozkazovati nám?

¹³Je li premalo, da si nas peljal iz dežele, v kateri teče mleko in med, da nas pomoriš v puščavi? Hočeš li se vzdigniti celo še za vladarja nad nami?

¹⁴A ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a strdí, aniž jsi nám dal v dědictví rolí a vinic. Zdali oči mužům těmto vyloupiti chceš? Nepůjdeme.

¹⁴Saj nas nisi pripeljal v deželo, v kateri teče mleko in med, in nisi nam dal njiv in vinogradov v posest! Hočeš li še oči izdreti tem ljudem? Midva ne greva tja gori.

¹⁵I rozhněval se Mojžíš velmi, a řekl k Hospodinu: Nepatřiž na oběti jejich. Ani jednoho osla od nich jsem nevzal, aniž jsem komu z nich co zlého učinil.

¹⁵Tedaj se silno razsrdi Mojzes in reče GOSPODU: Ne ozri se na njih jedilno daritev. Niti osliča nisem vzel od njih in nikoli nikomur izmed njih nisem storil kaj žalega.

¹⁶Potom řekl Mojžíš k Chóre: Ty a všickni tvoji, postavte se zítra před Hospodinem, ty i oni, též i Aron.

¹⁶Nato veli Mojzes Korahu: Ti in vsa družba tvoja stopite jutri pred GOSPODA, ti, oni in Aron,

¹⁷A vezmouce jeden každý kadidlnici svou, dáte do nich kadidla, a postavíte se před Hospodinem, jeden každý s kadidlnicí svou; dvě stě a padesáte kadidlnic bude, ty také i Aron, každý s kadidlnicí svou.

¹⁷in vsakteri vzemi kadilnico svojo in deni vanjo kadila, in prinesite pred GOSPODA vsak svojo kadilnico, torej dvestoinpetdeset kadilnic, tudi ti in Aron, vsak svojo kadilnico.

¹⁸Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ně i kadidla, a stáli u dveří stánku úmluvy, i Mojžíši Aron.

¹⁸Vzame torej vsak svojo kadilnico ter položi vanjo ognja in dene nanj kadila, in postavijo se pri vhodu shodnega šatora z Mojzesom in Aronom.

¹⁹Chóre pak již byl sebral proti nim všecko množství ke dveřím stánku úmluvy; i ukázala se sláva Hospodinova všemu množství.

¹⁹In Korah zbere zoper njiju vso občino pred vhod shodnega šatora. A slava GOSPODOVA se prikaže vsej množici.

²⁰I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, řka:

²⁰Tedaj ogovori GOSPOD Mojzesa in Arona, rekoč:

²¹Oddělte se z prostředku množství tohoto, ať je v okamžení zahladím.

²¹Ločita se iz te občine, da jih namah pokončam!

²²Kteřížto padše na tváři své, řekli: Bože silný, Bože duchů i všelikého těla, jediný tento člověk zhřešil, a což na všecko shromáždění hněvati se budeš?

²²Ona pa padeta na obličje svoje ter vzklikneta: O Bog mogočni, Bog duhov vsega mesa! Ta eden greši, in hočeš se li jeziti nad občino vso?

²³Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²³Nato veli GOSPOD Mojzesu:

²⁴Mluv k množství a rci: Odstupte od příbytku Chóre, Dátana a Abirona.

²⁴Govori občini in reci: Umeknite se iz okoliša šatora Korahovega, Datanovega in Abiramovega.

²⁵A vstav Mojžíš, šel k Dátanovi a Abironovi; i šli za ním starší Izraelští.

²⁵In Mojzes vstane in gre k Datanu in Abiramu, in starejšine Izraelovi ga spremljajo.

²⁶A mluvil k množství, řka: Odstupte, prosím, od stanů bezbožných mužů těchto, aniž se čeho dotýkejte, což jejich jest, abyste nebyli zachváceni ve všech hříších jejich.

²⁶In ogovori občino, rekoč: Odstopite, prosim, od šatorov teh brezbožnih ljudi in ne doteknite se nobene njih reči, da ne poginete v vseh njih grehih.

²⁷I odstoupili se všech stran od příbytku Chóre, Dátana a Abirona; ale Dátan a Abiron vyšedše, stáli u dveří stanů svých, i ženy jejich a synové jejich, i maličcí jejich.

²⁷In umaknejo se od bivališč Koraha, Datana in Abirama na vseh straneh; Datan in Abiram pa prideta ven ter se postavita ob vhodu šatorov svojih s svojima ženama in s sinovi in otročiči svojimi.

²⁸Tedy řekl Mojžíš: Po tomto poznáte, že Hospodin poslal mne, abych činil všecky skutky tyto, a že nic o své ujmě nečiním:

²⁸In Mojzes reče: Po tem spoznate, da me je GOSPOD poslal, da naj izvršim vsa ta dela, in da niso prišla iz mojega srca:

²⁹Jestliže tak jako jiní lidé mrou, zemrou i tito, a navštívením obecným všechněm lidem jestliže navštíveni budou, neposlal mne Hospodin.

²⁹Ako umrjo ti z navadno smrtjo vseh ljudi in bodo kaznovani, kakor se kaznujejo vsi ljudje, tedaj me ni poslal GOSPOD.

³⁰Pakliť něco nového učiní Hospodin, a země, otevra ústa svá, požře je se vším, což mají, a sstoupí-li za živa do pekla, tedy poznáte, že jsou popouzeli muži ti Hospodina.

³⁰Ako pa ustvari GOSPOD novo stvar, da odpre zemlja svoje žrelo ter jih požre z vsem, kar imajo, da se živi pogreznejo v kraj mrtvih: tedaj spoznajte, da so ti možje zaničevali GOSPODA.

³¹I stalo se, když přestal mluviti slov těch, že rozstoupila se země pod nimi.

³¹In zgodi se, brž ko je izgovoril vse te besede, da razpoknejo tla pod njimi,

³²A otevřevši země ústa svá, požřela je i domy jejich i všecky lidi, kteříž byli s Chóre, i všecken statek jejich.

³²in zemlja odpre svoje žrelo ter jih požre ž njih družinami in vsemi pristaši Korahovimi in z vsem, kar so imeli.

³³A tak sstoupili oni se vším, což měli, za živa do pekla, a přikryla je země; i zahynuli z prostředku shromáždění.

³³Tako se pogreznejo z vsem, kar so imeli, živi v kraj mrtvih [Hebr. šeol.], in zemlja se zapre nad njimi, in poginili so izmed občine.

³⁴Všickni pak Izraelští, kteříž byli vůkol nich, utíkali, slyšíce křik jejich; nebo řekli: Utecme, aby i nás nesehltila země.

³⁴In vsi Izraelci, ki so bili okoli njih, zbeže ob njih vpitju; zakaj dejali so: Da nas ne požre zemlja!

³⁵Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili.

³⁵Pa tudi ogenj šine od GOSPODA in požre tistih dvesto in petdeset mož, ki so darovali kadilo.

³⁶Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

³⁶Tedaj ogovori GOSPOD Mojzesa, rekoč:

³⁷Rci Eleazarovi, synu Arona kněze, ať sbéře kadidlnice z toho spáleniště, a uhlí z nich pryč rozmece, nebo posvěceny jsou,

³⁷Véli Eleazarju, sinu Arona duhovnika, naj pobere kadilnice na pogorišču, ogenj pa raztresi tja daleč; kajti posvečene so,

³⁸Kadidlnice totiž těch, kteříž proti svým dušem hřešili, a ať je rozkuje na plechy k obložení oltáře; nebo kadili jimi před Hospodinem, protož posvěceny jsou, a budou na znamení synům Izraelským.

³⁸namreč kadilnice onih grešnikov, ki so grešili zoper duše svoje, in razkuj jih na široke ploče v prevleko oltarja; ker so v njih darovali pred GOSPODOM, zato so svete, in naj bodo v znamenje sinovom Izraelovim.

³⁹I sebral Eleazar kněz kadidlnice měděné, jimiž kadili ti, kteříž spáleni jsou, a rozkovali je k obložení oltáře,

³⁹Vzame torej Eleazar, duhovnik, bronaste kadilnice, v katerih so darovali tisti, ki jih je požrl ogenj, in jih razkuje v prevleko oltarja:

⁴⁰Pro budoucí pamět synům Izraelským, aby nepřistupoval žádný jiný, kdož by nebyl z rodu Aronova, k kadění před Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako rotě jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše.

⁴⁰za spomin sinovom Izraelovim, da naj ne pristopa zažigat kadila pred GOSPODOM noben nepoklicanec, ki ni iz rodu Aronovega, ker bi se mu zgodilo kakor Korahu in družbi njegovi - kakor mu je bil naročil GOSPOD po Mojzesu.

⁴¹Nazejtří pak reptalo všecko množství synů Izraelských na Mojžíše a na Arona, řkouce: Vy jste příčinou smrti lidu Hospodinova.

⁴¹A drugi dan je mrmrala vsa občina sinov Izraelovih zoper Mojzesa in Arona, govoreč: Vidva sta usmrtila ljudstvo GOSPODOVO.

⁴²I stalo se, když se opět sbíral lid proti Mojžíšovi a proti Aronovi, že se ohlédli k stánku úmluvy, a aj, přikryl jej oblak, a ukázala se sláva Hospodinova.

⁴²In zgodi se, ko se je vsa množica zbirala zoper Mojzesa in Arona, da se ozro proti shodnemu šatoru, in glej, oblak ga pokrije in slava GOSPODOVA se prikaže.

⁴³Přišel také Mojžíš s Aronem před stánek úmluvy.

⁴³V tem prideta Mojzes in Aron k pročelju shodnega šatora.

⁴⁴I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁴⁴In GOSPOD ogovori Mojzesa, rekoč:

⁴⁵Vyjděte z prostředku množství tohoto, a zahladím je v okamžení. I padli na tváři své.

⁴⁵Umeknita se izmed te občine, da jih namah pokončam. Tedaj padeta na obličje svoje;

⁴⁶Tedy řekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáře, a vlož kadidla, a běž rychle k množství a očisť je; nebo vyšla prchlivost od tváři Hospodinovy, a již rána se začala.

⁴⁶In Mojzes veli Aronu: Vzemi kadilnico svojo in položi vanjo ognja z oltarja in deni nanj kadila in hitro nesi med občino ter stóri spravo zanje, zakaj jeza je že prišla od GOSPODA, šiba že razsaja.

⁴⁷I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, běžel do prostřed shromáždění, (a aj, rána již se byla začala v lidu,) a zakadiv, očistil lid.

⁴⁷Aron jo vzame, kakor je Mojzes rekel, in teče med zbor, in glej, šiba je že pokončavala med ljudstvom, in dene vanjo kadila ter stori spravo.

⁴⁸A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána.

⁴⁸In stal je med mrtvimi in živimi, in šiba je bila ustavljena.

⁴⁹Bylo pak těch, kteříž od té rány zemřeli, čtrnácte tisíců a sedm set, kromě těch, jenž zemřeli příčinou Chóre.

⁴⁹Tistih pa, ki so umrli v tem pomoru, je bilo štirinajst tisoč in sedemsto, razen onih, ki so umrli zaradi Koraha.In Aron se vrne k Mojzesu k vratom shodnega šatora, in šiba je bila ustavljena.

⁵⁰I navrátil se Aron k Mojžíšovi, ke dveřím stánku úmluvy, když ta rána přetržena byla.

⁵⁰In Aron se vrne k Mojzesu k vratom shodnega šatora, in šiba je bila ustavljena.