¹Tehdy přistoupily dcery Salfada, syna Heferova, syna Galád, syna Machir, syna Manasse, z pokolení Manasse, syna Jozefova. Tato pak jsou jména dcer jeho: Mahla, Noa, Hegla, Melcha a Tersa.

¹Tedaj pristopijo hčere Zelofada, sinu Heferja, sinu Gileada, sinu Mahirja, sinu Manasejevega, izmed rodovin Manaseja, sinu Jožefovega; in ta so imena hčera njegovih: Mahla, Noa, Hogla, Milka in Tirza.

²A postavily se před Mojžíšem a před Eleazarem knězem, i před knížaty a vším množstvím, u dveří stánku úmluvy, a řekly:

²Te torej se postavijo pred Mojzesa in Eleazarja duhovnika in pred kneze in vso občino ob vratih shodnega šatora ter reko:

³Otec náš umřel na poušti, kterýž však nebyl z spolku těch, kteříž se zrotili proti Hospodinu v rotě Chóre; nebo pro hřích svůj umřel, synů žádných nemaje.

³Naš oče je umrl v puščavi, pa ni bil v družbi tistih, ki so se zbrali zoper GOSPODA, v družbi Korahovi, ampak umrl je vsled svojega greha; sinov pa ni imel.

⁴Což vyhlazeno býti má jméno otce našeho z čeledi jeho, proto že neměl syna? Dej nám dědictví mezi bratřími otce našeho.

⁴Zakaj naj bi izginilo ime očeta našega med rodovino njegovo, ker ni imel sina? Dajte nam posestvo med brati očeta našega!

⁵I vznesl tu věc Mojžíš na Hospodina.

⁵Tedaj prinese Mojzes njih pravdo pred GOSPODA.

⁶Kterýž odpověděl Mojžíšovi, řka:

⁶In GOSPOD mu odgovori, rekoč:

⁷Dobře mluví dcery Salfad. Dejž jim bez odporu právo dědictví mezi bratřími otce jejich, a přenes dědictví otce jejich na ně.

⁷Prav so govorile hčere Zelofadove: moraš jim dati dedno posest med brati njih očeta; naredi torej, da preide dediščina njih očeta nanje.

⁸K synům pak Izraelským toto mluviti budeš: Když by kdo umřel, nemaje syna, tedy přenesete dědictví jeho na dceru jeho.

⁸Sinovom Izraelovim pa govóri, rekoč: Če kdo umrje brez sina, prenesite njegovo dediščino na hčer njegovo;

⁹Pakli by ani dcery neměl, tedy dáte dědictví jeho bratřím jeho.

⁹ako pa nima hčere, dajte dediščino njegovo bratom njegovim;

¹⁰Pakli by ani bratří neměl, tedy dáte dědictví jeho bratřím otce jeho.

¹⁰ako pa nima bratov, dajte njegovo dediščino bratom očeta njegovega;

¹¹Pakli by ani strýců neměl, tedy dáte dědictví jeho příteli jeho, kterýž jest nejbližší jemu v rodu jeho, aby dědičně obdržel je. A bude to synům Izraelským za ustanovení soudné, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

¹¹ako pa ni bratov očeta njegovega, dajte dediščino njegovo najbližjemu sorodniku iz rodovine njegove, da mu bodi v last. In to bodi sinovom Izraelovim sodna postava, kakor je GOSPOD zapovedal Mojzesu.

¹²Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Vstup na horu tuto Abarim, a spatř zemi, kterouž jsem dal synům Izraelským.

¹²In GOSPOD veli Mojzesu: Pojdi na to goro Abarim, in oglej ž nje deželo, ki sem jo dal sinovom Izraelovim.

¹³A když spatříš ji, připojen budeš k lidu svému i ty, jako připojen jest Aron bratr tvůj,

¹³In ko si jo ogledaš, boš zbran tudi ti k ljudstvu svojemu, kakor je bil zbran Aron, brat tvoj,

¹⁴Poněvadž jste odporovali řeči mé na poušti Tsin, při odporování všeho množství, kdež jste mne měli posvětiti při vodách před očima jejich. To jsou ty vody sváru v Kádes, na poušti Tsin.

¹⁴ker sta se upirala povelju mojemu v puščavi Zinski ob prepiru občine, ko bi me bila morala svetega izkazati pri vodah vpričo njih. (To je tista Voda prepira v Kadesu v Zinski puščavi.)

¹⁵I řekl Mojžíš Hospodinu, řka:

¹⁵Mojzes pa ogovori GOSPODA takole:

¹⁶Opatříš Hospodin Bůh duchů, Bůh všelikého těla, shromáždění toto mužem hodným,

¹⁶Postavi naj GOSPOD, Bog duhov vsega mesa, nad občino moža,

¹⁷Kterýž by vycházel před nimi, a kterýž by vcházel před nimi, kterýž by vyvodil a zase uvodil je, aby nebylo shromáždění Hospodinovo jako ovce, kteréž nemají pastýře.

¹⁷ki naj bi hodil pred njimi ven in noter ter jih vodil ven in noter, da ne bo GOSPODOVA občina kakor ovce brez pastirja.

¹⁸I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vezmi k sobě Jozue, syna Nun, muže, v kterémž jest duch můj, a vlož ruku svou na něj.

¹⁸Nato reče GOSPOD Mojzesu: Vzemi si Jozueta, sina Nunovega, moža, v katerem je Duh, in položi roko nanj,

¹⁹A postavě jej před Eleazarem knězem a přede vším shromážděním, dáš jemu naučení před očima jejich,

¹⁹ter ga postavi pred Eleazarja duhovnika in pred vso občino in mu zapovej vpričo njih,

²⁰A udělíš jemu slávy své, aby ho poslouchalo všecko množství synů Izraelských.

²⁰in deni nanj časti svoje, da bi mu bila poslušna vsa občina Izraelovih otrok.

²¹Kterýž před Eleazarem knězem postavě se, ptáti se ho bude na soud urim před Hospodinem. K rozkazu jeho vyjdou, a k rozkazu jeho vejdou, on i všickni synové Izraelští s ním, a všecko shromáždění.

²¹In naj stopi pred Eleazarja duhovnika, in ta naj vpraša zanj po sodbi Urima pred GOSPODOM: na njegovo povelje pridejo ven in na njegovo povelje pojdejo noter, on in vsi Izraelovi sinovi ž njim, vsa občina.

²²I učinil Mojžíš tak, jakž mu byl rozkázal Hospodin, a pojav Jozue, postavil jej před Eleazarem knězem a přede vším shromážděním.

²²Tedaj je storil Mojzes, kakor mu je bil zapovedal GOSPOD; in vzame Jozueta ter ga postavi pred Eleazarja duhovnika in pred vso občino,in položi nanj roke in mu da zapoved, kakor je bil govoril GOSPOD po Mojzesu.

²³A vloživ ruce své na něj, dal jemu naučení, jakž mluvil Hospodin skrze Mojžíše.

²³in položi nanj roke in mu da zapoved, kakor je bil govoril GOSPOD po Mojzesu.