¹I oznámil Mojžíš synům Izraelským všecky ty věci, kteréž přikázal jemu Hospodin.

¹In Mojzes je govoril poglavarjem nad rodovi sinov Izraelovih takole: To je, kar je zapovedal GOSPOD:

²Mluvil také Mojžíš knížatům pokolení synů Izraelských, řka: Totoť jest, což přikázal Hospodin:

²Ko stori kdo obljubo GOSPODU ali priseže, da veže v dolžnost svojo dušo, naj ne pogazi besede svoje, temuč stori vse, kar je prišlo iz ust njegovih.

³Jestliže by muž slib aneb přísahu učinil Hospodinu, závazkem zavazuje duši svou, nezruší slova svého; podlé všeho, což vyšlo z úst jeho, učiní.

³Ko pa ženska stori obljubo GOSPODU in se zaveže v dolžnost, ko biva še v hiši očeta svojega, v mladosti svoji,

⁴Když by pak osoba ženského pohlaví učinila slib Hospodinu, a závazkem zavázala se v domě otce svého v mladosti své,

⁴in oče njen čuje njeno obljubo in zavezo, s katero je zavezala dušo svojo, pa molči proti njej: tedaj naj veljajo vse njene obljube in vse vezi, s katerimi je zavezala dušo svojo.

⁵A slyše otec její slib a závazek její, jímž zavázala duši svou, mlčel by k tomu: tedy stálí budou všickni slibové její, i každý závazek, jímž zavázala se, stálý bude.

⁵Ako pa ji njen oče brani v dan, kadar to sliši, ne velja nobena njenih obljub in vezi, s katerimi je zavezala svojo dušo; GOSPOD pa ji oprosti, zato ker ji je branil njen oče.

⁶Jestliže by pak to zrušil otec její toho dne, když slyšel všecky ty sliby a závazky její, jimiž zavázala duši svou, nebudouť stálí; a Hospodin odpustí jí, nebo otec její to zrušil.

⁶Ako se omoži, pa ima obljubo na sebi ali kako nepremišljeno besedo ustnic svojih, s čimer je zavezala svojo dušo,

⁷Pakli by vdaná byla za muže, a měla by slib na sobě, aneb pronesla by ústy svými něco, čímž by se zavázala,

⁷in njen mož začuje to, pa ji nič ne reče v dan, kadar to sliši: tedaj naj veljajo obljube in vezi, s katerimi je obvezala dušo svojo.

⁸A slyše muž její, nic by jí neřekl toho dne, kteréhož slyšel: stálí budou slibové její, i závazkové, jimiž zavázala duši svou, stálí budou.

⁸Ako pa ji njen mož brani v dan, kadar to sliši, razveljavi s tem obljubo, ki je na njej, in nepremišljeno besedo njenih ustnic, s katero je zavezala dušo svojo, in GOSPOD ji odpusti.

⁹Jestliže by pak muž její toho dne, jakž uslyšel, odepřel tomu, a zrušil slib, kterýž na sobě měla, aneb něco rty svými pronesla, čímž by se zavázala, také odpustí jí Hospodin.

⁹Pri obljubi vdove ali ločene od moža ostani zanjo v veljavi vse, s čimer je zavezala svojo dušo.

¹⁰Všeliký pak slib vdovy aneb ženy zahnané, jímž by se zavázala, stálý bude.

¹⁰In če katera v hiši svojega moža stori obljubo ali zaveže s prisego dušo svojo,

¹¹Ale jestliže v domě muže svého slíbila, a závazkem zavázala se s přísahou,

¹¹in njen mož to sliši, pa ji nič ne reče in ne brani, tedaj veljajo vse obljube njene in vse vezi, s katerimi je zavezala dušo svojo.

¹²A slyše to muž její, mlčel k tomu a neodepřel: tedy stálí budou všickni slibové její, a všickni závazkové, jimiž se zavázala, stálí budou.

¹²Ako pa jih kakorkoli razveljavi njen mož v dan, kadar o njih zasliši, tedaj ne bo veljalo nič tega, kar je prišlo iz njenih usten gledé obljub ali vezi, s katerimi bi bila zavezala dušo svojo; njen mož jih je razveljavil, in GOSPOD ji odpusti.

¹³Pakli docela odepřel muž její toho dne, jakž uslyšel, všeliký slib, kterýž vyšel z úst jejích, a závazek, jímž zavázala se, nebude stálý; muž její zrušil to, a Hospodin jí odpustí.

¹³Vsaktero obljubo in vsaktero vežočo prisego duši v pokoro sme njen mož potrditi ali razveljaviti.

¹⁴Všelikého slibu a každého závazku s přísahou učiněného o trápení života jejího, muž její potvrdí jeho, a muž její zruší jej.

¹⁴Če molči njen mož in ji nič ne reče od dne do dne, potrjuje s tem vse obljube njene ali vse vezi, ki so na njej; potrdil jih je, ker jih je slišal, pa molčal.

¹⁵Pakli by muž její den po dni mlčel, tedy potvrdí všech slibů jejích, a všech závazků jejích, kteréž na sobě má; potvrdilť jest jich, nebo neodepřel jí v den ten, když to uslyšel.

¹⁵Ako pa jih ovrže pozneje, potem ko jih je slišal, bo nosil njeno krivico.To so postave, ki jih je GOSPOD zapovedal Mojzesu zastran moža in njegove žene, zastran očeta in njegove hčere v mladosti njeni, dokler biva v hiši očeta svojega.

¹⁶Jestliže by pak slyše, potom teprv zrušiti to chtěl, tedy on ponese nepravost její. [ (Numbers 30:17) Ta jsou ustanovení, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi, mezi mužem a ženou jeho, mezi otcem a dcerou jeho v mladosti její, dokudž jest v domě otce svého. ]

¹⁶To so postave, ki jih je GOSPOD zapovedal Mojzesu zastran moža in njegove žene, zastran očeta in njegove hčere v mladosti njeni, dokler biva v hiši očeta svojega.