¹Potom pak viděl jsem anděla sstupujícího s nebe, majícího moc velikou, a země osvícena byla od slávy jeho.

¹Potem sem videl drugega angela iti doli z neba, ki je imel oblast veliko; in zemlja se je razsvetlila od slave njegove.

²I zkřikl silně hlasem velikým, řka: Padl, padl Babylon ten veliký, a učiněn jest příbytkem ďáblů, a stráží každého ducha nečistého, a stráží všelikého ptactva nečistého a ohyzdného.

²In zavpije z močnim glasom, rekoč: Padel je, padel Babilon veliki, in postal je prebivališče hudičev in ječa vseh nečistih duhov in ječa vseh nečistih in sovraženih ptičev.

³Nebo z vína hněvu smilstva jeho pili všickni národové, a králové zemští smilnili s ním, a kupci zemští z zboží rozkoší jeho zbohatli.

³Kajti od vina srda nečistosti njene so pili vsi narodi, in kralji zemeljski so nečistovali ž njo, in trgovci zemlje so obogateli od silne bujnosti njene.

⁴I slyšel jsem jiný hlas s nebe, řkoucí: Vyjděte z něho, lide můj, abyste se nepřiúčastňovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran.

⁴In slišal sem drug glas z nebes, govoreč: Izidite iz nje, ljudstvo moje, da se ne udeležite grehov njenih in da ne prejmete od njenih šib;

⁵Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho.

⁵kajti grehi njeni so se nakopičili do neba, in Bog se je spomnil krivic njenih.

⁶Dejtež jemu, jakož i on dával vám, a dejte jemu dvénásob podle skutků jeho; v koflík, kterýž naléval vám, nalijte jemu to dvénásob.

⁶Vrnite ji, kakor je tudi ona vračala, in podvojite ji dvojno po delih njenih; v kozarec, v katerega je mešala, namešajte ji dvojno.

⁷Jakž se mnoho chlubil a zbujněl byl, tak mnoho dejte jemu muk a pláče. Neboť v srdci svém praví: Sedím královna, a nejsemť vdovou, a pláče neuzřím.

⁷Kolikor se je poveličala in prešerno živela, toliko ji dajte muke in žalosti. Kajti v srcu svojem govori: Kraljica sedim in vdova nisem, in žalosti ne bom videla.

⁸Protož v jeden den přijdouť rány jeho, smrt a pláč i hlad, a ohněm spáleno bude; nebo silný jest Pán, kterýž je odsoudí.

⁸Zato pridejo v enem dnevu šibe njene, smrt in žalost in lakota, in v ognju bo sežgana; kajti močan je Gospod, Bog, ki jo je sodil.

⁹I plakati ho budou a kvíliti nad ním králové země, kteříž s ním smilnili a svou rozkoš měli, když uzří dým zapálení jeho,

⁹In jokali bodo in žalovali zanjo kralji zemlje, kateri so nečistovali ž njo in prešerno živeli, ko bodo videli dim požara njenega,

¹⁰Zdaleka stojíce, pro bázeň muk jeho, a řkouce: Běda, běda, veliké město Babylon, to město silné, že jest jedné hodiny přišel odsudek tvůj.

¹⁰od daleč stoječ v strahu pred muko njeno in govoreč: Gorje, gorje, mesto veliko, Babilon, mesto močno! ker v eni uri je prišla sodba tvoja.

¹¹Ano i kupci zemští budou plakati a kvíliti nad ním; nebo koupí jejich žádný nebude kupovati více,

¹¹In trgovci zemlje jokajo in žalujejo za njo, ker njih blaga ne kupuje nihče več:

¹²Koupě od zlata, a stříbra, a drahého kamene, i perel, i kmentu, šarlatu, i hedbáví, i brunátného roucha, i všelikého dřeva tyinového, a všech nádob z kostí slonových, i všelikého nádobí z nejdražšího dříví, i z mědi, i z železa, i z mramoru;

¹²blaga iz zlata in srebra in dragega kamenja in biserov in tenčice in bagra in svile in škrlata, in vsakterega lesa dišečega in vsakterega orodja slonokoščenega in vsakterega orodja iz lesa predragega in brona in železa in marmorja,

¹³A kupectví skořice, i vonných věcí, a mastí, i kadidla, i vína, i oleje, i bělí, i pšenice, i dobytka, i ovec, i koní, a vozů, i služebníků, i duší lidských;

¹³in sladke skorje in tujih korenin in dišav in mire in kadila, in vina in olja in bele moke in pšenice, in goved in ovac, in konj in voz in sužnjev in duš človeških.

¹⁴I ovoce žádostivá duši tvé odešla od tebe, a všecko tučné a krásné odešlo od tebe, a aniž toho již více nalezneš.

¹⁴In sadje, ki si ga je želela duša tvoja, je odšlo od tebe, in vse tolsto in sijajno ti je izginilo, in nikdar več jih nihče ne najde.

¹⁵Ti, pravím, kupci, kteříž v tom kupčili a jím zbohatli, zdaleka stanou pro strach muk jeho, plačíce, a kvílíce,

¹⁵Trgovci s temi rečmi, ki so obogateli od nje, bodo stali oddaleč v strahu pred muko njeno, jokajoč in žalujoč in govoreč:

¹⁶A řkouce: Běda, běda, ó město veliké, kteréž odíno kmentem, a šarlatem, a brunátným rouchem, a ozdobeno bylo zlatem, a kamením drahým, i perlami! nebo v jednu hodinu zahynula tak veliká bohatství.

¹⁶Gorje, gorje, mesto véliko, ki je bilo oblečeno v tenčico in v bager in škrlat in pozlačeno z zlatom in dragim kamenjem in biseri!

¹⁷Ano i všeliký správce lodí mořských, i všecko množství lidí, kteříž jsou na lodech, i plavci, i ti, kteříž svou živnost na moři mají, zdaleka stanou,

¹⁷kajti v eni uri je izničeno toliko bogastvo. In vsi krmarji in vsak, kdor se kam vozi v ladji, in brodniki in katerikoli imajo opravila na morju, so stali oddaleč

¹⁸A zkřiknou, vidouce dým zapálení jeho, řkouce: Které město bylo podobné tomuto velikému městu!

¹⁸in vpili, videč dim požara njenega, in govorili: Katero je enako temu mestu vélikemu?

¹⁹A sypouce prach na hlavy své, křičeti budou, plačíce, a kvílíce, a řkouce: Běda, běda, město veliké, v němžto zbohatli všickni, kteříž měli lodí na moři, ze mzdy jeho; nebo jedné hodiny zpustlo.

¹⁹In vrgli so si prahu na glave in so vpili, jokajoč in žalujoč in govoreč: Gorje, gorje, mesto véliko, v katerem so obogateli vsi, ki imajo ladje na morju, vsled potratnosti njegove! kajti v eni uri je opustošeno.

²⁰Ale raduj se nad ním nebe i svatí apoštolé i proroci; nebo pomstilť vás Bůh nad ním.

²⁰Veselite se njega, nebesa, in svetniki in apostoli in proroki, ker je Bog sodil sodbo vašo nad njim.

²¹I zdvihl jeden silný anděl kámen jako žernov veliký a hodil jím do moře, řka: Tak prudce uvržen bude Babylon, to město veliké, a již více nebude nalezeno.

²¹In en angel, močan, je vzdignil kamen, velik kakor mlinski kamen, in ga vrgel v morje, rekoč: Tako siloma bo doli vržen Babilon, mesto veliko, in ne bode ga več.

²²A hlas na harfy hrajících, a zpěváků, a pišťců, a trubačů nebude více v tobě slyšán, a žádný řemeslník žádného řemesla nebude v tobě více nalezen, a zvuk žernovu nebude v tobě více slyšán.

²²In glas citralcev in godcev in piskačev in trobentačev se ne bo nikdar več slišal v tebi, in noben umetnik kake umetnosti se ne prikaže nikdar več v tebi, in mlina glas se ne bo nikdar več čul v tebi,

²³Ani světlo svíce nebude v tobě více svítiti, a hlas ženicha ani nevěsty nebude v tobě více slyšán, ješto kupci tvoji bývala knížata zemská, a tráveními tvými v blud uvedeni byli všickni národové.

²³in svetilnice luč nikoli več ne bo svetila v tebi, in glas ženina in neveste se ne bo nikdar več čul v tebi; kajti trgovci tvoji so bili velikaši zemlje; in s čarodejstvom tvojim so bili zapeljani vsi narodi.In v njem se je našla kri prorokov in svetnikov in vseh, ki so bili zaklani na zemlji.

²⁴Ale v něm nalezena jest krev proroků a svatých i všech zmordovaných na zemi.

²⁴In v njem se je našla kri prorokov in svetnikov in vseh, ki so bili zaklani na zemlji.