¹Potom viděl jsem nebe nové a zemi novou. Nebo první nebe a první země byla pominula, a moře již nebylo.

¹In videl sem novo nebo in zemljo novo; kajti prvo nebo in prva zemlja sta bila prešla, in morja ni več.

²A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému.

²In videl sem mesto sveto, Jeruzalem novi, da gre navzdol od Boga iz nebes, napravljeno kakor nevesta, odičena ženinu svojemu.

³I slyšel jsem hlas veliký s nebe, řkoucí: Aj, stánek Boží s lidmi, a bydlitiť bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bůh s nimi bude, jsa jejich Bohem.

³In slišal sem glas velik od prestola, da govori: Glej, šator Božji z ljudmi, in prebival bo ž njimi; in oni bodo ljudstva njegova, in Bog sam bode med njimi, njih Bog,

⁴A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly.

⁴in obriše vse solze ž njih oči; in smrti ne bode več, ne žalovanja, ne vpitja, ne bolečine ne bode več; kajti prvo je prešlo.

⁵I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato slova věrná a pravá.

⁵In rekel je sedeči na prestolu: Glej, novo delam vse. In mi veli: Piši, ker te besede so resnične in zveste.

⁶I dí mi: Již se stalo. Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Jáť žíznivému dám z studnice vody živé darmo.

⁶In mi reče: Zgodilo se je. Jaz sem Alfa in Omega, začetek in konec. Jaz bom dal žejnemu iz studenca vode življenja brezplačno.

⁷Kdož zvítězí, obdržíť dědičně všecko, a buduť jemu Bohem, a on mi bude synem.

⁷Kdor premaga, bo to podedoval, in bodem mu Bog in on mi bode sin.

⁸Strašlivým pak, a nevěrným, a ohyzdným, a vražedlníkům, a smilníkům, a čarodějníkům, a modlářům, i všechněm lhářům, připraven jest díl jejich v jezeře, kteréž hoří ohněm a sirou, jenž jest smrt druhá.

⁸Strahopetnim pa in nevernim in ostudnim in morilcem in nečistnikom in čarovnikom in malikovalcem in vsem lažnivcem, njim je delež v jezeru, gorečem z ognjem in žveplom, kar je druga smrt.

⁹I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu.

⁹In pride eden izmed sedmerih angelov, ki so imeli sedmero čaš, polnih sedmerih šib poslednjih, in je govoril z menoj, rekoč: Sem! pokažem ti nevesto, ženo Jagnjetovo.

¹⁰I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,

¹⁰In odnese me v Duhu na goro veliko in visoko in mi pokaže sveto mesto, Jeruzalem, ki gre doli od Boga iz nebes,

¹¹Mající slávu Boží. Jehož světlost byla podobná k kameni nejdražšímu, jako k kameni jaspidu, kterýž by byl způsobu křišťálového,

¹¹imajoč slavo Božjo. In svetloba njegova je enaka kamenu predragemu, kakor kamenu jaspidu, čistemu kot kristal;

¹²A mělo zed velikou a vysokou, v níž bylo dvanácte bran, a na těch branách dvanácte andělů, a jména napsaná, kterážto jména jsou dvanáctera pokolení synů Izraelských.

¹²ima zid velik in visok in ima dvanajstero vrat, in ob vratih angelov dvanajst in imena na njih zapisana, katera so dvanajsterih rodov sinov Izraelovih:

¹³Od východu slunce brány tři, od půlnoci brány tři, od poledne brány tři, od západu brány tři.

¹³proti vzhodu troje vrat, proti severu troje vrat, proti jugu troje vrat, proti zahodu troje vrat.

¹⁴A zed městská měla základů dvanácte, a na nich jména dvanácti apoštolů Beránkových.

¹⁴In zid mestni ima temeljnih kamenov dvanajst, in na njih dvanajst imen dvanajsterih apostolov Jagnjetovih.

¹⁵A ten, kterýž mluvil se mnou, měl třtinu zlatou, aby změřil město i brány jeho i zed jeho.

¹⁵In z menoj govoreči je imel merilo zlato, da izmeri mesto in vrata njegova in zid njegov.

¹⁶Položení města toho čtverhrané jest, jehož dlouhost tak veliká jest jako i širokost. I změřil to město třtinou a vyměřil dvanácte tisíců honů; dlouhost pak jeho, i širokost, i vysokost jednostejná jest.

¹⁶In mesto je zidano na štiri vogle, in dolžina njegova tolikšna, kolikršna tudi širjava. In izmeril je mesto z merilom na dvanajst tisoč tečajev; dolžina in širjava in višava so enake.

¹⁷I změřil zed jeho, a naměřil sto čtyřidceti a čtyři loktů, měrou člověka, kteráž jest míra anděla.

¹⁷In izmeril je zid njegov na stoinštiriinštirideset lahti, po človeški meri, ki je angelova.

¹⁸A bylo stavení zdi jeho jaspis, město pak samo zlato čisté, podobné sklu čistému.

¹⁸In zid njegov je zidan iz jaspida, in mesto je čisto zlato, enako steklu čistemu.

¹⁹A základové zdi městské všelikým kamenem drahým ozdobeni byli. Základ první byl jaspis, druhý zafir, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,

¹⁹Temeljni kameni zidu mestnega so odičeni z vsakovrstnim dragim kamenjem: temelj prvi jaspid, drugi safir, tretji kalcedon, četrti smaragd,

²⁰Pátý sardonyx, šestý sardius, sedmý chryzolit, osmý beryllus, devátý topazion, desátý chryzoprassus, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.

²⁰peti sardoniks, šesti sard, sedmi hrizolit, osmi beril, deveti topaz, deseti hrizopraz, enajsti hiacint, dvanajsti ametist.

²¹Dvanácte pak bran dvanácte perel jest, a jedna každá brána jest z jedné perly; a rynk města zlato čisté jako sklo, kteréž se naskrze prohlédnouti může.

²¹In dvanajstera vrata dvanajst biserov; vsaka vrata so bila iz enega bisera. In ulice mestne čisto zlato, kakor steklo prozorno.

²²Ale chrámu jsem v něm neviděl; nebo Pán Bůh všemohoucí chrám jeho jest a Beránek.

²²A svetišča nisem videl v njem, kajti Gospod, Bog, Vsegamogočni, je svetišče njegovo in Jagnje.

²³A to město nepotřebuje slunce ani měsíce, aby svítily v něm; nebo sláva Boží je osvěcuje, a svíce jeho jest Beránek.

²³In mesto ne potrebuje solnca, ne meseca, da svetita v njem; zakaj slava Božja ga je razsvetlila, in svetilnica njegova je Jagnje.

²⁴A národové lidí k spasení přišlých, v světle jeho procházeti se budou, a králové zemští přenesou slávu a čest svou do něho.

²⁴In narodi bodo hodili po svetlobi njegovi, in kralji zemlje nosijo slavo svojo vanje.

²⁵A brány jeho nebudou zavírány ve dne; noci zajisté tam nebude.

²⁵In vrata njegova se ne zaklenejo podnevi, noči namreč tam ne bode;

²⁶A snesou do něho slávu a čest národů.

²⁶in zneso slavo in čast narodov vanje.In ne pride vanje nič nečistega, ne kdor dela gnusobo in laž, samo kateri so zapisani v življenja knjigi Jagnjetovi.

²⁷A nevejdeť do něho nic poskvrňujícího, anebo působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteříž napsaní jsou v knihách života Beránkova.

²⁷In ne pride vanje nič nečistega, ne kdor dela gnusobo in laž, samo kateri so zapisani v življenja knjigi Jagnjetovi.