¹Potom jsem viděl čtyři anděly, stojící na čtyřech úhlech země, držící čtyři větry zemské, aby nevál vítr na zemi, ani na moře, ani na žádný strom.

¹In potem sem videl štiri angele, stoječe na četverih voglih zemlje, držeče četvere vetrove zemlje, da ne veje veter po zemlji, ne po morju, ne čez nobeno drevo.

²A viděl jsem jiného anděla, vystupujícího od východu slunce, majícího pečet Boha živého. Kterýž zvolal hlasem velikým na ty čtyři anděly, jimž dáno, aby škodili zemi a moři,

²In videl sem drugega angela, stopajočega gori od solnčnega vzhoda, ki je imel pečat Boga živega; in je zaklical z glasom velikim četverim angelom, ki jim je bilo dano kaziti zemljo in morje,

³Řka: Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokudž neznamenáme služebníků Boha našeho na čelích jejich.

³rekoč: Ne kazite zemlje, ne morja, ne dreves, dokler ne zapečatimo hlapcev Boga našega na njih čelih.

⁴I slyšel jsem počet znamenaných, sto čtyřidceti a čtyři tisíce jich zapečetěno ze všech pokolení synů Izraelských.

⁴In slišal sem število zapečatenih: stoinštiriinštirideset tisoš zapečatenih iz vseh rodov sinov Izraelovih.

⁵Z pokolení Juda dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Ruben dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Gád dvanácte tisíců znamenaných;

⁵Iz rodu Judovega dvanajst tisoč zapečatenih, iz rodu Rubenovega dvanajst tisoč zapečatenih, iz rodu Gadovega dvanajst tisoč,

⁶Z pokolení Aser dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Neftalím dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Manases dvanácte tisíců znamenaných;

⁶iz rodu Aserjevega dvanajst tisoč, iz rodu Neftalimovega dvanajst tisoč, iz rodu Manasejevega dvanajst tisoč,

⁷Z pokolení Simeon dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Léví dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Izachar dvanácte tisíců znamenaných;

⁷iz rodu Simeonovega dvanajst tisoč, iz rodu Levijevega dvanajst tisoč, iz rodu Isaharjevega dvanajst tisoč,

⁸Z pokolení Zabulon dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Jozef dvanácte tisíců znamenaných, z pokolení Beniamin dvanácte tisíců znamenaných.

⁸iz rodu Zabulonovega dvanajst tisoč, iz rodu Jožefovega dvanajst tisoč, iz rodu Benjaminovega dvanajst tisoč zapečatenih.

⁹Potom pohleděl jsem, a aj, zástup veliký, kteréhož by žádný přečísti nemohl, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků, ani stojí před trůnem a před obličejem Beránka, oblečeni jsouce v bílé roucho, a palmy v rukou jejich.

⁹Potem sem videl, in glej: velika množica, ki je nihče ni mogel sešteti, iz vsakega naroda in iz vseh rodov in ljudstev in jezikov, stoječe pred prestolom in pred Jagnjetom, oblečene z belimi oblačili in palme v njih rokah,

¹⁰A volali hlasem velikým, řkouce: Spasení jest od Boha našeho na trůnu sedícího a od Beránka.

¹⁰in kličejo z glasom velikim, rekoč: Zveličanje Bogu našemu, sedečemu na prestolu, in Jagnjetu!

¹¹A všickni andělé stáli okolo trůnu a starců a čtyř zvířat. I padli před trůnem na tváři své a klaněli se Bohu,

¹¹In vsi angeli so stali okrog prestola in starejšin in četverih živali in so padli pred prestolom na obličje in so molili Boga,

¹²Řkouce: Amen. Požehnání, a sláva, a moudrost, a díků činění, a čest, a moc, i síla Bohu našemu na věky věků. Amen.

¹²rekoč: Amen! Blagoslov in slava in modrost in zahvala in čast in moč in krepkost Bogu našemu na vekov veke! Amen!

¹³I promluvil ke mně jeden z těch starců, a řekl mi: Kdo jsou tito, kteříž oblečeni jsou v bílé roucho? A odkud přišli?

¹³In izpregovori eden izmed starejšin, rekoč mi: Kdo so ti, oblečeni z belimi oblačili, in odkod so prišli?

¹⁴I řekl jsem jemu: Pane, ty víš. I řekl mi: To jsou ti, kteříž přišli z velikého soužení, a umyli roucha svá, a zbílili je ve krvi Beránkově.

¹⁴In mu rečem: Gospod moj, ti veš. In mi reče: To so tisti, ki prihajajo iz stiske velike in so oprali oblačila svoja in jih pobelili v krvi Jagnjetovi.

¹⁵Protož jsou před trůnem Božím, a slouží jemu dnem i nocí v chrámě jeho; a ten, jenž sedí na trůnu, přebývati bude s nimi.

¹⁵Zato so pred prestolom Božjim in mu služijo noč in dan v svetišču njegovem, in sedeči na prestolu razpne svoj šator nad njimi.

¹⁶Nebudouť lačněti ani žízniti více, a nebude bíti na ně slunce, ani žádné horko.

¹⁶Lačni ne bodo več, ne žejni več, tudi solnce jih ne zadene, ne vročina nobena;kajti Jagnje, ki je sredi prestola, jih bo paslo in jih vodilo k studencem voda življenja; in Bog obriše vsako solzo ž njih oči.

¹⁷Nebo Beránek, kterýž jest uprostřed trůnu, pásti je bude, a dovedeť je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich.

¹⁷kajti Jagnje, ki je sredi prestola, jih bo paslo in jih vodilo k studencem voda življenja; in Bog obriše vsako solzo ž njih oči.