¹Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest

¹«МАН Токи ҳақиқӣ ҳастам, ва Падари Ман Токдор аст;

²Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.

²«Ҳар навдаеро, ки дар Ман мева наоварад, Ӯ бурида мепартояд; ва онро, ки мева меоварад, пок месозад, то ки бештар мева оварад.

³Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.

³«Шумо алҳол ба воситаи каломе ки ба шумо гуфтам, пок ҳастед.

⁴Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.

⁴«Дар Ман бимонед, ва Ман дар шумо. Чӣ тавре ки навда наметавонад худ аз худ мева диҳад, агар дар ток намонад, ҳамчунин шумо низ, агар дар Ман намонед.

⁵Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.

⁵«Ман Ток ҳастам, ва шумо навдаҳо; касе ки дар Ман бимонад, ва Ман дар вай, меваи фаровон меоварад; зеро ки бе Ман ҳеҷ коре наметавонед кунед.

⁶Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť.

⁶«Касе ки дар Ман намонад, чун навдае бурида мешавад ва мехушкад; ва чунин навдаҳоро гирд оварда, ба оташ меаидозанд, ва онҳо месӯзанд.

⁷Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.

⁷«Агар дар Ман бимонед, ва сухани Ман дар шумо бимонад, ҳар чи мехоҳед, талаб кунед, ва он ба шумо дода хоҳад шуд.

⁸V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci.

⁸«Ҷалоли Падари Ман дар ин аст, ки шумо меваи фаровон оваред, ва шогирдони Ман хоҳед буд.

⁹Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.

⁹«Чунон ки Падар Маро дӯст доштааст, Ман низ шуморо дӯст доштаам; дар муҳаббати Ман бимонед.

¹⁰Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.

¹⁰«Агар аҳкоми Маро риоят кунед, дар муҳаббати Ман хоҳед монд, чунон ки Ман аҳкоми Падари Худро риоят кардам, ва дар муҳаббати Ӯ мемонам.

¹¹Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná.

¹¹«Инро ба шумо гуфтаам, то ки шодии Ман дар шумо бимонад ва шодии шумо комил бошад.

¹²Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.

¹²«Хукми Ман ин аст, ки якдигарро дӯст доред, чунон ки Ман шуморо дӯст доштам.

¹³Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.

¹³«Касе муҳаббати бузургтар аз ин надорад, ки ҷони худро барои дӯстони худ фидо кунад.

¹⁴Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.

¹⁴«Шумо дӯстони Ман ҳастед, агар аҳкоми Маро ба ҷо оваред.

¹⁵Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.

¹⁵«Дигар шуморо банда намехонам, зеро ки банда намедонад оғояш чӣ мекунад; лекин шуморр дӯст хондаам, чунки ҳар чи аз Падар шунидаам, ба шумо баён кардам.

¹⁶Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.

¹⁶«На шумо Маро баргузидаед, балки Ман шуморо баргузидаам ва шуморо таъин кардам, ки шумо биравед ва мева оваред, ва меваи шумо бимонад, то ки ҳар чи аз Падар ба исми Ман талаб кунед, ба шумо ато кунад.

¹⁷To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.

¹⁷«Ин чизҳоро ба шумо ҳукм мекунам, то ки якдигарро дӯст доред.

¹⁸Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl.

¹⁸«Агар ҷаҳон аз шумо нафрат кунад, бидонед, ки пеш аз шумо аз Ман нафрат кардааст.

¹⁹Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.

¹⁹«Агар шумо аз ҷаҳои мебудед, ҷаҳон мансубони худро дӯст медошт; лекин азбаски шумо аз ҷаҳон нестед, балки Ман шуморо аз ҷаҳон баргузидаам, аз ин сабаб ҷаҳон аз шумо нафрат мекунад.

²⁰Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.

²⁰«Каломеро, ки ба шумо гуфтам, дар хотир нигоҳ доред: "Ғулом бузургтар аз оғои худ нест". Агар Маро таъкиб карданд, шуморо низ таъқиб хоҳанд кард; агар каломи Маро риоя карданд, каломи шуморо низ риоя хоҳанд кард;

²¹Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal.

²¹«Лекин хамаи инро барои исми Ман ба шумо хоҳанд кард, чунки Фиристандаи Маро намешиносанд.

²²Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.

²²«Агар Ман намеомадам ва ба онҳо сухан намегуфтам, гуноҳе намедоштанд; лекин акнун барои гуноҳи худ узре надоранд.

²³Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.

²³«Ҳар кӣ аз Ман нафрат кунад, аз Падари Ман низ нафрат мекунад.

²⁴Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého.

²⁴«Агар дар миёни онҳо аъмолеро намекардам, ки дигаре ҳаргиз накардааст, гуноҳе намедоштанд; лекин акнун он аъмолро дида, ҳам аз Ман ва ҳам аз Падари Ман нафрат кардаанд,

²⁵Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny.

²⁵«То ба амал ояд каломе ки дар Тавроташон навишта шудааст: "Бе сабаб аз Ман нафрат доранд".

²⁶Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.

²⁶«Лекин чун Пуштибон, ки Ӯро аз ҷониби Падар назди шумо мефиристам, биёяд, яъне Рӯҳи ростй, ки аз Падар содир мегардад, Ӯ бар Ман шаҳодат хоҳад доц;

²⁷Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.

²⁷«Ва шумо низ шаҳодат хоҳед дод, зеро ки аз иотидо бо Ман будаед».