1Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
1АЗБАСКИ бисьёр касон ба тартиб додани нақли воқеаҳое шурӯъ кардаанд, ки рӯй доданошон дар миёни мо пурра маълум аст,
2Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
2Чунон ки аз ибтидо ба василаи шоҳидон ва ходимони Калом ба мо расондаанд, -
3Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
3Ман низ салоҳ донистам, ки ҳама чизро аз худи аввал бодиққат тадқиқ намуда, пай дар ҳам барои ту, эй Теофилуси мӯҳтарам, бинависам,
4Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
4То ки ту боэътимодии таълимотеро, ки дар он тарбият ёфтаӣ, бидонӣ.
5Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
5Дар айёми Ҳиродус, подшоҳи Яҳудо, Закарье ном коҳине аз навбати Абиё буд, ва зани ӯ аз духтарони Ҳорун буда, Элисобаъ ном дошт.
6Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
6Ҳар дуи онҳо пеши Худо одил буданд ва аз рӯи тамоми аҳком ва фароизи Худованд бекаму кост рафтор мекарданд.
7A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
7Онҳо фарзанд надоштанд, зеро ки Элисобаъ нозой буд, ва ҳар ду ба гщронсолагй расида буданд.
8I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
8Боре, вақте ки ӯ бо навбати худ пеши Худо каҳонат мекард,
9Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
9Мувофиқи таомули каҳонат, куръа ба номи ӯ баромад, ки ба маъбади Худованд даромада, бухур кунад;
10A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
10Ва дар вақги буҳур карданаш тамоми ҷамоат дар берун дуо мегуфтанд.
11Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
11Баногоҳ фариштаи Худованд бар ӯ зоҳир гардида, дар тарафи рости қурбонгоҳи бухур истод.
12A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
12Закарьё аз ин рӯъё музтариб шуда, ба ҳарос афтод.
13I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
13Аммо фаришта ба ӯ гуфт: «Эӣ Закарьё, натарс, зеро ки дуои ту мустаҷоб шудааст, ва зани ту Элисобаъ ба ту писаре хоҳад зоид, ва ӯро Яҳьё хоҳӣ номид.
14Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
14«Ва туро шодмонӣ ва хурсандй насиб хоҳад шуд, ва бисьёр касон ба таваллуди ӯ шодӣ хоҳанд кард;
15Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
15«Зеро ки ӯ дар назари Худованд бузург хоҳад буд, ва шароб ва арақ нахоҳад нӯшид, ва аз шиками модари худ аз Рӯҳулқудс пур хоҳад буд,
16A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
16«Ва бисьёр касонро аз банӣИсроил ба Худованд Худои онҳо руҷӯъ хоҳад кунонд.
17Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
17«Ва пешопеши Ӯ бо рӯҳ ва қувваи Ильёс қадам хоҳад зад, го ки дилҳои падаронро ба фарзандон ва номутеонро ба ҳикмати одилон баргардонад ва халқи дурусте барои Худованд муҳайё созад».
18I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
18Закарьё ба фаришта гуфт: «Инро аз рӯи чй бидонам? Зеро ки ман гщр ҳастам, зани ман низ ба пиронсолагй расидааст».
19Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
19Фаришта дар ҷавоби ӯ гуфт: «Ман Ҷаброил ҳастам, ки ба ҳузури Худо меистам, ва фиристода шудаам барои он ки бо ту сухан ронам ва ин муждаро ба ту бирасонам.
20A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
20«Ва инак, забонат лол нгуда, то рӯзи ба амал омадани ин ту имконияти гап задан нахоҳӣ дошт, аз барои он ки басуханони ман, ки дар вақти худ ба иҷро хоҳанд расид, имон наовардӣ».
21Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
21Дар ин миён ҷамоат мунтазири Закарье буданд ва тааҷҷуб менамуданд, ки ӯ дар маъбад даранг мекунад.
22Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
22Ва ҳангоме ки берун омад, ба онҳо гал заданатавонист, ва онҳо фаҳмиданд, ки ӯ дар маъбад рӯъее дидааст; ва ӯ ба онҳо имову ишора мекард, ва забонаш лол шуда буд.
23I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
23Вақте ки рӯзҳои ҳизматаш ба анҷом расқгь ба хонаи худ рафт.
24A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
24Ва баъд аз он рӯзҳо зани ӯ, Элисобаъ, ҳомила шуда, панҷ моҳ худро аз ҳама пинҳон дошт, ва гуфт:
25Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
25«Дар ин рӯзҳо Худованд назар карда, ба ман чунин амал кард, то ки нанги маро аз миёни мардум бардорад».
26V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
26Ва дар моҳи шашум Ҷаброили фаришта аз ҷониди Худо ба Носира ном шаҳри Ҷалил фиристода шуд
27Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
27Назди бокирае ки номзади Юсуф ном марде аз ҳонадони Довуд буд; ва номи он бокира Марьям буд.
28I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
28Ва фаришта назди вай даромада, гуфт: «Салом бар Ту, эй пурфайз! Худованд бо туст; ту дар миёни занон муборак ҳастй».
29Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
29Аммо ваи ӯро дида, аз суханонаш музтариб шуд ва дар дили худ гуфт, ки ин чй саломе бошад.
30I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
30Ва фаришта ба вай гуфт: «Эй Марьям, натарс, зеро ки ту назди Худо файз ёфтаӣ;
31A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
31«Ва инак, ҳомила шуда, Писаре ҳоҳӣ зоид, ва Ӯро Исо ҳоҳӣ номид;
32Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
32«Ва Ӯ бузург ҳоҳад буд ва Писари Ҳаққи Таоло номида ҳоҳад шуд; ва Худованд Худо тахти падараш Довудро ба Ӯ хоҳад дод;
33A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
33«Ва ӯ бар ҳонадони Яъқуб то абад салтанат хоҳад ронд, ва салтанати Ӯ интихо нахоҳад дошт».
34I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
34Марьям ба фаришта гуфт: «Ин чӣ гуна мешавад, дар сурате ки ман бокира ҳастам?»
35A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
35Фаришта дар ҷавоби вай гуфт: «Рӯҳулкудс бар ту хоҳад омад, ва қуввати Ҳаққи Таоло бар ту соя ҳоҳад афканд; бинобар ин он мавлуди Муқаддас ҳам Писари Худо номида ҳоҳад шуд;
36A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
36«Инак, ҳеши ту, Элисобаъ, ки ӯро нозой меноманд, ӯ низ дар пирии ҳуд писаре дар шикам дорад, ва ҳоло моҳи шашуми ӯст;
37Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
37«Зеро ки назди Худо ҳеҷ каломе бе оқибат намемонад».
38I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
38Маръям гуфт: «Инак, канизи Худованд ҳастам; бигзор бо ман аз рӯи каломи ту бшпавад». Ва фаришта аз пеши вай рафт.
39Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
39Дар он рӯзҳо Марьям роҳсипор шуда, бо шитоб ба шаҳре рафт, ки дар кӯҳистони Яҳудо воқеъ аст,
40I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
40Ва ба ҳонаи Закарьё даромада, ба Элисобаъ салом гуфт.
41I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
41Ва чун Элисобаъ саломи Марьямро шунид, бача дар шикамаш ба ҷунбиш омад; ва Элисобаъ аз Рӯҳулқудс пур шуд,
42I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
42Ва бо овози баланд хитоб намуда, гуфт: «Ту дар миёни занон муборак ҳастӣ, ва муборак аст самараи шиками ту!
43A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
43«Ва ин ба ман аз куҷост, ки модари Худованди ман назди ман омадааст?
44Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
44«Зеро ки чун садои саломи ту ба гӯшам расид, бача аз шодй дар шикамам ба чунбиш омад;
45A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
45«Ва хушо вай, ки имон овардааст, ки он чи аз ҷониби Худованд ба вай гуфта шудааст, ба амал хоҳад омад».
46Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
46Ва Марьям гуфт: «Чони ман Худовандро ситоиш мекунад,
47A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
47«Ва рӯҳи ман аз Худои Наҷотдиҳандаи ман ба ваҷд омад,
48Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
48«Ки Ӯ бар фурӯтании канизи Худ назар кардааст; зеро ки минбаъд ҳамаи наслҳо маро ҳушбахт хоҳанд хонд;
49Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
49«Зеро ки он Қодир чизи бузурге барои ман ба амал овард, ва исми Ӯ муқаддас аст,
50A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
50«Ва марҳамати Ӯ насл ба насл барои касонест, ки аз Ӯ метарсанд;
51Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
51«Қуввати бозуи Худро зоҳир сохт; онҳоеро, ки аз андешаҳои дилашон мағрур буданд, пароканда кард;
52Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
52«Зӯроваронро аз тахтҳо вожгун сохт ва фурӯтанонро сарафроз гардонд;
53Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
53«Гуруснагонро аз неъматҳо лур кард, ва сарватдоронро тиҳидаст фиристод;
54Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
54«Бандаи Худ Исроилро дастгирӣ кард, ба хотираи марҳамати Худ, -
55(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
55«Чунон ки ба падарони мо гуфта буд, - ба Иброҳим ва насли ӯ то абад».
56I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
56Ва Марьям қариб се моҳнаэди ӯ монд ва баъд бахонаи худ баргашт.
57Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
57Чун вақти зоидани Элнсобаъ расид, ӯ писаре зоид.
58A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
58Ва ҳамсояҳо ва хешу табори ӯ шуниданд, ки Худованд марҳамати Худро ба ӯ афзун кардааст, ва бо ӯ шод шуданд.
59Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
59Ва дар рӯзи ҳащтум омаданд, ки кӯдакро хатна кунанд, ва мехостанд ӯро, аз рӯи номи падараш, Закарьё ном монанд.
60Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
60Лекин модараш дар ҷавоб гуфт: «Не, балки ӯ Яҳьё номида хоҳад шуд».
61I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
61Ба вай гуфтанд: «Дар авлоди ту касе нест, ки чунин ном дошта бошад».
62I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
62Ва бо имову ишорат аз падараш пурсиданд, ки ӯро чӣ ном ниҳодан мехоҳад.
63A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
63Ӯ тахтачае талабида, бар он навишт: «Нолш ӯ Яҳьёст». Ва ҳама мутааҷҷиб шуданд.
64A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
64Дарҳол даҳон ва забони ӯ кушода шуд, ва ӯ ба сухан даромада, Худоро ҳамду сано хонд.
65Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
65Ва ҳамаи ҳамсояҳои онҳо ба ҳарос афтоданд; ватамоми ин воқеаро дар сар то сари кӯҳистони Яҳудо нақл мекарданд.
66A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
66Ва ҳар кӣ мешунавид, инро дар дили худ ҷо дода, мегуфт: «Ин кӯдак кӣ хоҳад шуд?» Ва дасти Худованд бо ӯ буд.
67Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
67Падари ӯ, Закарье, аз Рӯҳулқудс пур шуд ва нубувват намуда, гуфт:
68Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
68«Муборак аст Худованд Худои Исроил, ки қавми Худро парасторӣ намуда, ба вай халосй ато фармудааст,
69A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
69«Ва барои мо дар хонадони бандаи Худ Довуд шохи наҷот барпо кардааст,
70Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
70«Чунон ки аз қадим бо забони анбиёи муқаддаси Худ гуфтааст,
71O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
71«Ки моро аз душманони мо ва аз дасти ҳамаи онҳое ки аз мо нафрат доранд, наҷот хоҳад дод;
72Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
72«Ба падарони мо марҳамат намуда, аҳди муқаддаси Худро,
73Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
73«Қасамеро, ки Ӯба падари мо Иброҳим ёд карда буд, ба хотир хоҳад овард,
74Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
74«Ва ба мо имконият хоҳад дод, ки аз дасти душманони худ халос шуда, бе тарсу бим
75V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
75«Ба Ӯ бо қудсият ва адолат хизмат кунем, дар ҳолате ки тамоми айёми умри худ пеши Ӯ бошем.
76Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
76«Ва ту, эй кӯдак, набии Ҳаққи Таоло хонда хоҳӣ шуд, зеро ки пешопеши Худованд қадам хоҳй зад, то ки роҳҳои Ӯро муҳайё кунӣ.
77Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
77«Ва ба қавми Ӯ бифаҳмонӣ, ки наҷот дар омурзиши гуноҳхои онҳост,
78Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
78«Аз умқи марҳамати Худои мо, ки бо онморо Найири Толеъ аз олами боло парасторӣ намуд,
79Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
79«То ки касони дар торикӣ ва сояи марг нишастаро мунаввар созад ва пойҳои моро ба роҳи осоиштагӣ равона кунад».
80Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
80Ва кӯдак калон шуда, рӯҳаш қавӣ мегашт, ва то рӯзе ки бар Исроил зохир гардид, дар биёбонҳо буд.