¹A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:

¹ОН гоҳ китобдонон ва фарисиён, ки аз Ерусалим буданд, назди Исо омада, гуфтанд:

²Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.

²«Чаро шогирдони Ту ривоятҳои муршидонро вайрон мекунанд? Зеро ки пеш аз хӯрдани нон дастҳои худро намешӯянд».

³A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?

³Ӯ ба онҳо ҷавоб дода, гуфт: «Чаро шумо ҳам ба хотири ривоятҳои худ ҳукми Худоро вайрон мекунед?

⁴Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

⁴«Зеро ки Худо ҳукм кардааст: "Падару модари худро иззат намо"; ва: "Ҳар кӣ падар ё модари худро дашном диҳад, албатта ҳалок гардад".

⁵Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.

⁵«Лекин шумо мегӯед: "Ҳар гоҳ касе ба падар ё модари худ гӯяд: «Оы чи аз ман нафъ ёбӣ, ҳадия барои Худост»,

⁶A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

⁶«Баъд аз он вай набояд падар ё модари худро ҳурмат кунад". Ба ҳамин тариқ шумо ҳукми Худоро бо ривояти худ бартараф намудаед.

⁷Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:

⁷«Эй риёкорон! Ишаъё дар бораи шумо некӯ пайғом дода, гуфтааст:

⁸Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.

⁸"Ин мардум бо забони худ баМан наздик мешаванд ва бо лабони худ Маро парастиш мекунанд, лекин дилашон аз Ман дур аст;

⁹Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

⁹"Пас Маро бар абас парастиш мекунанд, зеро ки таълимоту аҳкоми инсониро таълим медиҳанд"».

¹⁰A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.

¹⁰Ва мардумро даъват намуда, гуфт: «Гӯш диҳед ва бифаҳмед:

¹¹Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.

¹¹"На он чи ба даҳон медарояд, одамро палид мекунад; балки он чи аз даҳон мебарояд, одамро палид мекунад».

¹²Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?

¹²Он гоҳ шогирдонаш назди Ӯ омада, гуфтанд: Юё медонӣ, ки фарисиён ин суханро шунида, ба васваса афтоданд?»

¹³A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.

¹³Дар ҷавоб гуфт: «Ҳар ниҳоле ки Падари Ман, ки дар осмон аст, нашинонда бошад, решакан хоҳад шуд;

¹⁴Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

¹⁴Юнҳоро ба ҳоли худашон бигзоред; онҳо кӯроне ҳастанд, ки ба кӯрон роҳнамой мекунанд; ва ҳар гоҳ кӯре ба кӯри дигаре роҳнамой кунад, ҳар ду дар чоҳ хоҳанд афтод».

¹⁵I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

¹⁵Петрус дар ҷавоби Ӯ гуфт: «Ин масалро ба мо фаҳмонда деҳ».

¹⁶Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?

¹⁶Исо гуфт: Юё шумо низ то ҳанӯз бефаҳм ҳастед?

¹⁷Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?

¹⁷Юё ҳанӯз дарк накардаед, ки ҳар он чи ба даҳон медарояд, ба шикам меравад ва аз он хориҷ мешавад?

¹⁸Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.

¹⁸«Лекин ҳар он чи аз даҳон мебарояд, аз дил пайдо мешавад; ва ин чизҳо одамро палид мекунад;

¹⁹Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

¹⁹«Зеро ки аз дил хаёлоти бад, қатл, зино, фисқ, дуздӣ, шаҳодати бардурӯг ва куфр пайдо мешавад:

²⁰Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

²⁰«Ин чизҳо одамро палид мекунад; лекин бо дасти ношуста хӯрок хӯрдан одамро палид намекунад».

²¹A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.

²¹Ва Исо аз он ҷо берун шуда, ба ҳудуди Сӯр ва Сидӯн рафт.

²²A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.

²²Ва инак, як зани канъонӣ дар он ҳудуд пеш омада, фарьёдкунон ба Ӯ гуфт: «Худовандо, Писари Довуд, ба ман марҳамат кун! Зеро ки духтарам сахт дар чанги дев аст».

²³Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.

²³Лекин Ӯ ба вай ҳеҷ ҷавоб надод. Ва шогирдонаш назди Ӯ омада, илтимос карданд: «Вайро ҷавоб деҳ, зеро ки аз ақиби мо фарьёд мезанад».

²⁴On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

²⁴Дар ҷавоб гуфт: «Ман фақат барои гӯсфандони гумшудаи хонадони Исроил фиристода шудаам».

²⁵Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.

²⁵Лекин зан омада, ба Ӯ саҷда кард ва гуфт: «Худованно! Ба ман мадад кун».

²⁶On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

²⁶Дар ҷавоб гуфт: «Нони бачагонро гирифта, пеши сагон партофтан хуб нест».

²⁷A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.

²⁷Зан гуфт: «Оре, Худовандо! Лекин сагон низ нонрезаҳоеро, ки аз суфраи оғоёнашон меафтад, мехӯранд».

²⁸Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

²⁸Исо дар ҷавоби вай гуфт: «Эй зан! Имони ту бузург аст; пас он чи хостӣ, барои ту бшпавад». Ва духтари вай ҳамон соат шифо ёфт.

²⁹A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.

²⁹Исо аз он ҷо ҳаракат карда, назди баҳри Ҷалил омад ва бар фарози кӯҳе баромада, дар он ҷо нишаст.

³⁰I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,

³⁰Ва мардуми бисьёре назди Ӯ бо лашон, кӯрон, гунгон, маъюбон ва хеле беморони дигар омада, онҳоро пеши пойҳои Исо гузоштанд; ва Ӯ онҳоро шифо дод,

³¹Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.

³¹Ба тавре ки мардум гунгонро гӯё, маъюбонро солим, лангонро равон ва кӯронро бино дида, дар ҳайрат монданд; ва Худои Исроилро ҳамду сано хонданд.

³²Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.

³²Ва Исо шогирдони Худро пеш хонда, гуфт: «Ба ин мардум дилам месӯзад, зеро ки се рӯз боз назди Ман мебошанд ва барои хӯрдан чизе надоранд; намехоҳам онҳоро гурусна ҷавоб диҳам, ки мабодо дар роҳ бемадор шаванд».

³³I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?

³³Шогирдонаш дар ҷавоби Ӯ гуфтанд: «Аз куҷо дар биёбон он қадар нон ёбем, ки чунин анбӯҳро сер кунем?»

³⁴I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.

³⁴Исо ба онҳо гуфт: «Чандто нон доред?» Гуфтанд: «Ҳафтто, ва андак моҳии майда».

³⁵I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.

³⁵Пас ҷамоатро фармуд, ки бар замин бинпгинанд,

³⁶A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.

³⁶Ва ҳафт нон ва моҳиёнро гирифта, бо изҳори шукргузорӣ пора кард ва ба шогирдонаш дод, ва шогирдон ба мардум доданд.

³⁷I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.

³⁷Ва ҳама хӯрда сер шуданд; ва аз пораҳои бокимонда ҳафт сабадро пур карда бардоштанд;

³⁸Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

³⁸Хӯрандагон, ғайр аз занону кӯдакон, чор ҳазор мард буданд.

³⁹A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

³⁹Пас Ӯ мардумро ҷавоб дода, ба қаиқ савор шуд ва ба ҳудуди Маҷдал омад.