1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
1ВА Исо суханашро бо масалҳо давом дода, ба онҳо гуфт:
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
2«Малакути Осмон монанди подшоҳест, ки барои писари худ тӯи арӯсӣ барпо кард,
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
3«Ва ғуломони худро фиристод, то ки даъватшудагонро ба тӯи арӯсӣ бихонанд; лекин онҳо нахостанд биёянд.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
4«Боз ғуломони дигарро фиристод ва гуфт: "Ба даъватшудагон бигӯед, ки «инак, дастархони худро оростаам, говҳо ва бӯрдоқиҳои ман сар бурида шудаанд^ ва ҳама чиз тайёр аст; ба тӯи арӯсӣ биёед»".
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
5«Лекин онҳо беэътиноӣ карда, яке ба киштзори худ ва дигаре ба тиҷоратхонаи худ рафтанд;
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
6«Ва баъзеи дигарон ғуломони ӯро гирифта, ҳақорат доданд ва куштанд.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
7«Подшоҳ, чун шунид, хашмгин шуд ва аскарони худро фиристода, он қотилонро маҳв намуд ва шаҳрашонро оташ дода сӯзонд.
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
8«Он гоҳ ба гуломони худ гуфт: "Тӯй тайёр аст, лекин даъватшудагон сазовори он набуданд;
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
9"Пас, ба сари гузар бароед ва ҳар киро биёбед, ба тӯи арӯсӣ даъват кунед".
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
10«Ва ғуломон ба сари роҳ баромада, ҳар киро ёфтанд, хоҳ нек буд хоҳ бад, ҷамъ карданд; ва тӯйхона аз меҳмонон лур шуд.
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
11«Подшоҳ барои дидани аҳли маҷлис даромада, шахсеро дид, ки ҷомаи тӯёна дар бар надорад,
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
12«Ва ба вай гуфт: "Эй рафик, чӣ тавр ба ин ҷо даромадӣ, дар ҳолате ки ҷомаи тӯёна дар бар надорӣ?" Лекин вай хомӯш монд.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13«Подшоҳ ба ходимони худ гуфт: "Дасту лои вайро баста, ба зулмоти берун бароварда лартоед: дар он ҷо гирья ва гиҷирроси дандон хоҳад буд".
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
14«Зеро ки даъватшудагон бисьёранд, аммо баргузидагон - кам».
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
15Он вакт фарисиён рафта, машварат карданд, ки чй тавр Ӯро аз суханаш афтонанд.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
16Ва шогирдони худро бо ҳиродиён назди Ӯ фиристода, гуфтанд: «Эй Ӯстод! Медонем, ки Ту ҳақгӯй ҳастӣ ва роҳи Худоро ба ростй таълим медиҳй ва аз касе парвое надорӣ, зеро ҳеҷ рӯбинӣ намекунӣ;
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
17«Пас ба мо бигӯ, ки фикри Ту чист? Оё ба қайсар ҷизья додан ҷоиз аст, ё не?»
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
18Аммо Исо макри онҳоро дарьёфта, гуфт: «Эй риёкорон, чаро Маро меозмоед?
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
19«Сиккаи ҷизьяро ба Ман нишон диҳед». Онҳо ба Ӯ диноре оварданд.
20I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?
20Ба онҳо гуфт: «Ин сурат ва рақам аз они кист?»
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
21Ба Ӯ гуфтанд: «Аз они қайсар». Ба онҳо гуфт: «Пас, он чи аз они қайсар аст, ба қайсар диҳед, ва он чи аз они Худост - ба Худо».
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
22Чун инро щуниданд, дар ҳайрат монданд ва Ӯро гузошта, рафтанд.
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
23Ҳамон рӯз саддуқиён, ки мункири қиёмат ҳастанд, назди Ӯ омада, пурсиданд:
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
24«Эй Ӯстод! Мусо гуфтааст: "Агар касе бимирад ва фарзанде надошта бошад, бояд бародараш зани вайро ба никоҳи худ дароварад ва барои бародари худ насле ба вуҷуд оварад".
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
25«Назди мо ҳафт бародар буданд: яке зан гирифта, мурд ва чун фарзанд надошт, занашро ба бародари худ гузошт;
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
26«Ҳамчунин дуюм ва сеюм, то ҳафтум;
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
27«Баъд аз ҳама зан низ мурд.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
28«Пас, дар эҳьёи мурдагон вай зани кадоме аз он ҳафт нафар хоҳад буд? Зеро ки ҳама вайро ба занй гирифта буданд».
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
29Исо дар ҷавоби онҳо гуфт: «Шумо гумроҳ ҳастед, аз он рӯ ки на Навиштаҳоро медонед, на қудрати Худоро;
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
30«Зеро ки дар эҳьёи мурдагон на зан мегиранд ва на ба шавҳар мераванд, балки монанди фариштагони Худо дар осмон мебошанд.
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
31«Аммо дар бораи эҳьёи мурдагон ое каломеро, ки Худо ба шумо гуфтааст, нахондаед.
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
32"Манам Худои Иброҳим ва Худои Исҳоқ ва Худои Яъқуб"? Худо на Худои мурдагон аст, балки Худои зиндагок».
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
33Ва мардум шунида, аз таълими Ӯ дар ҳайрат монданд.
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
34Аммо чун фарисиён шуниданд, ки Ӯ даҳони саддуқиёнро бастааст, бо ҳам чамъ омаданд.
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
35Ва яке аз онҳо, ки шариатдон буд, Ӯро озмуданӣ шуда, чунин савол дод:
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
36«Эй Ӯстод! Кадом ҳукм дар шариат бузургтар аст?»
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
37Исо ба вай гуфт: «"Худованд Худои худро бо тамоми дили ту ва бо тамоми ҷони ту ва бо тамоми ҳуши ту дӯст бидор".
38To jest přední a veliké přikázání.
38«Ҳамин аст ҳукми аввалин ва бузургтарин;
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
39«Ва дуюмаш монанди он аст: "Ёри худро мисли худ дӯст бидор".
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
40«Ба ин ду ҳукм тамоми Таврот ва суҳафи анбиё асос ёфтааст».
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
41Ҳангоме ки фарисиён бо ҳам ҷамъ омаданд, Исо ба онҳо савол дода,
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
42Гуфт: «Дар бораи Масеҳ чӣ фикр доред? Ӯ писари кист?» Ба Ӯ гуфтанд: «Писари Довуд».
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
43Ба онҳо гуфт: «Пас чӣ тавр Довуд, аз рӯи илҳом, Ӯро Худованд хонда, чунин мегӯяд:
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
44"Худованд ба Худованди ман гуфт: «Ба ямини Ман бинишин, то душманони Туро зери пои Ту андозам»"?
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45Модоме ки Довуд Ӯро Худованд мехонад, чӣ сон Ӯ писари вай будааст?»
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
46Ва ҳеҷ кас дар ҷавоби Ӯ сухане гуфта натавонист; ва пас аз он рӯз касе ҷуръат накард, ки аз Ӯ чизе пурсад.