1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
1İyi ad hoş kokulu yağdan,Ölüm günü doğum gününden iyidir.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
2Yas evine gitmek, şölen evine gitmekten iyidir.Çünkü her insanın sonu ölümdür,Yaşayan herkes bunu aklında tutmalı.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
3Üzüntü gülmekten iyidir,Çünkü yüz mahzun olunca yürek sevinir.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
4Bilge kişinin aklı yas evindedir,Akılsızın aklıysa şenlik evinde.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
5Bilgenin azarını işitmek,Akılsızın türküsünü işitmekten iyidir.
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
6Çünkü akılsızın gülmesi,Kazanın altındaki çalıların çatırtısı gibidir.Bu da boştur.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
7Haksız kazanç bilgeyi delirtir,Rüşvet karakteri bozar.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
8Bir olayın sonu başlangıcından iyidir.Sabırlı kibirliden iyidir.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
9Çabuk öfkelenme,Çünkü öfke akılsızların bağrında barınır.
10Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
10‹‹Neden geçmiş günler bugünlerden iyiydi?›› diye sorma,Çünkü bu bilgece bir soru değil.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
11Bilgelik miras kadar iyidir,Güneşi gören herkes için yararlıdır.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
12Bilgelik siperdir, para da siper,Bilginin yararı ise şudur:Bilgelik ona sahip olan kişinin yaşamını korur.
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
13Tanrının yaptığını düşün:Onun eğrilttiğini kim doğrultabilir?
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
14İyi günde mutlu ol,Ama kötü günde dikkatle düşün;Tanrı birini öbürü gibi yaptı ki,İnsan kendisinden sonra neler olacağını bilmesin.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
15Boş ömrümde şunları gördüm:Doğru insan doğruluğuna karşın ölüyor,Kötü insanın ise, kötülüğüne karşın ömrü uzuyor.
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
16Ne çok doğru ol ne de çok bilge.Niçin kendini yok edesin?
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
17Ne çok kötü ol ne de akılsız.Niçin vaktinden önce ölesin?
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
18Birini tutman iyidir,Öbüründen de elini çekme.Çünkü Tanrıya saygı duyan ikisini de başarır.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
19Bilgelik, bilge kişiyi kentteki on yöneticiden daha güçlü kılar.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
20Çünkü yeryüzünde hep iyilik yapan,Hiç günah işlemeyen doğru insan yoktur.
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
21İnsanların söylediği her söze aldırma,Yoksa uşağının bile sana sövdüğünü duyabilirsin.
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
22Çünkü sen de birçok kezBaşkalarına sövdüğünü pekâlâ biliyorsun.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
23Bütün bunları bilgelikle denedim:‹‹Bilge olacağım›› dedim.Ama bu beni aşıyordu.
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
24Bilgelik denen şeyUzak ve çok derindir, onu kim bulabilir?
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
25Böylece, bilgelik ve çözüm aramaya, incelemeye, kavramaya,Kötülüğün akılsızlık, akılsızlığın delilik olduğunu anlamaya kafa yordum.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
26Kimi kadını ölümden acı buldum.O kadın ki, kendisi tuzak, yüreği kapan, elleri zincirdir.Tanrının hoşnut kaldığı insan ondan kaçar,Günah işleyense ona tutsak olur.
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
27Vaiz diyor ki, ‹‹Şunu gördüm:Bir çözüm bulmak içinBir şeyi öbürüne eklerken
28Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
28-Araştırıp hâlâ bulamazken-Binde bir adam buldum,Ama aralarında bir kadın bulamadım.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]
29Bulduğum tek şey:Tanrı insanları doğru yarattı,Oysa onlar hâlâ karmaşık çözümler arıyorlar.››