1Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
1Anımsa, ya RAB, başımıza geleni,Bak da utancımızı gör.
2Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
2Mülkümüz yabancılara geçti,Evlerimiz ellere.
3Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
3Öksüz kaldık, babasız,Annelerimiz dul kadınlara döndü.
4Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
4Suyumuzu parayla içtik,Odunumuzu parayla almak zorunda kaldık.
5Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
5Bizi kovalayanlar ensemizde,Yorgun düştük, rahatımız yok.
6Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
6Ekmek içinMısıra, Asura el açtık.
7Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
7Atalarımız günah işledi,Ama artık onlar yok;Suçlarının cezasını biz yüklendik.
8Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
8Köleler üstümüzde saltanat sürüyor,Bizi ellerinden kurtaracak kimse yok.
9S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
9Çöldeki kılıçlı haydutlar yüzündenEkmeğimizi canımız pahasına kazanıyoruz.
10Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
10Kıtlığın yakıcı sıcağındanDerimiz fırın gibi kızardı.
11Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
11Siyonda kadınların,Yahuda kentlerinde erden kızların ırzına geçtiler.
12Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
12Önderler ellerinden asıldı,Yaşlılar saygı görmedi.
13Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
13Değirmen taşını gençler çevirdi,Çocuklar odun yükü altında tökezledi.
14Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
14Yaşlılar kent kapısında oturmaz oldu,Gençler saz çalmaz oldu.
15Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
15Yüreğimizin sevinci durdu,Oyunumuz yasa döndü.
16Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
16Taç düştü başımızdan,Vay başımıza!Çünkü günah işledik.
17Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
17Bu yüzden yüreğimiz baygın,Bunlardan ötürü gözlerimiz karardı.
18Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
18Viran olan Siyon Dağının üstündeÇakallar geziyor!
19Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
19Ama sen, sonsuza dek tahtında oturursun, ya RAB,Egemenliğin kuşaklar boyu sürer.
20Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
20Niçin bizi hep unutuyorsun,Neden bizi uzun süre terk ediyorsun?
21Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
21Bizi kendine döndür, ya RAB, döneriz,Eski günlerimizi geri ver.
22Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
22Bizi büsbütün attıysan,Bize çok öfkelenmiş olmalısın.