1Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
1Ey Tanrı, kulak ver sesime yakındığım zaman,Hayatımı düşman korkusundan koru.
2Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.
2Kötülerin gizli tasarılarından,O suçlu güruhun şamatasından esirge beni.
3Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,
3Onlar dillerini kılıç gibi bilemiş,Acı sözlerini ok gibi hedefe yöneltmişler,
4Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.
4Pusularından masum insanın üzerine atmak için.Ansızın vururlar, hiç çekinmeden.
5Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.
5Birbirlerini kötülük yapmaya iter,Gizli tuzaklar tasarlarken,‹‹Kim görecek?›› derler.
6Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?
6Haksızlık yapmayı düşünür,‹‹Kusursuz bir plan yaptık!›› derler.İnsanın içi ve yüreği derin bir sırdır, bilinmez.
7Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.
7Ama Tanrı onlara ok atacak,Ansızın yaralanacaklar.
8Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.
8Dilleri yüzünden yıkıma uğrayacaklar,Hallerini gören herkes alayla baş sallayacak.
9A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.
9Bütün insanlar korkuya kapılacak,Tanrının işini duyuracak,Onun yaptıkları üzerinde düşünecekler.
10I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce. ]
10Doğru insan RAB'de sevinç bulacak,O'na sığınacak,Bütün temiz yürekliler O'nu övecek.