¹Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.

¹Bahçeme girdim, kızkardeşim, yavuklum,Mürümü topladım baharatımla,Gümecimi, balımı yedim,Şarabımı, sütümü içtim. Yiyin, için, ey dostlar!Mest olun aşktan, ey sevgililer!

²Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.

²Ben uyuyordum ama yüreğim uyanıktı.Dinleyin! Sevgilim kapıyı vuruyor.‹‹Aç bana, kızkardeşim, aşkım, eşsiz güvercinim!Sırılsıklam oldu başım çiyden,Kaküllerim gecenin neminden.››

³Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?

³Entarimi çıkardım,Yine giyinmeli miyim?Ayaklarımı yıkadım,Yine kirletmeli miyim?

⁴Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.

⁴Kapı deliğinden uzattı elini sevgilim,Aşk duygularım kabardı onun için.

⁵I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.

⁵Kalktım, sevgilime kapıyı açayım diye,Mür elimden damladı,Parmaklarımdan aktıSürgü tokmakları üzerine.

⁶Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.

⁶Kapıyı açtım sevgilime,Ama sevgilim yoktu, gitmişti!Kendimden geçmişim o konuşurken.Aradım onu, ama bulamadım,Seslendim, ama yanıt vermedi.

⁷Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.

⁷Kenti dolaşan bekçiler buldu beni,Dövüp yaraladılar.Sur bekçileri alıp götürdü şalımı.

⁸Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.

⁸Size ant içiriyorum, ey Yeruşalim kızları!Eğer sevgilimi bulursanız,Söyleyin ona, aşk hastasıyım ben.

⁹Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?

⁹Farkı ne sevgilinin öbürlerinden,Ey güzeller güzeli?Farkı ne ki, bize böyle ant içiriyorsun?

¹⁰Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.

¹⁰Sevgilimin teni pembe-beyaz, ışıl ışıl yanıyor!Göze çarpıyor on binler arasında.

¹¹Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.

¹¹Başı saf altın,Kakülleri kıvır kıvır, kuzgun gibi siyah.

¹²Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.

¹²Akarsu kıyısındakiGüvercinler gibi gözleri;Sütle yıkanmış,Yuvasındaki mücevher sanki.

¹³Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.

¹³Yanakları güzel kokulu tarhlar gibi,Nefis kokular saçıyor.Dudakları zambak gibi,Mür yağı damlatıyor.

¹⁴Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.

¹⁴Elleri, üzerine sarı yakut kakılmış altın çubuklar,Gövdesi laciverttaşıyla süslenmiş cilalı fildişi.

¹⁵Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.

¹⁵Mermer sütun bacaklarıSaf altın ayaklıklar üzerine kurulmuş.Boyu bosu Lübnan dağları gibi,Lübnanın sedir ağaçları gibi eşsiz.

¹⁶Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. [ (Song of Solomon 5:17) Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou. ]

¹⁶Ağzı çok tatlı,Tepeden tırnağa güzel.İşte böyledir sevgilim, böyledir yarim, ey Yeruşalim kızları!