¹Tedy přišel David do Nobe k Achimelechovi knězi. I ulek se Achimelech, vyšel vstříc Davidovi a řekl jemu: Cože to, že jsi sám, a není žádného s tebou?

¹Then came David to Nob to Ahimelech the priest. Ahimelech came to meet David trembling, and said to him, “Why are you alone, and no man with you?”

²Odpověděl David Achimelechovi knězi: Král mi poručil nějakou věc, a řekl mi: Ať žádný nezvídá toho, proč tě posílám, a coť jsem poručil. Služebníkům pak uložil jsem jisté místo.

²David said to Ahimelech the priest, “The king has commanded me a business, and has said to me, ‘Let no man know anything of the business about which I send you, and what I have commanded you; and I have appointed the young men to such and such a place.’

³Protož nyní, co máš tu před rukama, dej v ruku mou, asi pět chlebů, aneb což na hotově máš.

³Now therefore what is under your hand? Give me five loaves of bread in my hand, or whatever there is present.”

⁴Odpověděl kněz Davidovi a řekl: Nemámť chleba obecného před rukama, než toliko chléb svatý, však jestliže se toliko od žen zdrželi služebníci.

⁴The priest answered David, and said, “There is no common bread under my hand, but there is holy bread; if only the young men have kept themselves from women.”

⁵Odpověděl David knězi a řekl: Jistě ženy vzdáleny byly od nás, jakož včera tak i před včerejškem, když jsem vyšel; protož těla služebníků svatá jsou. Ač pak toto předsevzetí jest proti slušnosti, však i to dnes posvěceno bude pro tělo.

⁵David answered the priest, and said to him, “Truly, women have been kept from us about these three days. When I came out, the vessels of the young men were holy, though it was but a common journey. How much more then today shall their vessels be holy?”

⁶A tak dal jemu kněz chleby svaté; nebo nebylo tam chleba, jediné chlebové předložení, kteříž odloženi byli od tváři Hospodinovy, aby položeni byli chlebové teplí toho dne, když ti vzati byli.

⁶So the priest gave him holy bread; for there was no bread there but the show bread, that was taken from before Yahweh, to put hot bread in the day when it was taken away.

⁷(Byl pak tu jeden z služebníků Saulových v týž den, kterýž se tam pozadržel před Hospodinem, jehož jméno bylo Doeg Idumejský, nejpřednější mezi pastýři Saulovými.)

⁷Now a certain man of the servants of Saul was there that day, detained before Yahweh; and his name was Doeg the Edomite, the best of the herdsmen who belonged to Saul.

⁸I řekl David Achimelechovi: Nemáš-liž zde kopí aneb meče? Nebo ani meče svého ani braně své nevzal jsem v ruku svou, proto že rozkaz královský dotíral.

⁸David said to Ahimelech, “Isn’t there here under your hand spear or sword? For I have neither brought my sword nor my weapons with me, because the king’s business required haste.”

⁹Jemuž řekl kněz: Meč Goliáše Filistinského, kteréhož jsi zabil v údolí Elah, aj, ten jest zde obvinutý v roucho za efodem. Jestliže jej chceš sobě vzíti, vezmi, nebo zde jiného není kromě toho. I řekl David: Neníť přes ten, dejž mi jej.

⁹The priest said, “The sword of Goliath the Philistine, whom you killed in the valley of Elah, behold, it is here wrapped in a cloth behind the ephod. If you will take that, take it; for there is no other except that here.” David said, “There is none like that. Give it to me.”

¹⁰Tedy vstal David, a utekl toho dne před Saulem, a přišel k Achisovi králi Gát.

¹⁰David arose, and fled that day for fear of Saul, and went to Achish the king of Gath.

¹¹Služebníci pak Achisovi řekli jemu: Zdaliž tento není David, král země? Zdaliž neprozpěvovali tomuto po houfích, řkouce: Porazil Saul svůj tisíc, David pak svých deset tisíců.

¹¹The servants of Achish said to him, “Isn’t this David the king of the land? Didn’t they sing one to another about him in dances, saying, ‘Saul has slain his thousands, David his ten thousands?’”

¹²I složil David ta slova v srdci svém, a bál se velmi Achisa krále Gát.

¹²David laid up these words in his heart, and was very afraid of Achish the king of Gath.

¹³Protož změnil způsob svůj před očima jejich, a bláznem se dělal, jsa v rukou jejich; psal také po vratech u brány, a pouštěl sliny po bradě své.

¹³He changed his behavior before them, and pretended to be mad in their hands, and scrabbled on the doors of the gate, and let his spittle fall down on his beard.

¹⁴Tedy řekl Achis služebníkům svým: Hle, viděvše člověka blázna, pročež jste ho ke mně přivedli?

¹⁴Then Achish said to his servants, “Look, you see the man is mad. Why then have you brought him to me?

¹⁵Nedostává-liž se mi bláznů, že jste uvedli tohoto, aby bláznil přede mnou? Ten-liž má vjíti do mého domu?

¹⁵Do I lack madmen, that you have brought this fellow to play the madman in my presence? Shall this fellow come into my house?”