¹Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.

¹Now in the assembly that was at Antioch there were some prophets and teachers: Barnabas, Simeon who was called Niger, Lucius of Cyrene, Manaen the foster brother of Herod the tetrarch, and Saul.

²A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.

²As they served the Lord and fasted, the Holy Spirit said, “Separate Barnabas and Saul for me, for the work to which I have called them.”

³Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.

³Then, when they had fasted and prayed and laid their hands on them, they sent them away.

⁴A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.

⁴So, being sent out by the Holy Spirit, they went down to Seleucia. From there they sailed to Cyprus.

⁵A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.

⁵When they were at Salamis, they proclaimed the word of God in the Jewish synagogues. They had also John as their attendant.

⁶A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,

⁶When they had gone through the island to Paphos, they found a certain sorcerer, a false prophet, a Jew, whose name was Bar Jesus,

⁷Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.

⁷who was with the proconsul, Sergius Paulus, a man of understanding. This man summoned Barnabas and Saul, and sought to hear the word of God.

⁸Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.

⁸But Elymas the sorcerer (for so is his name by interpretation) withstood them, seeking to turn aside the proconsul from the faith.

⁹Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,

⁹But Saul, who is also called Paul, filled with the Holy Spirit, fastened his eyes on him,

¹⁰Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?

¹⁰and said, “Full of all deceit and all cunning, you son of the devil, you enemy of all righteousness, will you not cease to pervert the right ways of the Lord?

¹¹A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.

¹¹Now, behold, the hand of the Lord is on you, and you will be blind, not seeing the sun for a season!” Immediately a mist and darkness fell on him. He went around seeking someone to lead him by the hand.

¹²Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.

¹²Then the proconsul, when he saw what was done, believed, being astonished at the teaching of the Lord.

¹³A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.

¹³Now Paul and his company set sail from Paphos, and came to Perga in Pamphylia. John departed from them and returned to Jerusalem.

¹⁴Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.

¹⁴But they, passing on from Perga, came to Antioch of Pisidia. They went into the synagogue on the Sabbath day, and sat down.

¹⁵A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.

¹⁵After the reading of the law and the prophets, the rulers of the synagogue sent to them, saying, “Brothers, if you have any word of exhortation for the people, speak.”

¹⁶Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.

¹⁶Paul stood up, and beckoning with his hand said, “Men of Israel, and you who fear God, listen.

¹⁷Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.

¹⁷The God of this people TR, NU add “Israel” chose our fathers, and exalted the people when they stayed as aliens in the land of Egypt, and with an uplifted arm, he led them out of it.

¹⁸A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.

¹⁸For a period of about forty years he put up with them in the wilderness.

¹⁹A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.

¹⁹When he had destroyed seven nations in the land of Canaan, he gave them their land for an inheritance, for about four hundred fifty years.

²⁰A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.

²⁰After these things he gave them judges until Samuel the prophet.

²¹A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.

²¹Afterward they asked for a king, and God gave to them Saul the son of Kish, a man of the tribe of Benjamin, for forty years.

²²A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.

²²When he had removed him, he raised up David to be their king, to whom he also testified, ‘I have found David the son of Jesse, a man after my heart, who will do all my will.’

²³Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,

²³From this man’s seed, God has brought salvation TR, NU read “a Savior, Jesus” instead of “salvation” to Israel according to his promise,

²⁴Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.

²⁴before his coming, when John had first preached the baptism of repentance to Israel. TR, NU read “to all the people of Israel” instead of “to Israel”

²⁵A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.

²⁵As John was fulfilling his course, he said, ‘What do you suppose that I am? I am not he. But behold, one comes after me the sandals of whose feet I am not worthy to untie.’

²⁶Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.

²⁶Brothers, children of the stock of Abraham, and those among you who fear God, the word of this salvation is sent out to you.

²⁷Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.

²⁷For those who dwell in Jerusalem, and their rulers, because they didn’t know him, nor the voices of the prophets which are read every Sabbath, fulfilled them by condemning him.

²⁸A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.

²⁸Though they found no cause for death, they still asked Pilate to have him killed.

²⁹A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.

²⁹When they had fulfilled all things that were written about him, they took him down from the tree, and laid him in a tomb.

³⁰Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.

³⁰But God raised him from the dead,

³¹Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.

³¹and he was seen for many days by those who came up with him from Galilee to Jerusalem, who are his witnesses to the people.

³²A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;

³²We bring you good news of the promise made to the fathers,

³³Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.

³³that God has fulfilled the same to us, their children, in that he raised up Jesus. As it is also written in the second psalm, ‘You are my Son. Today I have become your father.’ Psalm 2:7

³⁴A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.

³⁴“Concerning that he raised him up from the dead, now no more to return to corruption, he has spoken thus: ‘I will give you the holy and sure blessings of David.’ Isaiah 55:3

³⁵Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.

³⁵Therefore he says also in another psalm, ‘You will not allow your Holy One to see decay.’ Psalm 16:10

³⁶David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,

³⁶For David, after he had in his own generation served the counsel of God, fell asleep, and was laid with his fathers, and saw decay.

³⁷Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.

³⁷But he whom God raised up saw no decay.

³⁸Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,

³⁸Be it known to you therefore, brothers The word for “brothers” here and where the context allows may also be correctly translated “brothers and sisters” or “siblings.” , that through this man is proclaimed to you remission of sins,

³⁹A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.

³⁹and by him everyone who believes is justified from all things, from which you could not be justified by the law of Moses.

⁴⁰Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:

⁴⁰Beware therefore, lest that come on you which is spoken in the prophets:

⁴¹Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.

⁴¹‘Behold, you scoffers, and wonder, and perish; for I work a work in your days, a work which you will in no way believe, if one declares it to you.’” Habakkuk 1:5

⁴²A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.

⁴²So when the Jews went out of the synagogue, the Gentiles begged that these words might be preached to them the next Sabbath.

⁴³A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.

⁴³Now when the synagogue broke up, many of the Jews and of the devout proselytes followed Paul and Barnabas; who, speaking to them, urged them to continue in the grace of God.

⁴⁴V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.

⁴⁴The next Sabbath almost the whole city was gathered together to hear the word of God.

⁴⁵A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.

⁴⁵But when the Jews saw the multitudes, they were filled with jealousy, and contradicted the things which were spoken by Paul, and blasphemed.

⁴⁶Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.

⁴⁶Paul and Barnabas spoke out boldly, and said, “It was necessary that God’s word should be spoken to you first. Since indeed you thrust it from you, and judge yourselves unworthy of eternal life, behold, we turn to the Gentiles.

⁴⁷Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.

⁴⁷For so has the Lord commanded us, saying, ‘I have set you as a light for the Gentiles, that you should bring salvation to the uttermost parts of the earth.’” Isaiah 49:6

⁴⁸A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.

⁴⁸As the Gentiles heard this, they were glad, and glorified the word of God. As many as were appointed to eternal life believed.

⁴⁹I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.

⁴⁹The Lord’s word was spread abroad throughout all the region.

⁵⁰Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.

⁵⁰But the Jews stirred up the devout and prominent women and the chief men of the city, and stirred up a persecution against Paul and Barnabas, and threw them out of their borders.

⁵¹A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.

⁵¹But they shook off the dust of their feet against them, and came to Iconium.

⁵²Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.

⁵²The disciples were filled with joy with the Holy Spirit.