¹Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.

¹After these things Paul departed from Athens, and came to Corinth.

²A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.

²He found a certain Jew named Aquila, a man of Pontus by race, who had recently come from Italy, with his wife Priscilla, because Claudius had commanded all the Jews to depart from Rome. He came to them,

³A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.

³and because he practiced the same trade, he lived with them and worked, for by trade they were tent makers.

⁴I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky.

⁴He reasoned in the synagogue every Sabbath, and persuaded Jews and Greeks.

⁵A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus, rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.

⁵But when Silas and Timothy came down from Macedonia, Paul was compelled by the Spirit, testifying to the Jews that Jesus was the Christ.

⁶A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já čist jsa, hned půjdu ku pohanům.

⁶When they opposed him and blasphemed, he shook out his clothing and said to them, “Your blood be on your own heads! I am clean. From now on, I will go to the Gentiles!”

⁷A jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.

⁷He departed there, and went into the house of a certain man named Justus, one who worshiped God, whose house was next door to the synagogue.

⁸Krispus pak, kníže školy, uvěřil Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli.

⁸Crispus, the ruler of the synagogue, believed in the Lord with all his house. Many of the Corinthians, when they heard, believed and were baptized.

⁹I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.

⁹The Lord said to Paul in the night by a vision, “Don’t be afraid, but speak and don’t be silent;

¹⁰Nebť já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; nebo mnoho mám lidu v tomto městě.

¹⁰ for I am with you, and no one will attack you to harm you, for I have many people in this city.”

¹¹I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.

¹¹He lived there a year and six months, teaching the word of God among them.

¹²Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,

¹²But when Gallio was proconsul of Achaia, the Jews with one accord rose up against Paul and brought him before the judgment seat,

¹³Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.

¹³saying, “This man persuades men to worship God contrary to the law.”

¹⁴A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.

¹⁴But when Paul was about to open his mouth, Gallio said to the Jews, “If indeed it were a matter of wrong or of wicked crime, you Jews, it would be reasonable that I should bear with you;

¹⁵Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci.

¹⁵but if they are questions about words and names and your own law, look to it yourselves. For I don’t want to be a judge of these matters.”

¹⁶I odehnal je od soudné stolice.

¹⁶He drove them from the judgment seat.

¹⁷Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.

¹⁷Then all the Greeks laid hold on Sosthenes, the ruler of the synagogue, and beat him before the judgment seat. Gallio didn’t care about any of these things.

¹⁸Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl učinil slib.

¹⁸Paul, having stayed after this many more days, took his leave of the brothers, The word for “brothers” here and where the context allows may also be correctly translated “brothers and sisters” or “siblings.” and sailed from there for Syria, together with Priscilla and Aquila. He shaved his head in Cenchreae, for he had a vow.

¹⁹I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.

¹⁹He came to Ephesus, and he left them there; but he himself entered into the synagogue, and reasoned with the Jews.

²⁰A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.

²⁰When they asked him to stay with them a longer time, he declined;

²¹Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu.

²¹but taking his leave of them, and saying, “I must by all means keep this coming feast in Jerusalem, but I will return again to you if God wills,” he set sail from Ephesus.

²²A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.

²²When he had landed at Caesarea, he went up and greeted the assembly, and went down to Antioch.

²³A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.

²³Having spent some time there, he departed, and went through the region of Galatia, and Phrygia, in order, establishing all the disciples.

²⁴Žid pak nějaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, učený v Písmě.

²⁴Now a certain Jew named Apollos, an Alexandrian by race, an eloquent man, came to Ephesus. He was mighty in the Scriptures.

²⁵Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.

²⁵This man had been instructed in the way of the Lord; and being fervent in spirit, he spoke and taught accurately the things concerning Jesus, although he knew only the baptism of John.

²⁶A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.

²⁶He began to speak boldly in the synagogue. But when Priscilla and Aquila heard him, they took him aside, and explained to him the way of God more accurately.

²⁷A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží.

²⁷When he had determined to pass over into Achaia, the brothers encouraged him, and wrote to the disciples to receive him. When he had come, he greatly helped those who had believed through grace;

²⁸Nebo náramně přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus.

²⁸for he powerfully refuted the Jews, publicly showing by the Scriptures that Jesus was the Christ.