¹Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi.

¹After five days, the high priest, Ananias, came down with certain elders and an orator, one Tertullus. They informed the governor against Paul.

²A když povolán byl, počal naň žalovati Tertullus, řka:

²When he was called, Tertullus began to accuse him, saying, “Seeing that by you we enjoy much peace, and that excellent measures are coming to this nation,

³Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost, to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme, výborný Felix.

³we accept it in all ways and in all places, most excellent Felix, with all thankfulness.

⁴Ale abych tě déle nezaměstnával, prosím, vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své.

⁴But, that I don’t delay you, I entreat you to bear with us and hear a few words.

⁵Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného, a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě, a vůdci té sekty nazaretské;

⁵For we have found this man to be a plague, an instigator of insurrections among all the Jews throughout the world, and a ringleader of the sect of the Nazarenes.

⁶Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.

⁶He even tried to profane the temple, and we arrested him. TR adds “We wanted to judge him according to our law,”

⁷Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,

⁷ TR adds “but the commanding officer, Lysias, came by and with great violence took him out of our hands,”

⁸Rozkázav, aby žalobníci jeho šli k tobě. Od něhožto ty sám budeš moci, vyptaje se, zvěděti o všem o tom, z čeho my jej viníme.

⁸ TR adds “commanding his accusers to come to you.” By examining him yourself you may ascertain all these things of which we accuse him.”

⁹A k tomu se přimluvili i Židé, pravíce, že to tak jest.

⁹The Jews also joined in the attack, affirming that these things were so.

¹⁰Tedy Pavel odpověděl, když mu návěští dal vladař, aby mluvil: Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným, s lepší myslí k tomu, což se mne dotýče, odpovídati budu,

¹⁰When the governor had beckoned to him to speak, Paul answered, “Because I know that you have been a judge of this nation for many years, I cheerfully make my defense,

¹¹Poněvadž ty můžeš to věděti, že není tomu dní více než dvanácte, jakž jsem přišel do Jeruzaléma, abych se modlil.

¹¹seeing that you can recognize that it is not more than twelve days since I went up to worship at Jerusalem.

¹²A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího, aneb činícího roty v zástupu, ani v školách, ani v městě,

¹²In the temple they didn’t find me disputing with anyone or stirring up a crowd, either in the synagogues, or in the city.

¹³Aniž toho prokázati mohou, což na mne žalují.

¹³Nor can they prove to you the things of which they now accuse me.

¹⁴Ale totoť já před tebou vyznávám, že podle té cesty, kterouž oni nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců svých, věře všemu, cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích,

¹⁴But this I confess to you, that after the Way, which they call a sect, so I serve the God of our fathers, believing all things which are according to the law, and which are written in the prophets;

¹⁵Maje naději v Bohu, že bude, jehož i oni čekají, vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých.

¹⁵having hope toward God, which these also themselves look for, that there will be a resurrection of the dead, both of the just and unjust.

¹⁶A tak se chovati hledím, abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky

¹⁶Herein I also practice always having a conscience void of offense toward God and men.

¹⁷Po mnohých pak letech přišel jsem, almužny nesa národu svému a oběti.

¹⁷Now after some years, I came to bring gifts for the needy to my nation, and offerings;

¹⁸Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného, ne s zástupem, ani s bouřkou, někteří Židé z Azie,

¹⁸amid which certain Jews from Asia found me purified in the temple, not with a mob, nor with turmoil.

¹⁹Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati, měli-li by co proti mně.

¹⁹They ought to have been here before you, and to make accusation, if they had anything against me.

²⁰Anebo nechať tito sami povědí, nalezli-li jsou na mně jakou nepravost, když jsem stál v radě,

²⁰Or else let these men themselves say what injustice they found in me when I stood before the council,

²¹Leč to jedno promluvení, že jsem zavolal, stoje mezi nimi: Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás.

²¹unless it is for this one thing that I cried standing among them, ‘Concerning the resurrection of the dead I am being judged before you today!’”

²²A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.

²²But Felix, having more exact knowledge concerning the Way, deferred them, saying, “When Lysias, the commanding officer, comes down, I will decide your case.”

²³I poručil setníkovi, aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho.

²³He ordered the centurion that Paul should be kept in custody, and should have some privileges, and not to forbid any of his friends to serve him or to visit him.

²⁴Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou, manželkou svou, kteráž byla Židovka, zavolal Pavla, a slyšel od něho o víře v Krista.

²⁴But after some days, Felix came with Drusilla, his wife, who was a Jewess, and sent for Paul, and heard him concerning the faith in Christ Jesus.

²⁵A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu, ulekl se Felix, a odpověděl: Nyní odejdi, a v čas příhodný zavolám tě.

²⁵As he reasoned about righteousness, self-control, and the judgment to come, Felix was terrified, and answered, “Go your way for this time, and when it is convenient for me, I will summon you.”

²⁶Nadál se pak, že jemu Pavel dá nějaké peníze, aby jej propustil, pročež i tím častěji, povolávaje ho, mluvíval s ním.

²⁶Meanwhile, he also hoped that money would be given to him by Paul, that he might release him. Therefore also he sent for him more often, and talked with him.

²⁷Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix, Festa Porcia, a chtěje se zalíbiti Židům Felix, nechal Pavla v vězení.

²⁷But when two years were fulfilled, Felix was succeeded by Porcius Festus, and desiring to gain favor with the Jews, Felix left Paul in bonds.