¹Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.

¹These are the words which Moses spoke to all Israel beyond the Jordan in the wilderness, in the Arabah over against Suph, between Paran, and Tophel, and Laban, and Hazeroth, and Dizahab.

²Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.

²It is eleven days’ journey from Horeb by the way of Mount Seir to Kadesh Barnea.

³Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,

³It happened in the fortieth year, in the eleventh month, on the first day of the month, that Moses spoke to the children of Israel, according to all that Yahweh “Yahweh” is God’s proper Name, sometimes rendered “LORD” (all caps) in other translations. had given him in commandment to them;

⁴Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.

⁴after he had struck Sihon the king of the Amorites, who lived in Heshbon, and Og the king of Bashan, who lived in Ashtaroth, at Edrei.

⁵Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:

⁵Beyond the Jordan, in the land of Moab, began Moses to declare this law, saying,

⁶Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.

⁶“Yahweh our God The Hebrew word rendered “God” is “Elohim.” spoke to us in Horeb, saying, You have lived long enough in this mountain:

⁷Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.

⁷turn, and take your journey, and go to the hill country of the Amorites, and to all the places near there, in the Arabah, in the hill country, and in the lowland, and in the South, and by the seashore, the land of the Canaanites, and Lebanon, as far as the great river, the river Euphrates.

⁸Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.

⁸Behold, I have set the land before you: go in and possess the land which Yahweh swore to your fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob, to give to them and to their seed after them.”

⁹A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.

⁹I spoke to you at that time, saying, “I am not able to bear you myself alone:

¹⁰Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.

¹⁰Yahweh your God has multiplied you, and behold, you are this day as the stars of the sky for multitude.

¹¹(Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)

¹¹Yahweh, the God of your fathers, make you a thousand times as many as you are, and bless you, as he has promised you!

¹²Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?

¹²How can I myself alone bear your encumbrance, and your burden, and your strife?

¹³Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.

¹³Take wise men of understanding and well known according to your tribes, and I will make them heads over you.”

¹⁴I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.

¹⁴You answered me, and said, “The thing which you have spoken is good to do.”

¹⁵Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.

¹⁵So I took the heads of your tribes, wise men, and known, and made them heads over you, captains of thousands, and captains of hundreds, and captains of fifties, and captains of tens, and officers, according to your tribes.

¹⁶Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.

¹⁶I commanded your judges at that time, saying, “Hear cases between your brothers, and judge righteously between a man and his brother, and the foreigner who is living with him.

¹⁷Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.

¹⁷You shall not show partiality in judgment; you shall hear the small and the great alike; you shall not be afraid of the face of man; for the judgment is God’s. The case that is too hard for you, you shall bring to me, and I will hear it.”

¹⁸Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.

¹⁸I commanded you at that time all the things which you should do.

¹⁹Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.

¹⁹We traveled from Horeb, and went through all that great and terrible wilderness which you saw, by the way to the hill country of the Amorites, as Yahweh our God commanded us; and we came to Kadesh Barnea.

²⁰I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

²⁰I said to you, “You have come to the hill country of the Amorites, which Yahweh our God gives to us.

²¹Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.

²¹Behold, Yahweh your God has set the land before you: go up, take possession, as Yahweh, the God of your fathers, has spoken to you; don’t be afraid, neither be dismayed.”

²²Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.

²²You came near to me everyone of you, and said, “Let us send men before us, that they may search the land for us, and bring us word again of the way by which we must go up, and the cities to which we shall come.”

²³Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.

²³The thing pleased me well; and I took twelve men of you, one man for every tribe:

²⁴A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.

²⁴and they turned and went up into the hill country, and came to the valley of Eshcol, and spied it out.

²⁵Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

²⁵They took of the fruit of the land in their hands, and brought it down to us, and brought us word again, and said, “It is a good land which Yahweh our God gives to us.”

²⁶A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.

²⁶Yet you wouldn’t go up, but rebelled against the commandment of Yahweh your God:

²⁷A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.

²⁷and you murmured in your tents, and said, “Because Yahweh hated us, he has brought us forth out of the land of Egypt, to deliver us into the hand of the Amorites, to destroy us.

²⁸Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.

²⁸Where are we going up? our brothers have made our heart to melt, saying, ‘The people are greater and taller than we; the cities are great and fortified up to the sky; and moreover we have seen the sons of the Anakim there.’”

²⁹I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.

²⁹Then I said to you, “Don’t dread, neither be afraid of them.

³⁰Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.

³⁰Yahweh your God who goes before you, he will fight for you, according to all that he did for you in Egypt before your eyes,

³¹Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.

³¹and in the wilderness, where you have seen how that Yahweh your God bore you, as a man does bear his son, in all the way that you went, until you came to this place.”

³²A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,

³²Yet in this thing you didn’t believe Yahweh your God,

³³Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.

³³who went before you in the way, to seek you out a place to pitch your tents in, in fire by night, to show you by what way you should go, and in the cloud by day.

³⁴Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:

³⁴Yahweh heard the voice of your words, and was angry, and swore, saying,

³⁵Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,

³⁵“Surely not one of these men of this evil generation shall see the good land, which I swore to give to your fathers,

³⁶Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.

³⁶except Caleb the son of Jephunneh: he shall see it; and to him will I give the land that he has trodden on, and to his children, because he has wholly followed Yahweh.”

³⁷Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.

³⁷Also Yahweh was angry with me for your sakes, saying, “You also shall not go in there:

³⁸Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.

³⁸Joshua the son of Nun, who stands before you, he shall go in there: encourage you him; for he shall cause Israel to inherit it.

³⁹A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.

³⁹Moreover your little ones, whom you said should be a prey, and your children, who this day have no knowledge of good or evil, they shall go in there, and to them will I give it, and they shall possess it.

⁴⁰Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.

⁴⁰But as for you, turn, and take your journey into the wilderness by the way to the Red Sea or, Sea of Reeds .”

⁴¹A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.

⁴¹Then you answered and said to me, “We have sinned against Yahweh, we will go up and fight, according to all that Yahweh our God commanded us.” Every man of you put on his weapons of war, and presumed to go up into the hill country.

⁴²Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.

⁴²Yahweh said to me, “Tell them, ‘Don’t go up, neither fight; for I am not among you; lest you be struck before your enemies.’”

⁴³A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.

⁴³So I spoke to you, and you didn’t listen; but you rebelled against the commandment of Yahweh, and were presumptuous, and went up into the hill country.

⁴⁴Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.

⁴⁴The Amorites, who lived in that hill country, came out against you, and chased you, as bees do, and beat you down in Seir, even to Hormah.

⁴⁵A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.

⁴⁵You returned and wept before Yahweh; but Yahweh didn’t listen to your voice, nor gave ear to you.

⁴⁶I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.

⁴⁶So you stayed in Kadesh many days, according to the days that you remained.