¹Pozorujte nebesa a mluviti budu, poslyš i země výmluvností úst mých.

¹Give ear, you heavens, and I will speak. Let the earth hear the words of my mouth.

²Sstupiž jako déšť naučení mé, spadniž jako rosa výmluvnost má, jako tichý déšť na mladistvou trávu, a jako příval na odrostlou bylinu,

²My doctrine shall drop as the rain. My speech shall condense as the dew, as the small rain on the tender grass, as the showers on the herb.

³Nebo jméno Hospodinovo slaviti budu. Vzdejtež velebnost Bohu našemu,

³For I will proclaim the name of Yahweh. Ascribe greatness to our God!

⁴Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.

⁴The Rock, his work is perfect, for all his ways are justice: a God of faithfulness and without iniquity, just and right is he.

⁵Ale pokolení převrácené a zavilé zpronevěřilo se jemu mrzkostí vlastní svou,jakáž vzdálena jest od synů jeho.

⁵They have dealt corruptly with him. They are not his children, because of their defect. They are a perverse and crooked generation.

⁶Tím-liž jste se odplacovati měli Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Zdaliž on není otec tvůj, kterýž tě sobě dobyl? On učinil tebe a utvrdil tě.

⁶Do you thus requite Yahweh, foolish people and unwise? Isn’t he your father who has bought you? He has made you, and established you.

⁷Rozpomeň se na dny staré, považte let každého věku; vzeptej se otce svého, a oznámí tobě, starců svých, a povědí tobě.

⁷Remember the days of old. Consider the years of many generations. Ask your father, and he will show you; your elders, and they will tell you.

⁸Když dědictví rozděloval Nejvyšší národům, když rozsadil syny Adamovy, rozměřil meze národům vedlé počtu synů Izraelských.

⁸When the Most High gave to the nations their inheritance, when he separated the children of men, he set the bounds of the peoples according to the number of the children of Israel.

⁹Nebo díl Hospodinův jest lid jeho, Jákob provazec dědictví jeho.

⁹For Yahweh’s portion is his people. Jacob is the lot of his inheritance.

¹⁰Nalezl jej v zemi pusté, a na poušti veliké a hrozné; vůkol vedl jej, vyučil jej, a ostříhal ho, jako zřítedlnice oka svého.

¹⁰He found him in a desert land, in the waste howling wilderness. He surrounded him. He cared for him. He kept him as the apple of his eye.

¹¹Jako orlice ponouká orličátek svých, sedí na mladých svých, roztahuje křídla svá, béře je, a nosí je na křídlách svých:

¹¹As an eagle that stirs up her nest, that flutters over her young, he spread abroad his wings, he took them, he bore them on his feathers.

¹²Tak Hospodin sám vedl jej, a nebylo s ním boha cizozemců.

¹²Yahweh alone led him. There was no foreign god with him.

¹³Zprovodil jej na vysoká místa země, aby jedl úrody polní, a učinil, aby ssál med z skály, a olej z kamene přetvrdého,

¹³He made him ride on the high places of the earth. He ate the increase of the field. He caused him to suck honey out of the rock, oil out of the flinty rock;

¹⁴Máslo od krav a mléko od ovcí, s nejtučnějšími beránky a skopci z Bázan a kozly s jádrem zrn pšeničných, a červené víno výborné aby pil.

¹⁴Butter of the herd, and milk of the flock, with fat of lambs, rams of the breed of Bashan, and goats, with the finest of the wheat. Of the blood of the grape you drank wine.

¹⁵Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.

¹⁵But Jeshurun grew fat, and kicked. You have grown fat. You have grown thick. You have become sleek. Then he forsook God who made him, and lightly esteemed the Rock of his salvation.

¹⁶K horlení popudili ho cizími bohy, ohavnostmi zdráždili jej.

¹⁶They moved him to jealousy with strange gods. They provoked him to anger with abominations.

¹⁷Obětovali ďáblům, ne Bohu, bohům, jichž neznali, novým, kteříž z blízka přišli, jichžto se nic nestrašili otcové vaši.

¹⁷They sacrificed to demons, not God, to gods that they didn’t know, to new gods that came up recently, which your fathers didn’t dread.

¹⁸Na skálu, kteráž zplodila tě, zapomenul jsi; zapomněl jsi na Boha silného, stvořitele svého.

¹⁸Of the Rock who became your father, you are unmindful, and have forgotten God who gave you birth.

¹⁹To když viděl Hospodin, popudil se hněvem proti synům a dcerám svým,

¹⁹Yahweh saw and abhorred, because of the provocation of his sons and his daughters.

²⁰A řekl: Skryji před nimi tvář svou, podívám se posledním věcem jejich; nebo národ převrácený jest, synové, v nichž není žádné víry.

²⁰He said, “I will hide my face from them. I will see what their end shall be; for they are a very perverse generation, children in whom is no faithfulness.

²¹Oniť jsou mne popudili k horlení skrze to, což není Bůh silný, rozhněvali mne svými marnostmi. I jáť popudím jich k závisti skrze ty, kteříž nejsou lid, skrze národ bláznivý k hněvu jich popudím.

²¹They have moved me to jealousy with that which is not God. They have provoked me to anger with their vanities. I will move them to jealousy with those who are not a people. I will provoke them to anger with a foolish nation.

²²Nebo oheň zápalen jest v prchlivosti mé, a hořeti bude až do nejhlubšího pekla, a sžíře zemi i úrody její, a zapálí základy hor.

²²For a fire is kindled in my anger, Burns to the lowest Sheol Sheol is the place of the dead. , Devours the earth with its increase, and sets the foundations of the mountains on fire.

²³Shromáždím na ně zlé věci, střely své vystřílím na ně.

²³“I will heap evils on them. I will spend my arrows on them.

²⁴Hladem usvadnou, a neduhy pálčivými a nakažením morním přehořkým žráni budou; také zuby šelm pošli na ně s jedem hadů zemských.

²⁴They shall be wasted with hunger, and devoured with burning heat and bitter destruction. I will send the teeth of animals on them, With the poison of crawling things of the dust.

²⁵Meč uvede sirobu vně, a v pokojích bude strach, tak na mládenci jako panně, dítěti prsí požívajícím i muži šedivém.

²⁵Outside the sword shall bereave, and in the rooms, terror; on both young man and virgin, The nursing infant with the gray-haired man.

²⁶Ano, řekl bych:Rozptýlím je po koutech, rozkáži přestati mezi lidmi paměti jejich,

²⁶I said, I would scatter them afar. I would make their memory to cease from among men;

²⁷Bych se pýchy nepřítele neobával, aby spatříce to nepřátelé jejich, neřekli: Ruka naše nepřemožená byla, neučinilť jest Hospodin ničeho z těch věcí.

²⁷were it not that I feared the provocation of the enemy, lest their adversaries should judge wrongly, lest they should say, ‘Our hand is exalted, Yahweh has not done all this.’”

²⁸Nebo národ ten nesmyslný jest a nemající rozumnosti.

²⁸For they are a nation void of counsel. There is no understanding in them.

²⁹Ó by moudří byli, rozuměliť by tomu, prohlédali by na poslední věci své.

²⁹Oh that they were wise, that they understood this, that they would consider their latter end!

³⁰Jak by jich jeden honiti mohl tisíc, a dva pryč zahnati deset tisíců? Jediné že Bůh skála jejich prodal je, a Hospodin vydal je.

³⁰How could one chase a thousand, and two put ten thousand to flight, unless their Rock had sold them, and Yahweh had delivered them up?

³¹Nebo Bůh skála naše není jako skála jejich, což nepřátelé naši sami souditi mohou.

³¹For their rock is not as our Rock, even our enemies themselves being judges.

³²Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.

³²For their vine is of the vine of Sodom, of the fields of Gomorrah. Their grapes are grapes of gall, Their clusters are bitter.

³³Jed draků víno jejich, a jed lítý nejjedovatějšího hada.

³³Their wine is the poison of serpents, The cruel venom of asps.

³⁴Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?

³⁴“Isn’t this laid up in store with me, sealed up among my treasures?

³⁵Máť jest pomsta a odplata, časemť svým klesne noha jejich; nebo blízko jest den zahynutí jejich, a budoucí věci zlé rychle připadnou na ně.

³⁵Vengeance is mine, and recompense, at the time when their foot slides; for the day of their calamity is at hand. The things that are to come on them shall make haste.”

³⁶Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a nad služebníky svými lítost míti bude, když uzří, že odešla síla, a že jakož zajatý tak i zanechaný s nic býti nemůže.

³⁶For Yahweh will judge his people, and have compassion on his servants, when he sees that their power is gone, There is none remaining, shut up or left at large.

³⁷I dí: Kde jsou bohové jejich? skála, v níž naději měli?

³⁷He will say, “Where are their gods, The rock in which they took refuge;

³⁸Z jejichžto obětí tuk jídali, a víno z obětí jejich mokrých píjeli? Nechať vstanou a spomohou vám, nechť vám skrejší jest skála ta.

³⁸Which ate the fat of their sacrifices, And drank the wine of their drink offering? Let them rise up and help you! Let them be your protection.

³⁹Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.

³⁹“See now that I, even I, am he, There is no god with me. I kill, and I make alive. I wound, and I heal. There is no one who can deliver out of my hand.

⁴⁰Nebo já pozdvihám k nebi ruky své, a pravím: Živ jsem já na věky.

⁴⁰For I lift up my hand to heaven, And say, As I live forever,

⁴¹Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.

⁴¹if I whet my glittering sword, My hand take hold on judgment; I will render vengeance to my adversaries, and will recompense those who hate me.

⁴²Opojím střely své krví, a meč můj sžere maso, a to krví raněných a zajatých, jakž jen začnu pomsty uvoditi na nepřátely.

⁴²I will make my arrows drunk with blood. My sword shall devour flesh with the blood of the slain and the captives, from the head of the leaders of the enemy.”

⁴³Veselte se pohané s lidem jeho, neboť pomstí krve služebníků svých, a uvede pomstu na nepřátely své, a očistí zemi svou a lid svůj.

⁴³Rejoice, you nations, with his people, for he will avenge the blood of his servants. He will render vengeance to his adversaries, And will make expiation for his land, for his people.

⁴⁴I přišel Mojžíš, a mluvil všecka slova písně této v uši lidu, on a Jozue, syn Nun.

⁴⁴Moses came and spoke all the words of this song in the ears of the people, he and Joshua the son of Nun.

⁴⁵A když dokonal Mojžíš mluvení všech slov těch ke všemu množství Izraelskému,

⁴⁵Moses made an end of speaking all these words to all Israel;

⁴⁶Řekl jim: Přiložtež srdce svá ke všechněm slovům, kteráž já dnes osvědčuji vám,a přikažte to synům svým, aby ostříhali všech slov zákona tohoto, a činili je.

⁴⁶He said to them, “Set your heart to all the words which I testify to you this day, which you shall command your children to observe to do, all the words of this law.

⁴⁷Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.

⁴⁷For it is no vain thing for you; because it is your life, and through this thing you shall prolong your days in the land, where you go over the Jordan to possess it.”

⁴⁸Téhož dne mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁴⁸Yahweh spoke to Moses that same day, saying,

⁴⁹Vstup na horu tuto Abarim, na vrch Nébo, kteráž jest v zemi Moábské naproti Jerichu, a spatř zemi Kananejskou, kterouž já dávám synům Izraelským právem dědičným.

⁴⁹“Go up into this mountain of Abarim, to Mount Nebo, which is in the land of Moab, that is over against Jericho; and see the land of Canaan, which I give to the children of Israel for a possession;

⁵⁰A umřeš na vrchu, na kterýž vejdeš, a připojen budeš k lidu svému, jako umřel Aron, bratr tvůj, na hoře řečené Hor, a připojen jest k lidu svému.

⁵⁰and die on the mountain where you go up, and be gathered to your people, as Aaron your brother died on Mount Hor, and was gathered to his people:

⁵¹Nebo jste zhřešili proti mně u prostřed synů Izraelských, při vodách odpírání v Kádes, na poušti Tsin, proto že jste neposvětili mne u prostřed synů Izraelských.

⁵¹because you trespassed against me in the midst of the children of Israel at the waters of Meribah of Kadesh, in the wilderness of Zin; because you didn’t sanctify me in the midst of the children of Israel.

⁵²Před sebou zajisté uzříš zemi tu, ale tam nevejdeš do země té, kterouž dávám synům Izraelským.

⁵²For you shall see the land before you; but you shall not go there into the land which I give the children of Israel.”