1Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
1A good name is better than fine perfume; and the day of death better than the day of one’s birth.
2Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
2It is better to go to the house of mourning than to go to the house of feasting: for that is the end of all men, and the living should take this to heart.
3Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
3Sorrow is better than laughter; for by the sadness of the face the heart is made good.
4Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
4The heart of the wise is in the house of mourning; but the heart of fools is in the house of mirth.
5Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
5It is better to hear the rebuke of the wise, than for a man to hear the song of fools.
6Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
6For as the crackling of thorns under a pot, so is the laughter of the fool. This also is vanity.
7Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
7Surely extortion makes the wise man foolish; and a bribe destroys the understanding.
8Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
8Better is the end of a thing than its beginning. The patient in spirit is better than the proud in spirit.
9Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
9Don’t be hasty in your spirit to be angry, for anger rests in the bosom of fools.
10Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
10Don’t say, “Why were the former days better than these?” For you do not ask wisely about this.
11Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
11Wisdom is as good as an inheritance. Yes, it is more excellent for those who see the sun.
12Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
12For wisdom is a defense, even as money is a defense; but the excellency of knowledge is that wisdom preserves the life of him who has it.
13Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
13Consider the work of God, for who can make that straight, which he has made crooked?
14V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
14In the day of prosperity be joyful, and in the day of adversity consider; yes, God has made the one side by side with the other, to the end that man should not find out anything after him.
15Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
15All this have I seen in my days of vanity: there is a righteous man who perishes in his righteousness, and there is a wicked man who lives long in his evildoing.
16Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
16Don’t be overly righteous, neither make yourself overly wise. Why should you destroy yourself?
17Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
17Don’t be too wicked, neither be foolish. Why should you die before your time?
18Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
18It is good that you should take hold of this. Yes, also from that don’t withdraw your hand; for he who fears God will come forth from them all.
19Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
19Wisdom is a strength to the wise man more than ten rulers who are in a city.
20Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
20Surely there is not a righteous man on earth, who does good and doesn’t sin.
21Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
21Also don’t take heed to all words that are spoken, lest you hear your servant curse you;
22Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
22for often your own heart knows that you yourself have likewise cursed others.
23Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
23All this have I proved in wisdom. I said, “I will be wise”; but it was far from me.
24Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
24That which is, is far off and exceedingly deep. Who can find it out?
25Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
25I turned around, and my heart sought to know and to search out, and to seek wisdom and the scheme of things, and to know that wickedness is stupidity, and that foolishness is madness.
26I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
26I find more bitter than death the woman whose heart is snares and traps, whose hands are chains. Whoever pleases God shall escape from her; but the sinner will be ensnared by her.
27Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
27“Behold, I have found this,” says the Preacher, “one to another, to find out the scheme;
28Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
28which my soul still seeks; but I have not found. One man among a thousand have I found; but I have not found a woman among all those.
29Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]
29Behold, this only have I found: that God made man upright; but they search for many schemes.”