¹Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí:

¹Again, in the ninth year, in the tenth month, in the tenth day of the month, the word of Yahweh came to me, saying,

²Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne.

²Son of man, write the name of the day, even of this same day: the king of Babylon drew close to Jerusalem this same day.

³A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.

³Utter a parable to the rebellious house, and tell them, Thus says the Lord Yahweh, Set on the caldron, set it on, and also pour water into it:

⁴A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi napln jej.

⁴gather its pieces into it, even every good piece, the thigh, and the shoulder; fill it with the choice bones.

⁵Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm.

⁵Take the choice of the flock, and also a pile of wood for the bones under the caldron; make it boil well; yes, let its bones be boiled in its midst.

⁶Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.

⁶Therefore thus says the Lord Yahweh: Woe to the bloody city, to the caldron whose rust is therein, and whose rust is not gone out of it! take out of it piece after piece; No lot is fallen on it.

⁷Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl.

⁷For her blood is in the midst of her; she set it on the bare rock; she didn’t pour it on the ground, to cover it with dust.

⁸I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta.

⁸That it may cause wrath to come up to take vengeance, I have set her blood on the bare rock, that it should not be covered.

⁹Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň,

⁹Therefore thus says the Lord Yahweh: Woe to the bloody city! I also will make the pile great.

¹⁰Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou.

¹⁰Heap on the wood, make the fire hot, boil well the flesh, and make thick the broth, and let the bones be burned.

¹¹A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho.

¹¹Then set it empty on its coals, that it may be hot, and its brass may burn, and that its filthiness may be molten in it, that its rust may be consumed.

¹²Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho.

¹²She has wearied herself with toil; yet her great rust doesn’t go forth out of her; her rust doesn’t go forth by fire.

¹³V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe.

¹³In your filthiness is lewdness: because I have cleansed you and you weren’t cleansed, you shall not be cleansed from your filthiness any more, until I have caused my wrath toward you to rest.

¹⁴Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin.

¹⁴I, Yahweh, have spoken it: it shall happen, and I will do it: I will not go back, neither will I spare, neither will I repent; according to your ways, and according to your doings, shall they judge you, says the Lord Yahweh.

¹⁵Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹⁵Also the word of Yahweh came to me, saying,

¹⁶Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé.

¹⁶Son of man, behold, I will take away from you the desire of your eyes with a stroke: yet you shall neither mourn nor weep, neither shall your tears run down.

¹⁷Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez.

¹⁷Sigh, but not aloud, make no mourning for the dead; bind your headdress on you, and put your shoes on your feet, and don’t cover your lips, and don’t eat men’s bread.

¹⁸Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo.

¹⁸So I spoke to the people in the morning; and at even my wife died; and I did in the morning as I was commanded.

¹⁹I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš?

¹⁹The people said to me, Won’t you tell us what these things are to us, that you do so?

²⁰Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí:

²⁰Then I said to them, The word of Yahweh came to me, saying,

²¹Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou.

²¹Speak to the house of Israel, Thus says the Lord Yahweh: Behold, I will profane my sanctuary, the pride of your power, the desire of your eyes, and that which your soul pities; and your sons and your daughters whom you have left behind shall fall by the sword.

²²I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete.

²²You shall do as I have done: you shall not cover your lips, nor eat the bread of men.

²³A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým.

²³Your tires shall be on your heads, and your shoes on your feet: you shall not mourn nor weep; but you shall pine away in your iniquities, and moan one toward another.

²⁴Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.

²⁴Thus Ezekiel shall be a sign to you; according to all that he has done, you will do. When this comes, then you will know that I am the Lord Yahweh.

²⁵Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich,

²⁵You, son of man, shall it not be in the day when I take from them their strength, the joy of their glory, the desire of their eyes, and that whereupon they set their heart, their sons and their daughters,

²⁶Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu?

²⁶that in that day he who escapes shall come to you, to cause you to hear it with your ears?

²⁷V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.

²⁷In that day your mouth will be opened to him who has escaped, and you shall speak, and be no more mute: so you will be a sign to them; and they shall know that I am Yahweh.