¹Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.

¹Jacob went on his way, and the angels of God met him.

²I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.

²When he saw them, Jacob said, “This is God’s army.” He called the name of that place Mahanaim.

³Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.

³Jacob sent messengers in front of him to Esau, his brother, to the land of Seir, the field of Edom.

⁴A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.

⁴He commanded them, saying, “This is what you shall tell my lord, Esau: ‘This is what your servant, Jacob, says. I have lived as a foreigner with Laban, and stayed until now.

⁵A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.

⁵I have cattle, donkeys, flocks, male servants, and female servants. I have sent to tell my lord, that I may find favor in your sight.’”

⁶I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.

⁶The messengers returned to Jacob, saying, “We came to your brother Esau. Not only that, but he comes to meet you, and four hundred men with him.”

⁷Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.

⁷Then Jacob was greatly afraid and was distressed. He divided the people who were with him, and the flocks, and the herds, and the camels, into two companies;

⁸Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.

⁸and he said, “If Esau comes to the one company, and strikes it, then the company which is left will escape.”

⁹I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,

⁹Jacob said, “God of my father Abraham, and God of my father Isaac, Yahweh, who said to me, ‘Return to your country, and to your relatives, and I will do you good,’

¹⁰Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.

¹⁰I am not worthy of the least of all the loving kindnesses, and of all the truth, which you have shown to your servant; for with just my staff I passed over this Jordan; and now I have become two companies.

¹¹Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.

¹¹Please deliver me from the hand of my brother, from the hand of Esau: for I fear him, lest he come and strike me, and the mothers with the children.

¹²Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.

¹²You said, ‘I will surely do you good, and make your seed as the sand of the sea, which can’t be numbered because there are so many.’”

¹³I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:

¹³He lodged there that night, and took from that which he had with him, a present for Esau, his brother:

¹⁴Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,

¹⁴two hundred female goats and twenty male goats, two hundred ewes and twenty rams,

¹⁵Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.

¹⁵thirty milk camels and their colts, forty cows, ten bulls, twenty female donkeys and ten foals.

¹⁶A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.

¹⁶He delivered them into the hands of his servants, every herd by itself, and said to his servants, “Pass over before me, and put a space between herd and herd.”

¹⁷I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?

¹⁷He commanded the foremost, saying, “When Esau, my brother, meets you, and asks you, saying, ‘Whose are you? Where are you going? Whose are these before you?’

¹⁸Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.

¹⁸Then you shall say, ‘They are your servant, Jacob’s. It is a present sent to my lord, Esau. Behold, he also is behind us.’”

¹⁹Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.

¹⁹He commanded also the second, and the third, and all that followed the herds, saying, “This is how you shall speak to Esau, when you find him.

²⁰A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.

²⁰You shall say, ‘Not only that, but behold, your servant, Jacob, is behind us.’” For, he said, “I will appease him with the present that goes before me, and afterward I will see his face. Perhaps he will accept me.”

²¹A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.

²¹So the present passed over before him, and he himself lodged that night in the camp.

²²A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.

²²He rose up that night, and took his two wives, and his two handmaids, and his eleven sons, and passed over the ford of the Jabbok.

²³Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.

²³He took them, and sent them over the stream, and sent over that which he had.

²⁴A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.

²⁴Jacob was left alone, and wrestled with a man there until the breaking of the day.

²⁵A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.

²⁵When he saw that he didn’t prevail against him, he touched the hollow of his thigh, and the hollow of Jacob’s thigh was strained, as he wrestled.

²⁶A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.

²⁶The man said, “Let me go, for the day breaks.” Jacob said, “I won’t let you go, unless you bless me.”

²⁷I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.

²⁷He said to him, “What is your name?” He said, “Jacob.”

²⁸I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.

²⁸He said, “Your name will no longer be called Jacob, but Israel; for you have fought with God and with men, and have prevailed.”

²⁹I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.

²⁹Jacob asked him, “Please tell me your name.” He said, “Why is it that you ask what my name is?” He blessed him there.

³⁰Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.

³⁰Jacob called the name of the place Peniel Peniel means “face of God.” : for, he said, “I have seen God face to face, and my life is preserved.”

³¹I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.

³¹The sun rose on him as he passed over Peniel, and he limped because of his thigh.

³²Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.

³²Therefore the children of Israel don’t eat the sinew of the hip, which is on the hollow of the thigh, to this day, because he touched the hollow of Jacob’s thigh in the sinew of the hip.