¹Rozkázal pak tomu, kterýž spravoval dům jeho, řka: Naplň pytle mužů těch potravou, co by jen unésti mohli; a peníze každého polož zas do pytle jeho na vrch.

¹He commanded the steward of his house, saying, “Fill the men’s sacks with food, as much as they can carry, and put each man’s money in his sack’s mouth.

²A koflík můj, koflík stříbrný, vlož na vrch do pytle mladšího s penězi jeho za obilí. I učinil podlé řeči Jozefovy, kterouž mluvil.

²Put my cup, the silver cup, in the sack’s mouth of the youngest, with his grain money.” He did according to the word that Joseph had spoken.

³Ráno pak propuštěni jsou ti muži, oni i oslové jejich.

³As soon as the morning was light, the men were sent away, they and their donkeys.

⁴A když vyšli z města, a nedaleko ještě byli, řekl Jozef správci domu svého: Vstaň, hoň muže ty, a dohoně se jich, mluv k nim: Pročež jste se odplatili zlým za dobré?

⁴When they had gone out of the city, and were not yet far off, Joseph said to his steward, “Up, follow after the men. When you overtake them, ask them, ‘Why have you rewarded evil for good?

⁵Zdaliž to není ten koflík, z kteréhož píjí pán můj? A z tohoť on jistým zkušením pozná, jací jste vy. Zle jste učinili, co jste učinili.

⁵Isn’t this that from which my lord drinks, and by which he indeed divines? You have done evil in so doing.’”

⁶Tedy dohoniv se jich, mluvil jim slova ta.

⁶He overtook them, and he spoke these words to them.

⁷Kteřížto odpověděli jemu: Proč mluví pán můj taková slova? Odstup od služebníků tvých, aby co takového učinili.

⁷They said to him, “Why does my lord speak such words as these? Far be it from your servants that they should do such a thing!

⁸A my ty peníze, kteréž jsme našli na vrchu v pytlích svých, přinesli jsme tobě zase z země Kananejské; jakž bychom tedy krásti měli z domu pána tvého stříbro neb zlato?

⁸Behold, the money, which we found in our sacks’ mouths, we brought again to you out of the land of Canaan. How then should we steal silver or gold out of your lord’s house?

⁹U koho z služebníků tvých nalezeno bude, nechžť umře ten; a my také budeme pána tvého služebníci.

⁹With whomever of your servants it is found, let him die, and we also will be my lord’s bondservants.”

¹⁰I řekl: Nu dobře, nechť jest podlé řeči vaší. U koho se nalezne, ten bude mým služebníkem, a vy budete bez viny.

¹⁰He said, “Now also let it be according to your words: he with whom it is found will be my bondservant; and you will be blameless.”

¹¹Protož rychle každý složil pytel svůj na zem, a rozvázal každý pytel svůj.

¹¹Then they hurried, and each man took his sack down to the ground, and each man opened his sack.

¹²I přehledával, od staršího počal, a na mladším přestal; i nalezen jest koflík v pytli Beniaminovu.

¹²He searched, beginning with the eldest, and ending at the youngest. The cup was found in Benjamin’s sack.

¹³Tedy oni roztrhše roucha svá, vložil každý břímě na osla svého, a vrátili se do města.

¹³Then they tore their clothes, and each man loaded his donkey, and returned to the city.

¹⁴I přišel Juda s bratřími svými do domu Jozefova, (on pak ještě tam byl,) a padli před ním na zemi.

¹⁴Judah and his brothers came to Joseph’s house, and he was still there. They fell on the ground before him.

¹⁵I dí jim Jozef: Jakýž jest to skutek, který jste učinili? Zdaž nevíte, že takový muž, jako jsem já, umí poznati?

¹⁵Joseph said to them, “What deed is this that you have done? Don’t you know that such a man as I can indeed divine?”

¹⁶Tedy řekl Juda: Což díme pánu svému? co mluviti budeme? a čím se ospravedlníme? Bůhť jest našel nepravost služebníků tvých. Aj, služebníci jsme pána svého, i my i ten, u něhož nalezen jest koflík.

¹⁶Judah said, “What will we tell my lord? What will we speak? Or how will we clear ourselves? God has found out the iniquity of your servants. Behold, we are my lord’s bondservants, both we, and he also in whose hand the cup is found.”

¹⁷Odpověděl Jozef: Odstup ode mne, abych to učinil. Muž, u něhož nalezen jest koflík, ten bude mým služebníkem; vy pak jděte u pokoji k otci svému.

¹⁷He said, “Far be it from me that I should do so. The man in whose hand the cup is found, he will be my bondservant; but as for you, go up in peace to your father.”

¹⁸I přistoupil k němu Juda a řekl: Slyš mne, pane můj. Prosím, nechažť promluví služebník tvůj slovo v uši pána svého, a nehněvej se na služebníka svého; nebo jsi ty jako sám Farao.

¹⁸Then Judah came near to him, and said, “Oh, my lord, please let your servant speak a word in my lord’s ears, and don’t let your anger burn against your servant; for you are even as Pharaoh.

¹⁹Pán můj ptal se služebníků svých, řka: Máte-li otce, neb bratra?

¹⁹My lord asked his servants, saying, ‘Have you a father, or a brother?’

²⁰A odpověděli jsme pánu mému: Máme otce starého, a pachole v starosti jeho zplozené malé, jehož bratr umřel, a on sám pozůstal po mateři své, a otec jeho miluje jej.

²⁰We said to my lord, ‘We have a father, an old man, and a child of his old age, a little one; and his brother is dead, and he alone is left of his mother; and his father loves him.’

²¹I řekl jsi služebníkům svým: Přiveďte ho ke mně, a pohledím na něj.

²¹You said to your servants, ‘Bring him down to me, that I may set my eyes on him.’

²²A řekli jsme pánu mému: Nemůžeť pachole opustiti otce svého; nebo opustí-li otce svého, on umře.

²²We said to my lord, ‘The boy can’t leave his father: for if he should leave his father, his father would die.’

²³Ty pak řekl jsi služebníkům svým: Nepřijde-li bratr váš mladší s vámi, nepokoušejte se více viděti tváři mé.

²³You said to your servants, ‘Unless your youngest brother comes down with you, you will see my face no more.’

²⁴I stalo se, když jsme se vrátili k služebníku tvému, otci mému, a jemu vypravovali slova pána svého,

²⁴It happened when we came up to your servant my father, we told him the words of my lord.

²⁵Že řekl otec náš: Jděte zase, nakupte nám něco potravy.

²⁵Our father said, ‘Go again, buy us a little food.’

²⁶Odpověděli jsme: Nemůžeme jíti,než bude-li bratr náš mladší s námi, tedy půjdeme; nebo bychom nemohli viděti tváři toho muže, nebyl-li by bratr náš nejmladší s námi.

²⁶We said, ‘We can’t go down. If our youngest brother is with us, then we will go down: for we may not see the man’s face, unless our youngest brother is with us.’

²⁷I řekl nám služebník tvůj, otec můj: Vy víte, že dva toliko syny porodila mi žena má.

²⁷Your servant, my father, said to us, ‘You know that my wife bore me two sons:

²⁸A vyšel jeden ode mne, o němž jsem pravil: Jistě roztrhán jest, a neviděl jsem ho dosavad.

²⁸and the one went out from me, and I said, “Surely he is torn in pieces”; and I haven’t seen him since.

²⁹Vezmete-li i tohoto ode mne, a přišlo by na něj něco zlého, tedy uvedete šediny mé s trápením do hrobu.

²⁹If you take this one also from me, and harm happens to him, you will bring down my gray hairs with sorrow to Sheol Sheol is the place of the dead. .’

³⁰Tak tedy, když přijdu k služebníku tvému, otci svému, a pacholete nebude s námi, (ješto duše jeho spojena jest s duší tohoto):

³⁰Now therefore when I come to your servant my father, and the boy is not with us; since his life is bound up in the boy’s life;

³¹Přijde na to, když uzří, že pacholete není, umře; a uvedou služebníci tvoji šediny služebníka tvého, otce svého, s žalostí do hrobu.

³¹it will happen, when he sees that the boy is no more, that he will die. Your servants will bring down the gray hairs of your servant, our father, with sorrow to Sheol Sheol is the place of the dead. .

³²Nebo služebník tvůj slíbil za pachole, abych je vzal od otce svého, řka: Jestliže ho nepřivedu zase k tobě, tedy vinen budu hříchem otci mému po všecky dny.

³²For your servant became collateral for the boy to my father, saying, ‘If I don’t bring him to you, then I will bear the blame to my father forever.’

³³Protož nyní nechť zůstane, prosím, služebník tvůj místo pacholete tohoto za služebníka pánu svému, a pachole ať vstoupí s bratry svými.

³³Now therefore, please let your servant stay instead of the boy, a bondservant to my lord; and let the boy go up with his brothers.

³⁴Nebo jak bych já vstoupil k otci svému, kdyby tohoto pacholete nebylo se mnou? Leč bych chtěl viděti trápení, kteréž by přišlo na otce mého.

³⁴For how will I go up to my father, if the boy isn’t with me?—lest I see the evil that will come on my father.”