¹Běda těm, kteříž ustanovují práva nepravá, a spisovatelům, kteříž těžkosti spisují,

¹Woe to those who decree unrighteous decrees, and to the writers who write oppressive decrees;

²Aby odstrkovali nuzné od soudu, a vydírali spravedlnost chudých lidu mého, vdovy aby byly kořist jejich, a sirotky aby loupili.

²to deprive the needy from justice, and to rob the poor among my people of their rights, that widows may be their spoil, and that they may make the fatherless their prey!

³I což učiníte v den navštívení a zpuštění, kteréž zdaleka přijde? K komu se o pomoc utečete? A kde zanecháte slávy své,

³What will you do in the day of visitation, and in the desolation which will come from afar? To whom will you flee for help? Where will you leave your wealth?

⁴By nemusila skloniti se mezi vězni, a mezi zbitými klesnouti? Ve všem tom neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.

⁴They will only bow down under the prisoners, and will fall under the slain. For all this his anger is not turned away, but his hand is stretched out still.

⁵Běda Assurovi, metle hněvu mého, ačkoli hůl rozhněvání mého jest v rukou jeho,

⁵Alas Assyrian, the rod of my anger, the staff in whose hand is my indignation!

⁶A na národ ošemetný pošli jej, a o lidu hněvu mého přikáži jemu, aby směle bral kořisti, a loupil bez milosti, a položil jej v pošlapání jako bláto na ulicích.

⁶I will send him against a profane nation, and against the people who anger me will I give him a command to take the spoil and to take the prey, and to tread them down like the mire of the streets.

⁷Ale on ne tak se bude domnívati, ani srdce jeho tak mysliti bude; nebo srdce jeho jest hubiti a pléniti národy mnohé.

⁷However he doesn’t mean so, neither does his heart think so; but it is in his heart to destroy, and to cut off not a few nations.

⁸Nebo řekne: Zdaliž knížata má nejsou také i králové?

⁸For he says, “Aren’t all of my princes kings?

⁹Zdaliž jako Charkemis není Chalno? Zdali není jako Arfad Emat? Zdali není jako Damašek Samaří?

⁹Isn’t Calno like Carchemish? Isn’t Hamath like Arpad? Isn’t Samaria like Damascus?”

¹⁰Jakož nalezla ruka má království bohů, ješto rytiny jejich byly nad Jeruzalémských a Samařských,

¹⁰As my hand has found the kingdoms of the idols, whose engraved images exceeded those of Jerusalem and of Samaria;

¹¹Zdaliž jako jsem učinil Samaří a modlám jeho, tak neučiním Jeruzalému a obrazům jeho?

¹¹shall I not, as I have done to Samaria and her idols, so do to Jerusalem and her idols?

¹²I staneť se, když dokoná Pán všecko dílo své na hoře Sion a v Jeruzalémě, že navštívím ovoce pyšného srdce krále Assyrského, a nádhernost vysokých očí jeho.

¹²Therefore it will happen that, when the Lord has performed his whole work on Mount Zion and on Jerusalem, I will punish the fruit of the willful proud heart of the king of Assyria, and the insolence of his haughty looks.

¹³Nebo řekne: V síle ruky své to jsem vykonal, a v moudrosti své; nebo jsem rozumný byl, a odjal jsem meze národů, a poklady jejich jsem vzebral, a strhl jsem dolů, jako mocný, obyvatele.

¹³For he has said, “By the strength of my hand I have done it, and by my wisdom; for I have understanding: and I have removed the boundaries of the peoples, and have robbed their treasures. Like a valiant man I have brought down their rulers.

¹⁴Anobrž jako hnízdo nalezla ruka má zboží národů, a jako zbírána bývají vejce opuštěná, tak všecku zemi já jsem sebral, aniž byl, kdo by křídlem hnul, aneb otevřel ústa a siptěl.

¹⁴My hand has found the riches of the peoples like a nest, and like one gathers eggs that are abandoned, have I gathered all the earth. There was no one who moved their wing, or that opened their mouth, or chirped.”

¹⁵Zdaliž se bude sekera velebiti nad toho, kdož ní seká? Zdaliž se honositi bude pila nad toho, kdož ní tře? Jako by se zpínala metla proti tomu, kdož by ji zdvihl; jako by se chlubila hůl, že není dřevem.

¹⁵Should an axe brag against him who chops with it? Should a saw exalt itself above him who saws with it? As if a rod should lift those who lift it up, or as if a staff should lift up someone who is not wood.

¹⁶Protož pošle Pán, Hospodin zástupů, na vytylé jeho vyzáblost, a po zpodku slávu jeho prudce zapálí, jako silný oheň.

¹⁶Therefore the Lord, Yahweh of Armies, will send among his fat ones leanness; and under his glory a burning will be kindled like the burning of fire.

¹⁷Nebo světlo Izraelovo bude ohněm, a Svatý jeho plamenem, i spálí a sžíře trní i bodláčí jeho jednoho dne.

¹⁷The light of Israel will be for a fire, and his Holy One for a flame; and it will burn and devour his thorns and his briers in one day.

¹⁸Též spanilost lesu jeho, i úrodných polí jeho, od duše až do těla, všecko vyhubí. I stane se, že předěšený jsa, bude utíkati.

¹⁸He will consume the glory of his forest, and of his fruitful field, both soul and body. It will be as when a standard bearer faints.

¹⁹A pozůstalého dříví lesu jeho malý počet bude, tak že by je mohlo dítě popsati.

¹⁹The remnant of the trees of his forest shall be few, so that a child could write their number.

²⁰I stane se v ten den, nebudou více ostatkové Izraelští a pozůstalí z domu Jákobova zpoléhati na toho, kdož je tepe, ale zpoléhati budou na Hospodina, Svatého Izraelského v pravdě.

²⁰It will come to pass in that day that the remnant of Israel, and those who have escaped from the house of Jacob will no more again lean on him who struck them, but shall lean on Yahweh, the Holy One of Israel, in truth.

²¹Ostatkové obrátí se, ostatkové Jákobovi k Bohu silnému, reku udatnému.

²¹A remnant will return, even the remnant of Jacob, to the mighty God.

²²Nebo byť bylo lidu tvého, Izraeli, jako písku mořského, ostatkové jeho obrátí se. Pohubení uložené rozhojní spravedlnost.

²²For though your people, Israel, are like the sand of the sea, only a remnant of them will return. A destruction is determined, overflowing with righteousness.

²³Pohubení, pravím, a to jisté, Pán, Hospodin zástupů, učiní u prostřed vší této země.

²³For the Lord, Yahweh of Armies, will make a full end, and that determined, in the midst of all the earth.

²⁴Protož takto praví Pán, Hospodin zástupů: Neboj se Assyrského, lide můj, kterýž přebýváš na Sionu. Prutem umrská tě, a holí svou opřáhne na tebe na cestě Egyptské.

²⁴Therefore the Lord, Yahweh of Armies, says “My people who dwell in Zion, don’t be afraid of the Assyrian, though he strike you with the rod, and lift up his staff against you, as Egypt did.

²⁵Po maličkém zajisté času dokoná se hněv a prchlivost má k vyhlazení jich.

²⁵For yet a very little while, and the indignation against you will be accomplished, and my anger will be directed to his destruction.”

²⁶Nebo vzbudí na něj Hospodin zástupů bič, jako porážku Madianských na skále Goréb, a jakož pozdvihl holi své na moře, tak jí pozdvihne na něj, na cestě Egyptské.

²⁶Yahweh of Armies will stir up a scourge against him, as in the slaughter of Midian at the rock of Oreb. His rod will be over the sea, and he will lift it up like he did against Egypt.

²⁷I stane se v ten den, že složeno bude břímě jeho s ramene tvého, a jho jeho s šíje tvé, nýbrž zkaženo bude jho od přítomnosti pomazaného.

²⁷It will happen in that day, that his burden will depart from off your shoulder, and his yoke from off your neck, and the yoke shall be destroyed because of the anointing oil.

²⁸Přitáhne do Aiat, přejde přes Migron, v Michmas složí nádobí svá.

²⁸He has come to Aiath. He has passed through Migron. At Michmash he stores his baggage.

²⁹Projdou průchod, v Gabaa budou míti hospodu k přenocování; ulekne se Ráma, Gabaa Saulovo uteče.

²⁹They have gone over the pass. They have taken up their lodging at Geba. Ramah trembles. Gibeah of Saul has fled.

³⁰Naříkej hlasem svým, město Gallim, ať se slyší v Lais: Ach, ubohá Anatot.

³⁰Cry aloud with your voice, daughter of Gallim! Listen, Laishah! You poor Anathoth!

³¹Pohne se Madmena, obyvatelé Gábim schopí se.

³¹Madmenah is a fugitive. The inhabitants of Gebim flee for safety.

³²Ještě téhož dne zastavě se v Nobe, pohrozí rukou svou hoře dcery Sionské, pahrbku Jeruzalémskému.

³²This very day he will halt at Nob. He shakes his hand at the mountain of the daughter of Zion, the hill of Jerusalem.

³³Aj, Panovník Hospodin zástupů oklestí vší silou ratolesti, ty pak, kteříž jsou vysokého zrostu, podetne; i budou vysocí sníženi.

³³Behold, the Lord, Yahweh of Armies, will lop the boughs with terror. The tall will be cut down, and the lofty will be brought low.

³⁴Vyseká též houšť lesů sekerou, i Libán od velikomocného padne.

³⁴He will cut down the thickets of the forest with iron, and Lebanon will fall by the Mighty One.