¹Budeš-li se míti navrátiti, Izraeli, dí Hospodin, ke mně se navrať. Nebo odejmeš-li ohavnosti své od tváři mé a nebudeš-li se toulati,

¹“If you will return, Israel,” says Yahweh, “if you will return to me, and if you will put away your abominations out of my sight; then you shall not be removed;

²A budeš-li přisahati právě, náležitě a spravedlivě, říkaje: Živť jest Hospodin,tedy požehnání dávati sobě v něm budou národové, a v něm se chlubiti.

²and you shall swear, ‘As Yahweh lives,’ in truth, in justice, and in righteousness. The nations shall bless themselves in him, and in him shall they glory.”

³Nebo takto praví Hospodin mužům Judským a Jeruzalémským: Zořte sobě ouhor, a nerozsívejte do trní.

³For thus says Yahweh to the men of Judah and to Jerusalem, “Break up your fallow ground, and don’t sow among thorns.

⁴Obřežte se Hospodinu, a odejměte neobřízky srdce vašeho, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, aby nevyšla jako oheň prchlivost má, a nehořela, tak že by nebyl kdo uhasiti, pro nešlechetnost předsevzetí vašich.

⁴Circumcise yourselves to Yahweh, and take away the foreskins of your heart, you men of Judah and inhabitants of Jerusalem; lest my wrath go forth like fire, and burn so that none can quench it, because of the evil of your doings.

⁵Oznamte v Judstvu, a v Jeruzalémě ohlaste, a rcete: Trubte trubou v zemi, svolejte a sbeřte lid, a rcete: Shromažďte se, a vejděme do měst hrazených.

⁵Declare in Judah, and publish in Jerusalem; and say, ‘Blow the trumpet in the land!’ Cry aloud and say, ‘Assemble yourselves! Let us go into the fortified cities!’

⁶Vyzdvihněte korouhev na Sionu, zmužile se mějte, nepostávejte; nebo já zlé věci uvedu od půlnoci, a potření veliké.

⁶Set up a standard toward Zion. Flee for safety! Don’t wait; for I will bring evil from the north, and a great destruction.”

⁷Vychází lev z houště své, a ten, kterýž hubí národy, vyšed z místa svého, táhne, aby obrátil zemi tvou v pustinu, a města tvá aby zbořena byla, tak aby nebylo žádného obyvatele.

⁷A lion is gone up from his thicket, and a destroyer of nations; he is on his way, he is gone forth from his place, to make your land desolate, that your cities be laid waste, without inhabitant.

⁸Protož přepašte se žíněmi, kvělte a naříkejte; nebo není odvrácen hněv prchlivosti Hospodinovy od nás.

⁸For this clothe yourself with sackcloth, lament and wail; for the fierce anger of Yahweh hasn’t turned back from us.

⁹Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin, že zhyne srdce královo a srdce knížat, užasnou se i kněží, a proroci diviti se budou.

⁹“It shall happen at that day,” says Yahweh, “that the heart of the king shall perish, and the heart of the princes; and the priests shall be astonished, and the prophets shall wonder.”

¹⁰I řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, jistě že jsi velice podvedl lid tento, i Jeruzalém, říkaje: Pokoj míti budete, a však pronikl meč až k duši.

¹⁰Then I said, “Ah, Lord Yahweh! Surely you have greatly deceived this people and Jerusalem, saying, ‘You shall have peace;’ whereas the sword reaches to the heart.”

¹¹V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby převíval, ani přečišťoval.

¹¹At that time shall it be said to this people and to Jerusalem, “A hot wind from the bare heights in the wilderness toward the daughter of my people, not to winnow, nor to cleanse;

¹²Vítr silnější než oni přijde mi, nyní já také vypovím jim úsudky.

¹²a full wind from these shall come for me. Now I will also utter judgments against them.”

¹³Aj, jako oblakové vystupuje, a jako vicher vozové jeho, rychlejší jsou nežli orlice koni jeho. Běda nám, nebo popléněni jsme.

¹³Behold, he shall come up as clouds, and his chariots shall be as the whirlwind: his horses are swifter than eagles. Woe to us! For we are ruined.

¹⁴Obmej od nešlechetnosti srdce své, Jeruzaléme, abys vysvobozen byl. Dokudž zůstávati budou u prostřed tebe myšlení marnosti tvé?

¹⁴Jerusalem, wash your heart from wickedness, that you may be saved. How long shall your evil thoughts lodge within you?

¹⁵Nebo hlas oznamujícího přichází od Dan, a toho, kterýž ohlašuje nepravost, s hory Efraim.

¹⁵For a voice declares from Dan, and publishes evil from the hills of Ephraim:

¹⁶Připomínejte těmto národům, aj, ohlašujte Jeruzalémským, že strážní táhnou z země daleké, a vydávají proti městům Judským hlas svůj.

¹⁶“Tell the nations; behold, publish against Jerusalem, ‘Watchers come from a far country, and raise their voice against the cities of Judah.

¹⁷Jako ti, kteříž hlídají polí, položí se proti němu vůkol; nebo jest mi odporný, dí Hospodin.

¹⁷As keepers of a field, they are against her all around, because she has been rebellious against me,’” says Yahweh.

¹⁸Cesta tvá a skutkové tvoji to způsobili tobě; toť nešlechetnost tvá, žeť to hořké jest, a že dosahá až do srdce tvého.

¹⁸“Your way and your doings have brought these things to you. This is your wickedness; for it is bitter, for it reaches to your heart.”

¹⁹Ó, střeva má, střeva má, bolest trpím, ó osrdí mé, kormoutí se ve mně srdce mé, nemohuť mlčeti. Nebo hlas trouby slyšíš, duše má, a prokřikování vojenské.

¹⁹My anguish, my anguish! I am pained at my very heart; my heart is disquieted in me; I can’t hold my peace; because you have heard, O my soul, the sound of the trumpet, the alarm of war.

²⁰Potření za potřením provolává se, popléněna zajisté bude všecka země, náhle popléněni budou stanové moji, v okamžení kortýny mé.

²⁰Destruction on destruction is cried; for the whole land is laid waste: suddenly are my tents destroyed, and my curtains in a moment.

²¹Až dokud vídati budu korouhev, slýchati hlas trouby?

²¹How long shall I see the standard, and hear the sound of the trumpet?

²²Nebo bláznivý lid můj nezná mne, synové nemoudří a nerozumní jsou. Moudří jsou k činění zlého, ale činiti dobře neumějí.

²²“For my people are foolish, they don’t know me. They are foolish children, and they have no understanding. They are skillful in doing evil, but to do good they have no knowledge.”

²³Hledím-li na zemi, a aj, nesličná jest a prázdná; pakli na nebe, není na něm žádného světla.

²³I saw the earth, and, behold, it was waste and void; and the heavens, and they had no light.

²⁴Hledím-li na hory, a aj, třesou se, a všickni pahrbkové pohybují se.

²⁴I saw the mountains, and behold, they trembled, and all the hills moved back and forth.

²⁵Hledím-li, a aj, není žádného člověka, a všeliké ptactvo nebeské zaletělo.

²⁵I saw, and behold, there was no man, and all the birds of the sky had fled.

²⁶Hledím-li, a aj, pole úrodné jest pouští, a všecka města jeho zbořena jsou od Hospodina a od hněvu prchlivosti jeho.

²⁶I saw, and behold, the fruitful field was a wilderness, and all its cities were broken down at the presence of Yahweh, before his fierce anger.

²⁷Nebo takto praví Hospodin: Spustne všecka země, a však konce ještě neučiním.

²⁷For thus says Yahweh, “The whole land shall be a desolation; yet will I not make a full end.

²⁸Kvíliti bude nad tím země, a zasmuší se na hoře nebe, proto že jsem mluvil, co jsem myslil, a nelituji, aniž se odvrátím od toho.

²⁸For this the earth will mourn, and the heavens above be black; because I have spoken it, I have purposed it, and I have not repented, neither will I turn back from it.”

²⁹Před hřmotem jezdců a těch, kteříž střílejí z lučiště, uteče všecko město. Vejdou do hustých oblaků, a na skálí vylezou; všecka města opuštěna budou, a žádný nebude bydliti v nich.

²⁹Every city flees for the noise of the horsemen and archers; they go into the thickets, and climb up on the rocks: every city is forsaken, and not a man dwells therein.

³⁰Ty pak pohubena jsuc, což činiti budeš? Ačkoli obláčíš se v šarlat, ačkoli se ozdobuješ ozdobou zlatou, ačkoli líčíš tvář svou líčidlem, darmo se okrašluješ. Pohrdají tebou frejíři, bezživotí tvého hledají.

³⁰You, when you are made desolate, what will you do? Though you clothe yourself with scarlet, though you deck you with ornaments of gold, though you enlarge your eyes with paint, in vain do you make yourself beautiful; your lovers despise you, they seek your life.

³¹Nebo slyším hlas jako rodičky, svírání jako té, kteráž po nejprvé ku porodu pracuje, hlas dcery Sionské, ustavičně vzdychající, a lomící rukama svýma, říkající: Běda mně nyní, nebo ustala duše má pro vrahy.

³¹For I have heard a voice as of a woman in travail, the anguish as of her who brings forth her first child, the voice of the daughter of Zion, who gasps for breath, who spreads her hands, saying, “Woe is me now! For my soul faints before the murderers.”