¹Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.

¹Oh that my head were waters, and my eyes a spring of tears, that I might weep day and night for the slain of the daughter of my people!

²Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,

²Oh that I had in the wilderness a lodging place of wayfaring men; that I might leave my people, and go from them! for they are all adulterers, an assembly of treacherous men.

³A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.

³They bend their tongue, as their bow, for falsehood; and they are grown strong in the land, but not for truth: for they proceed from evil to evil, and they don’t know me, says Yahweh.

⁴Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.

⁴Take heed everyone of his neighbor, and don’t trust in any brother; for every brother will utterly supplant, and every neighbor will go about with slanders.

⁵A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.

⁵They will deceive everyone his neighbor, and will not speak the truth: they have taught their tongue to speak lies; they weary themselves to commit iniquity.

⁶Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.

⁶Your habitation is in the midst of deceit; through deceit they refuse to know me, says Yahweh.

⁷Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?

⁷Therefore thus says Yahweh of Armies, Behold, I will melt them, and try them; for how should I deal with the daughter of my people?

⁸Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.

⁸Their tongue is a deadly arrow; it speaks deceit: one speaks peaceably to his neighbor with his mouth, but in his heart he lays wait for him.

⁹Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?

⁹Shall I not visit them for these things? says Yahweh; shall not my soul be avenged on such a nation as this?

¹⁰Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.

¹⁰For the mountains will I take up a weeping and wailing, and for the pastures of the wilderness a lamentation, because they are burned up, so that none passes through; neither can men hear the voice of the livestock; both the birds of the sky and the animals are fled, they are gone.

¹¹A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.

¹¹I will make Jerusalem heaps, a dwelling place of jackals; and I will make the cities of Judah a desolation, without inhabitant.

¹²Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?

¹²Who is the wise man, that may understand this? Who is he to whom the mouth of Yahweh has spoken, that he may declare it? Why is the land perished and burned up like a wilderness, so that none passes through?

¹³Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,

¹³Yahweh says, Because they have forsaken my law which I set before them, and have not obeyed my voice, neither walked therein,

¹⁴Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:

¹⁴but have walked after the stubbornness of their own heart, and after the Baals, which their fathers taught them;

¹⁵Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.

¹⁵therefore thus says Yahweh of Armies, the God of Israel, Behold, I will feed them, even this people, with wormwood, and give them water of gall to drink.

¹⁶Nebo rozptýlím je mezi národy,kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.

¹⁶I will scatter them also among the nations, whom neither they nor their fathers have known; and I will send the sword after them, until I have consumed them.

¹⁷Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.

¹⁷Thus says Yahweh of Armies, Consider, and call for the mourning women, that they may come; and send for the skillful women, that they may come:

¹⁸Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.

¹⁸and let them make haste, and take up a wailing for us, that our eyes may run down with tears, and our eyelids gush out with waters.

¹⁹Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.

¹⁹For a voice of wailing is heard out of Zion, How are we ruined! we are greatly confounded, because we have forsaken the land, because they have cast down our dwellings.

²⁰Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.

²⁰Yet hear the word of Yahweh, you women, and let your ear receive the word of his mouth; and teach your daughters wailing, and everyone her neighbor lamentation.

²¹Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.

²¹For death has come up into our windows, it is entered into our palaces; to cut off the children from outside, and the young men from the streets.

²²(Mluv i to: Takto dí Hospodin:) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.

²²Speak, Thus says Yahweh, The dead bodies of men shall fall as dung on the open field, and as the handful after the harvester; and none shall gather them.

²³Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.

²³Thus says Yahweh, Don’t let the wise man glory in his wisdom, neither let the mighty man glory in his might, don’t let the rich man glory in his riches;

²⁴Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.

²⁴but let him who glories glory in this, that he has understanding, and knows me, that I am Yahweh who exercises loving kindness, justice, and righteousness, in the earth: for in these things I delight, says Yahweh.

²⁵Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,

²⁵Behold, the days come, says Yahweh, that I will punish all those who are circumcised in uncircumcision:

²⁶Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.

²⁶Egypt, and Judah, and Edom, and the children of Ammon, and Moab, and all that have the corners of their hair cut off, who dwell in the wilderness; for all the nations are uncircumcised, and all the house of Israel are uncircumcised in heart.