1Zpívala pak písničku Debora a Barák syn Abinoemův v ten den, řkouc:
1Then Deborah and Barak the son of Abinoam sang on that day, saying,
2Pro pomstu učiněnou v Izraeli, a pro lid, kterýž se k tomu dobrovolně měl, dobrořečte Hospodinu.
2“Because the leaders took the lead in Israel, because the people offered themselves willingly, be blessed, Yahweh!
3Slyštež králové, a ušima pozorujte knížata, já, já zpívati budu Hospodinu, žalmy zpívati budu Hospodinu Bohu Izraelskému.
3“Hear, you kings! Give ear, you princes! I, even I, will sing to Yahweh. I will sing praise to Yahweh, the God of Israel.
4Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali.
4“Yahweh, when you went forth out of Seir, when you marched out of the field of Edom, the earth trembled, the sky also dropped. Yes, the clouds dropped water.
5Hory se rozplynuly od tváři Hospodinovy, i ta hora Sinai třásla se před tváří Hospodina Boha Izraelského.
5The mountains quaked at the presence of Yahweh, even Sinai, at the presence of Yahweh, the God of Israel.
6Za dnů Samgara syna Anatova, a za dnů Jáhel spustly silnice, kteříž pak šli stezkami, zacházeli cestami křivými.
6“In the days of Shamgar the son of Anath, in the days of Jael, the highways were unoccupied. The travelers walked through byways.
7Spustly vsi v Izraeli, spustly, pravím, až jsem povstala já Debora, povstala jsem matka v Izraeli.
7The rulers ceased in Israel. They ceased until I, Deborah, arose; Until I arose a mother in Israel.
8Kterýžto kdyžkoli sobě zvoloval bohy nové, tedy bývala válka v branách, pavézy pak ani kopí nebylo vidíno mezi čtyřidcíti tisíci v Izraeli.
8They chose new gods. Then war was in the gates. Was there a shield or spear seen among forty thousand in Israel?
9Srdce mé nakloněno jest k správcům Izraelským a k těm, kteříž tak ochotní byli mezi jinými. Dobrořečtež Hospodinu.
9My heart is toward the governors of Israel, who offered themselves willingly among the people. Bless Yahweh!
10Kteříž jezdíte na bílých oslicích, kteříž bydlíte při Middin, a kteříž chodíte po cestách, vypravujtež,
10“Speak, you who ride on white donkeys, you who sit on rich carpets, and you who walk by the way.
11Že vzdálen hluk střelců na místech, kdež se voda váží; i tam vypravujte hojnou spravedlnost Hospodinovu, hojnou spravedlnost k obyvatelům vsí jeho v Izraeli; tehdážť vstupovati bude k branám lid Hospodinův.
11Far from the noise of archers, in the places of drawing water, there they will rehearse the righteous acts of Yahweh, the righteous acts of his rule in Israel. “Then the people of Yahweh went down to the gates.
12Povstaň, povstaň, Deboro, povstaniž, povstaniž a vypravuj píseň, povstaň, Baráku, a zajmi jaté své, synu Abinoemův.
12‘Awake, awake, Deborah! Awake, awake, utter a song! Arise, Barak, and lead away your captives, you son of Abinoam.’
13Tehdážtě potlačenému dopomoženo k opanování silných reků z lidu; Hospodintě mi ku panování dopomohl nad silnými.
13“Then a remnant of the nobles and the people came down. Yahweh came down for me against the mighty.
14Z Efraima kořen jejich bojoval proti Amalechitským; za tebou, Efraime, Beniamin s lidem tvým; z Machira táhli vydavatelé zákona, a z Zabulona písaři.
14Those whose root is in Amalek came out of Ephraim, after you, Benjamin, among your peoples. Governors come down out of Machir. Those who handle the marshal’s staff came out of Zebulun.
15Knížata také z Izachar s Deborou, ano i všecko pokolení Izacharovo, jako i Barák do údolí poslán jest pěšky, ale veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
15The princes of Issachar were with Deborah. As was Issachar, so was Barak. They rushed into the valley at his feet. By the watercourses of Reuben, there were great resolves of heart.
16Jak jsi mohl mlče seděti mezi dvěma ohradami, poslouchaje řvání stád? Veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
16Why did you sit among the sheepfolds, To hear the whistling for the flocks? At the watercourses of Reuben There were great searchings of heart.
17Zdali i Galád před Jordánem nebydlil? Ale Dan proč zůstal při lodech? Asser seděl na břehu mořském, a v lomích svých bydlil.
17Gilead lived beyond the Jordan. Why did Dan remain in ships? Asher sat still at the haven of the sea, and lived by his creeks.
18Zabulon, lid udatný, vynaložil duši svou na smrt, též i Neftalím na vysokých místech pole.
18Zebulun was a people that jeopardized their lives to the deaths; Naphtali also, on the high places of the field.
19Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali.
19“The kings came and fought, then the kings of Canaan fought at Taanach by the waters of Megiddo. They took no plunder of silver.
20S nebe bojováno, hvězdy z míst svých bojovaly proti Zizarovi.
20From the sky the stars fought. From their courses, they fought against Sisera.
21Potok Císon smetl je, potok Kedumim, potok Císon; všecko to pošlapala jsi, duše má, udatně.
21The river Kishon swept them away, that ancient river, the river Kishon. My soul, march on with strength.
22Tehdáž otloukla se kopyta koňů od dupání velikého pod jezdci silnými.
22Then the horse hoofs stamped because of the prancings, the prancings of their strong ones.
23Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným.
23‘Curse Meroz,’ said the angel of Yahweh. ‘Curse bitterly its inhabitants, because they didn’t come to help Yahweh, to help Yahweh against the mighty.’
24Požehnaná buď nad jiné ženy Jáhel, manželka Hebera Cinejského, nad ženy v staních bydlící buď požehnaná.
24“Jael shall be blessed above women, the wife of Heber the Kenite; blessed shall she be above women in the tent.
25On vody žádal, ona mléka dala, v koflíku knížecím podala másla.
25He asked for water. She gave him milk. She brought him butter in a lordly dish.
26Levou ruku svou k hřebu vztáhla, a pravou ruku svou k kladivu dělníků, i udeřila Zizaru, a ztloukla hlavu jeho, probodla a prorazila židoviny jeho.
26She put her hand to the tent peg, and her right hand to the workmen’s hammer. With the hammer she struck Sisera. She struck through his head. Yes, she pierced and struck through his temples.
27U noh jejích skrčil se, padl, ležel, u noh jejích skrčil se, padl; kdež se skrčil, tu padl zabitý.
27At her feet he bowed, he fell, he lay. At her feet he bowed, he fell. Where he bowed, there he fell down dead.
28Vyhlídala z okna skrze mříži, a naříkala matka Zizarova, řkuci: Proč se tak dlouho vůz jeho nevrací? Proč prodlévají vraceti se domů vozové jeho?
28“Through the window she looked out, and cried: Sisera’s mother looked through the lattice. ‘Why is his chariot so long in coming? Why do the wheels of his chariots wait?’
29Moudřejší pak z předních služebnic jejích odpovídaly, i ona sama také sobě odpovídala:
29Her wise ladies answered her, Yes, she returned answer to herself,
30Zdali ale dosáhli něčeho, a dělí kořisti? Děvečku jednu neb dvě na každého muže, loupeže rozdílných barev samému Zizarovi, kořisti rozdílných barev krumpovaným dílem, roucho rozdílných barev krumpovaným dílem na hrdlo loupežníků.
30‘Have they not found, have they not divided the spoil? A lady, two ladies to every man; to Sisera a spoil of dyed garments, a spoil of dyed garments embroidered, of dyed garments embroidered on both sides, on the necks of the spoil?’
31Tak ať zahynou všickni nepřátelé tvoji, ó Hospodine, tebe pak milující ať jsou jako slunce vzcházející v síle své. I byla v pokoji země za čtyřidceti let.
31“So let all your enemies perish, Yahweh, but let those who love him be as the sun when it rises forth in its strength.” Then the land had rest forty years.