¹A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.

¹He arose from there and came into the borders of Judea and beyond the Jordan. Multitudes came together to him again. As he usually did, he was again teaching them.

²Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.

²Pharisees came to him testing him, and asked him, “Is it lawful for a man to divorce his wife?”

³On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?

³He answered, “What did Moses command you?”

⁴Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.

⁴They said, “Moses allowed a certificate of divorce to be written, and to divorce her.”

⁵I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.

⁵But Jesus said to them, “For your hardness of heart, he wrote you this commandment.

⁶Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.

⁶ But from the beginning of the creation, God made them male and female. Genesis 1:27

⁷Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.

⁷ For this cause a man will leave his father and mother, and will join to his wife,

⁸I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.

⁸ and the two will become one flesh, Genesis 2:24 so that they are no longer two, but one flesh.

⁹Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.

⁹ What therefore God has joined together, let no man separate.”

¹⁰A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.

¹⁰In the house, his disciples asked him again about the same matter.

¹¹I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.

¹¹He said to them, “Whoever divorces his wife, and marries another, commits adultery against her.

¹²A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.

¹² If a woman herself divorces her husband, and marries another, she commits adultery.”

¹³Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.

¹³They were bringing to him little children, that he should touch them, but the disciples rebuked those who were bringing them.

¹⁴To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.

¹⁴But when Jesus saw it, he was moved with indignation, and said to them, “Allow the little children to come to me! Don’t forbid them, for the Kingdom of God belongs to such as these.

¹⁵Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.

¹⁵ Most certainly I tell you, whoever will not receive the Kingdom of God like a little child, he will in no way enter into it.”

¹⁶A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.

¹⁶He took them in his arms, and blessed them, laying his hands on them.

¹⁷Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?

¹⁷As he was going out into the way, one ran to him, knelt before him, and asked him, “Good Teacher, what shall I do that I may inherit eternal life?”

¹⁸I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

¹⁸Jesus said to him, “Why do you call me good? No one is good except one—God.

¹⁹Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

¹⁹ You know the commandments: ‘Do not murder,’ ‘Do not commit adultery,’ ‘Do not steal,’ ‘Do not give false testimony,’ ‘Do not defraud,’ ‘Honor your father and mother.’” Exodus 20:12-16; Deuteronomy 5:16-20

²⁰A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.

²⁰He said to him, “Teacher, I have observed all these things from my youth.”

²¹Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.

²¹Jesus looking at him loved him, and said to him, “One thing you lack. Go, sell whatever you have, and give to the poor, and you will have treasure in heaven; and come, follow me, taking up the cross.”

²²On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.

²²But his face fell at that saying, and he went away sorrowful, for he was one who had great possessions.

²³A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.

²³Jesus looked around, and said to his disciples, “How difficult it is for those who have riches to enter into the Kingdom of God!”

²⁴Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.

²⁴The disciples were amazed at his words. But Jesus answered again, “Children, how hard is it for those who trust in riches to enter into the Kingdom of God!

²⁵Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

²⁵ It is easier for a camel to go through a needle’s eye than for a rich man to enter into the Kingdom of God.”

²⁶Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?

²⁶They were exceedingly astonished, saying to him, “Then who can be saved?”

²⁷A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.

²⁷Jesus, looking at them, said, “With men it is impossible, but not with God, for all things are possible with God.”

²⁸I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.

²⁸Peter began to tell him, “Behold, we have left all, and have followed you.”

²⁹Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,

²⁹Jesus said, “Most certainly I tell you, there is no one who has left house, or brothers, or sisters, or father, or mother, or wife, or children, or land, for my sake, and for the sake of the Good News,

³⁰Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.

³⁰ but he will receive one hundred times more now in this time, houses, brothers, sisters, mothers, children, and land, with persecutions; and in the age to come eternal life.

³¹Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.

³¹ But many who are first will be last; and the last first.”

³²Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,

³²They were on the way, going up to Jerusalem; and Jesus was going in front of them, and they were amazed; and those who followed were afraid. He again took the twelve, and began to tell them the things that were going to happen to him.

³³Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.

³³ “Behold, we are going up to Jerusalem. The Son of Man will be delivered to the chief priests and the scribes. They will condemn him to death, and will deliver him to the Gentiles.

³⁴Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.

³⁴ They will mock him, spit on him, scourge him, and kill him. On the third day he will rise again.”

³⁵Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.

³⁵James and John, the sons of Zebedee, came near to him, saying, “Teacher, we want you to do for us whatever we will ask.”

³⁶On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?

³⁶He said to them, “What do you want me to do for you?”

³⁷I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.

³⁷They said to him, “Grant to us that we may sit, one at your right hand, and one at your left hand, in your glory.”

³⁸Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?

³⁸But Jesus said to them, “You don’t know what you are asking. Are you able to drink the cup that I drink, and to be baptized with the baptism that I am baptized with?”

³⁹A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,

³⁹They said to him, “We are able.” Jesus said to them, “You shall indeed drink the cup that I drink, and you shall be baptized with the baptism that I am baptized with;

⁴⁰Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.

⁴⁰ but to sit at my right hand and at my left hand is not mine to give, but for whom it has been prepared.”

⁴¹A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.

⁴¹When the ten heard it, they began to be indignant towards James and John.

⁴²Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.

⁴²Jesus summoned them, and said to them, “You know that they who are recognized as rulers over the nations lord it over them, and their great ones exercise authority over them.

⁴³Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.

⁴³ But it shall not be so among you, but whoever wants to become great among you shall be your servant.

⁴⁴A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.

⁴⁴ Whoever of you wants to become first among you, shall be bondservant of all.

⁴⁵Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.

⁴⁵ For the Son of Man also came not to be served, but to serve, and to give his life as a ransom for many.”

⁴⁶Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.

⁴⁶They came to Jericho. As he went out from Jericho, with his disciples and a great multitude, the son of Timaeus, Bartimaeus, a blind beggar, was sitting by the road.

⁴⁷A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.

⁴⁷When he heard that it was Jesus the Nazarene, he began to cry out, and say, “Jesus, you son of David, have mercy on me!”

⁴⁸I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.

⁴⁸Many rebuked him, that he should be quiet, but he cried out much more, “You son of David, have mercy on me!”

⁴⁹Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.

⁴⁹Jesus stood still, and said, “Call him.” They called the blind man, saying to him, “Cheer up! Get up. He is calling you!”

⁵⁰On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.

⁵⁰He, casting away his cloak, sprang up, and came to Jesus.

⁵¹I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.

⁵¹Jesus asked him, “What do you want me to do for you?” The blind man said to him, “Rabboni, Rabboni is a transliteration of the Hebrew word for “great teacher.” that I may see again.”

⁵²Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.

⁵²Jesus said to him, “Go your way. Your faith has made you well.” Immediately he received his sight, and followed Jesus in the way.