¹Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.

¹He began to speak to them in parables. “A man planted a vineyard, put a hedge around it, dug a pit for the winepress, built a tower, rented it out to a farmer, and went into another country.

²A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.

² When it was time, he sent a servant to the farmer to get from the farmer his share of the fruit of the vineyard.

³Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.

³ They took him, beat him, and sent him away empty.

⁴I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.

⁴ Again, he sent another servant to them; and they threw stones at him, wounded him in the head, and sent him away shamefully treated.

⁵I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.

⁵ Again he sent another; and they killed him; and many others, beating some, and killing some.

⁶Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.

⁶ Therefore still having one, his beloved son, he sent him last to them, saying, ‘They will respect my son.’

⁷Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.

⁷ But those farmers said among themselves, ‘This is the heir. Come, let’s kill him, and the inheritance will be ours.’

⁸Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.

⁸ They took him, killed him, and cast him out of the vineyard.

⁹Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.

⁹ What therefore will the lord of the vineyard do? He will come and destroy the farmers, and will give the vineyard to others.

¹⁰Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.

¹⁰ Haven’t you even read this Scripture: ‘The stone which the builders rejected, the same was made the head of the corner.

¹¹Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

¹¹ This was from the Lord, it is marvelous in our eyes’?” Psalm 118:22-23

¹²I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.

¹²They tried to seize him, but they feared the multitude; for they perceived that he spoke the parable against them. They left him, and went away.

¹³Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.

¹³They sent some of the Pharisees and of the Herodians to him, that they might trap him with words.

¹⁴Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?

¹⁴When they had come, they asked him, “Teacher, we know that you are honest, and don’t defer to anyone; for you aren’t partial to anyone, but truly teach the way of God. Is it lawful to pay taxes to Caesar, or not?

¹⁵On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.

¹⁵Shall we give, or shall we not give?” But he, knowing their hypocrisy, said to them, “Why do you test me? Bring me a denarius, that I may see it.”

¹⁶A oni podali mu. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.

¹⁶They brought it. He said to them, “Whose is this image and inscription?” They said to him, “Caesar’s.”

¹⁷I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.

¹⁷Jesus answered them, “Render to Caesar the things that are Caesar’s, and to God the things that are God’s.” They marveled greatly at him.

¹⁸Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:

¹⁸There came to him Sadducees, who say that there is no resurrection. They asked him, saying,

¹⁹Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.

¹⁹“Teacher, Moses wrote to us, ‘If a man’s brother dies, and leaves a wife behind him, and leaves no children, that his brother should take his wife, and raise up offspring for his brother.’

²⁰I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.

²⁰There were seven brothers. The first took a wife, and dying left no offspring.

²¹A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.

²¹The second took her, and died, leaving no children behind him. The third likewise;

²²A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.

²²and the seven took her and left no children. Last of all the woman also died.

²³Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.

²³In the resurrection, when they rise, whose wife will she be of them? For the seven had her as a wife.”

²⁴A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?

²⁴Jesus answered them, “Isn’t this because you are mistaken, not knowing the Scriptures, nor the power of God?

²⁵Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.

²⁵ For when they will rise from the dead, they neither marry, nor are given in marriage, but are like angels in heaven.

²⁶O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?

²⁶ But about the dead, that they are raised; haven’t you read in the book of Moses, about the Bush, how God spoke to him, saying, ‘I am the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob’ Exodus 3:6 ?

²⁷Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.

²⁷ He is not the God of the dead, but of the living. You are therefore badly mistaken.”

²⁸Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.

²⁸One of the scribes came, and heard them questioning together. Knowing that he had answered them well, asked him, “Which commandment is the greatest of all?”

²⁹A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.

²⁹Jesus answered, “The greatest is, ‘Hear, Israel, the Lord our God, the Lord is one:

³⁰Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.

³⁰ you shall love the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your mind, and with all your strength.’ Deuteronomy 6:4-5 This is the first commandment.

³¹Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.

³¹ The second is like this, ‘You shall love your neighbor as yourself.’ Leviticus 19:18 There is no other commandment greater than these.”

³²I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;

³²The scribe said to him, “Truly, teacher, you have said well that he is one, and there is none other but he,

³³A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.

³³and to love him with all the heart, and with all the understanding, with all the soul, and with all the strength, and to love his neighbor as himself, is more important than all whole burnt offerings and sacrifices.”

³⁴A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.

³⁴When Jesus saw that he answered wisely, he said to him, “You are not far from the Kingdom of God.” No one dared ask him any question after that.

³⁵I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?

³⁵Jesus responded, as he taught in the temple, “How is it that the scribes say that the Christ is the son of David?

³⁶Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.

³⁶ For David himself said in the Holy Spirit, ‘The Lord said to my Lord, “Sit at my right hand, until I make your enemies the footstool of your feet.”’ Psalm 110:1

³⁷Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.

³⁷ Therefore David himself calls him Lord, so how can he be his son?” The common people heard him gladly.

³⁸I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,

³⁸In his teaching he said to them, “Beware of the scribes, who like to walk in long robes, and to get greetings in the marketplaces,

³⁹A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,

³⁹ and the best seats in the synagogues, and the best places at feasts:

⁴⁰Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.

⁴⁰ those who devour widows’ houses, and for a pretense make long prayers. These will receive greater condemnation.”

⁴¹A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.

⁴¹Jesus sat down opposite the treasury, and saw how the multitude cast money into the treasury. Many who were rich cast in much.

⁴²A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.

⁴²A poor widow came, and she cast in two small brass coins, literally, lepta (or widow’s mites). Lepta are very small brass coins worth half a quadrans each, which is a quarter of the copper assarion. Lepta are worth less than 1% of an agricultural worker’s daily wages. which equal a quadrans coin. A quadrans is a coin worth about 1/64 of a denarius. A denarius is about one day’s wages for an agricultural laborer.

⁴³I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.

⁴³He called his disciples to himself, and said to them, “Most certainly I tell you, this poor widow gave more than all those who are giving into the treasury,

⁴⁴Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.

⁴⁴ for they all gave out of their abundance, but she, out of her poverty, gave all that she had to live on.”