¹Kui ma räägiksin inimeste ja inglite keeli, aga mul ei oleks armastust, siis ma oleksin kumisev vasknõu või kõlisev kuljus.

¹Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem jako měď zvučící anebo zvonec znějící.

²Ja kui mul oleks prohvetianne ja ma teaksin kõiki saladusi ja ma tunnetaksin kõike ja kui mul oleks kogu usk, nii et ma võiksin mägesid teisale tõsta, aga mul ei oleks armastust, siis poleks minust ühtigi.

²A bychť měl proroctví, a znal všecka tajemství, i všelikého umění došel, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.

³Ja kui ma kõik oma vara ära jagaksin ja kui ma oma ihu annaksin põletada, aga mul ei oleks armastust, siis ma ei saavutaks midagi.

³A kdybych vynaložil na pokrmy chudých všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych jen neměl, nic mi to neprospívá.

⁴Armastus on pika meelega, armastus hellitab, ta ei ole kade, armastus ei kelgi ega hoople,

⁴Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.

⁵ta ei käitu näotult, ta ei otsi omakasu, ta ei ärritu. Ta ei jäta meelde paha,

⁵V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.

⁶tal ei ole rõõmu ülekohtust, aga ta rõõmustab tõe üle.

⁶Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.

⁷Ta lepib kõigega, ta usub kõike, ta loodab kõike, ta talub kõike.

⁷Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.

⁸Armastus ei hääbu kunagi. Olgu ennustused - need kõrvaldatakse, olgu keeled - need vaibuvad, olgu tunnetus - see lõpeb ära.

⁸Láska nikdy nevypadá, ačkoli proroctví přestanou, i jazykové utichnou, i učení v nic přijde.

⁹Sest poolikult me tunnetame ja poolikult me ennustame,

⁹Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme.

¹⁰aga kui tuleb täielik, siis kõrvaldatakse poolik.

¹⁰Ale jakžť by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.

¹¹Kui ma olin väeti laps, siis ma rääkisin nagu väeti laps, mõtlesin nagu väeti laps, arutlesin nagu väeti laps. Aga kui ma sain meheks, jätsin ma kõrvale väeti lapse kombed.

¹¹Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem učiněn muž, opustil jsem dětinské věci.

¹²Praegu me näeme aimamisi nagu peeglist, siis aga palgest palgesse. Praegu ma tunnetan poolikult, siis aga tunnetan täiesti, nagu minagi olen täiesti tunnetatud.

¹²Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.

¹³Ent nüüd jääb usk, lootus, armastus, need kolm, aga suurim neist on armastus.

¹³Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.