¹Pange siis maha kogu kurjus ja kogu kavalus ja silmakirjatsemine, kadetsemine ja mis tahes keelepeks!

¹Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,

²Nagu äsjasündinud lapsed igatsege vaimulikku selget piima, et te selle varal kasvaksite pääste poole,

²Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,

³kui te olete tunda saanud, et Issand on helde.

³Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.

⁴Tulles tema, elava kivi juurde, kes küll inimeste poolt on tunnistatud kõlbmatuks, ent Jumala silmis on valitud ja hinnaline,

⁴K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,

⁵laske ka endid ehitada elavate kividena vaimulikuks kojaks. Saage pühaks preesterkonnaks, kes toob vaimulikke ohvreid, mis on Jumalale meelepärased Jeesuse Kristuse kaudu.

⁵I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.

⁶Seepärast seisabki Pühakirjas: 'Ennäe, ma panen Siionisse kivi, valitud, hinnalise nurgakivi, ja see, kes usub temasse, ei jää iial häbisse.'

⁶A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.

⁷Teile siis, kes te usute, on see au, uskmatuile aga 'kivi, mille ehitajad tunnistasid kõlbmatuks, ning just see on saanud nurgakiviks',

⁷Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,

⁸ning 'komistuskiviks' ja 'pahanduskaljuks'. Uskmatud komistavad, sest nad on sõnale allumatud ja selleks nad ongi määratud.

⁸Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.

⁹Teie aga olete 'valitud sugu, kuninglik preesterkond, püha rahvas, omandrahvas, et te kuulutaksite tema kiidetavust', kes teid on kutsunud pimedusest oma imelisse valgusse -

⁹Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.

¹⁰teid, kes te muiste polnud rahvas, nüüd aga olete Jumala rahvas, teie, kelle peale polnud halastatud, nüüd aga on.

¹⁰Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.

¹¹Armsad, ma manitsen teid kui majalisi ja võõraid siin ilmas - hoiduge lihalikest himudest, mis sõdivad hinge vastu!

¹¹Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,

¹²Käituge hästi paganate keskel, et kuigi nad teist räägivad paha kui kurjategijaist, siiski, pannes tähele teie häid tegusid, annaksid nad Jumalale au aruandmise päeval.

¹²Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.

¹³Alistuge Issanda pärast kogu inimlikule korrale, olgu kuningale kui kõige ülemale,

¹³Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,

¹⁴olgu maavalitsejale kui tema poolt saadetule kurjategijaid karistama, aga heategijaid kiitma.

¹⁴Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.

¹⁵Selline on ju Jumala tahtmine, et te head tehes paneksite vaikima rumalate inimeste arutuse.

¹⁵Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.

¹⁶Elage otsekui vabad, ent ärge kasutage oma vabadust kurjuse katteks, vaid olge nagu Jumala sulased!

¹⁶Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.

¹⁷Austage kõiki, armastage vendi, kartke Jumalat ja austage kuningat!

¹⁷Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.

¹⁸Orjad, alistuge täie aukartusega peremeestele, mitte üksnes headele ja leebetele, vaid ka tujukatele.

¹⁸Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.

¹⁹Sest see on arm, kui keegi südametunnistuse pärast Jumala ees talub viletsust, kannatades süütult.

¹⁹Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.

²⁰Sest mis kuulsus see on, kui teid süü pärast pekstakse ja teie seda peate taluma? Aga kui te head tehes ja kannatades talute peksu, siis on see arm Jumalalt.

²⁰Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.

²¹Selleks te olete kutsutud, sest ka Kristus kannatas teie eest, jättes teile eeskuju, et te käiksite tema jälgedes.

²¹Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.

²²'Tema ei teinud pattu ega leitud pettust tema suust';

²²Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.

²³ta ei sõimanud vastu, kui teda sõimati; ta kannatas ega ähvardanud, vaid jättis kõik selle hoolde, kes mõistab kohut õiglaselt;

²³Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.

²⁴ta kandis ise meie patud oma ihus üles ristipuule, et meie, olles surnud pattudele, elaksime õigusele; tema vermete varal te olete saanud terveks.

²⁴Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.

²⁵Teie olite ju 'nagu lambad ekslemas', kuid nüüd te olete pöördunud oma hingede Karjase ja Ülevaataja poole.

²⁵Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.