¹Oh et te salliksite ometi pisut minu rumalust! Te ju sallite mind!

¹Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé, nýbrž posneste mne.

²Sest ma olen kiivas teie pärast jumaliku kiivusega, kuna ma olen teid kihlanud üheleainsale mehele, et teid puhta neitsina esitada Kristusele.

²Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu.

³Ma kardan aga, et nõnda nagu madu pettis Eevat oma kurikavaluses, nii rikutakse ka teie lihtne ja puhas Kristusest arusaamise võime.

³Ale bojímť se, aby snad, jakož had svedl Evu chytrostí svou, tak nebyly porušeny mysli vaše, abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti, kteráž jest v Kristu.

⁴Sest kui keegi tuleb ja kuulutab mingit teist Jeesust, keda meie ei ole kuulutanud, või kui te saate teise vaimu, keda te ei ole saanud, või teise evangeeliumi, mida te ei ole vastu võtnud, siis te sallite seda küll.

⁴Nebo kdyby někdo přijda, jiného Ježíše vám kázal, kteréhož jsme my nekázali, aneb kdybyste jiného ducha přijali, kteréhož jste prve nepřijali, anebo jiné evangelium, kteréhož jste od nás nevzali, slušně byste to snášeli.

⁵Ma arvan ometi, et mina ei ole milleski kehvem neist 'ülivõrratuist apostleist'.

⁵Neboť za to mám, že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů.

⁶Kui ma olengi koolitamata kõnekunstis, ei ole ma seda tunnetuses, mille me oleme teile alati kõiges teatavaks teinud.

⁶Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči, však ne v umění, ale ve všem všudy otevření jsme vám.

⁷Kas ma olen teinud pattu, kui ma ennast alandasin, et teid ülendataks, ja kuulutasin teile Jumala evangeeliumi päris muidu?

⁷Zdali jsem zhřešil, ponižuje se, abyste vy povýšeni byli, a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám?

⁸Teisi kogudusi ma riisusin neilt palka võttes, et teenida teid,

⁸Jiné jsem církve loupil, bera od nich plat k službě vaší. A byv u vás, jsa potřeben, neobtěžoval jsem žádného.

⁹ja kui ma tundsingi teie juures olles puudust, ei olnud ma kellelegi vaevaks, sest mis mul puudu jäi, seda leevendasid vennad, kes tulid Makedooniast. Ja ma olen kõigiti püüdnud mitte olla teile koormaks ning püüan edaspidigi.

⁹Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří, přišedše z Macedonie. A ve všech věcech varoval jsem se, a varovati budu, abych vás neobtěžoval.

¹⁰Nii tõesti kui Kristuse tõde on minus, ei vaigistata seda mu kiitlemist Ahhaia maakohtades.

¹⁰Jestiť pravda Kristova ve mně, že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských.

¹¹Miks? Kas ma siis teid ei armasta? Küll Jumal teab!

¹¹Z které příčiny? Snad že vás nemiluji? Bůhť ví.

¹²Aga nagu ma praegu ei võta midagi teie käest, nii ma teen ka edaspidi, et kõrvaldada neil valevendadel mis tahes võimalus kiidelda ja väita endid olevat niisugused nagu meie.

¹²Ale což činím, ještěť činiti budu, abych odňal příčinu těm, kteříž hledají příčiny k tomu, aby v tom, v čemž se chlubí, nalezeni byli takoví jako i my.

¹³Sest niisugused inimesed on valeapostlid, petised töötegijad, kes on moondanud ennast Kristuse apostleiks.

¹³Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy.

¹⁴Ja see ei ole ime, sest saatan ise moondab ennast valguse ingliks.

¹⁴A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti.

¹⁵Seepärast ei ole midagi erilist, kui ka tema teenrid endid moondavad õiguse teenriteks. Nende eluots tuleb nende tegude järgi!

¹⁵Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich.

¹⁶Taas ma ütlen: Ärgu keegi arvaku mind rumala olevat! Ja kui ometi, siis võtke mind vastu kui rumalat, et ka mina võiksin pisut kiidelda.

¹⁶Opět pravím, aby mne někdo neměl za nemoudrého; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne, ať i já se maličko něco pochlubím.

¹⁷Mida ma nüüd räägin, seda ma ei räägi kui Issandalt saadut, vaid otsekui rumaluses, olles kindel, et mul on õigus kiitlemiseks.

¹⁷Což mluvím, nemluvímť jako ode Pána, ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby.

¹⁸Aga et paljud kiitlevad lihaliku loomuse poolest, siis kiitlen minagi.

¹⁸Kdyžť se mnozí chlubí podle těla, i jáť se pochlubím.

¹⁹Te sallite meeleldi rumalust, olles ise arukad.

¹⁹Rádi zajisté snášíte nemoudré, jsouce sami moudří.

²⁰Te ju sallite, kui keegi teid orjastab, kui keegi teid paljaks sööb, kui keegi teid koorib, kui keegi ülbitseb, kui keegi lööb teid näkku.

²⁰Nebo snesete i to, by vás kdo v službu podrobil, by kdo zžíral, by kdo bral, by se kdo pozdvihoval, by vás kdo v tvář bil.

²¹Häbi pärast tunnistan, et meie oleme olnud liiga nõdrad.Mida aga keegi söandab - ma räägin rumaluses -, seda söandan minagi.

²¹K zahanbení vašemu pravím, rovně jako bychom my nějací špatní byli. Nýbrž v čem kdo smí, (v nemoudrosti mluvím,) smímť i já.

²²Nemad on heebrea mehed. Mina ka. Nemad on Iisraeli lapsed. Mina ka. Nemad on Aabrahami sugu. Mina ka.

²²Židé jsou? Jsem i já Žid. Izraelští jsou? Jsem i já. Símě Abrahamovo jsou? I já.

²³Nemad on Kristuse teenrid. Ma räägin pööraselt - mina olen rohkem. Ma olen palju rohkem vaeva näinud, palju rohkem vangis olnud, saanud palju enam hoope, tihti olnud surmasuus.

²³Služebníci Kristovi jsou? (Nemoudře dím:) Nadto já. V pracech býval jsem hojněji, v ranách přílišně, v žalářích hojněji, v smrtech častokrát.

²⁴Ma olen juutide käest viis korda saanud ühe hoobi vähem kui nelikümmend,

²⁴Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem.

²⁵mind on kolm korda keppidega pekstud, üks kord püütud kividega surnuks visata, kolm korda olen üle elanud laevahuku, terve öö ja päeva olen olnud veevoogudes;

²⁵Třikrát metlami mrskán jsem, jednou jsem byl ukamenován, třikrát jsem na moři tonul, ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem.

²⁶tihti olen olnud teekondadel, ohus jõgedel, ohus teeröövlite käes, ohus oma rahva seas, ohus paganate seas, ohus linnades, ohus kõrbes, ohus merel, ohus valevendade käes,

²⁶Na cestách často, v nebezpečenství na řekách, v nebezpečenství od lotrů, v nebezpečenství od svého pokolení, v nebezpečenství od pohanů, v nebezpečenství v městě, v nebezpečenství na poušti, v nebezpečenství na moři, v nebezpečenství mezi falešnými bratřími;

²⁷töös ja vaevas, tihti valvamises, näljas ja janus, tihti paastumises, külmas ja alasti;

²⁷V práci a v ustání, v bděních často, v hladu a v žízni, v postech častokrát, na zimě a v nahotě.

²⁸peale kõige muu päevast päeva rahva kokkuvool minu juurde, mure kõigi koguduste pärast.

²⁸Kromě toho, což zevnitř jest, dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně, to jest péče o všecky sbory.

²⁹Kes on nõder, ja mina ei oleks nõder? Keda kiusatakse, ja mina ei süttiks?

²⁹Kdo umdlévá, abych já s ním nemdlel? Kdo se uráží, abych já se nepálil?

³⁰Kui tuleb kiidelda, siis ma kiitlen oma nõtruse üle.

³⁰Jestližeť se mám chlubiti, nemocmi svými se chlubiti budu.

³¹Jumal ja meie Issanda Jeesuse Kristuse Isa, kes olgu kiidetud igavesti, teab, et ma ei valeta.

³¹Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, kterýž jest požehnaný na věky, ví, žeť nelhu.

³²Damaskuses valvas kuningas Aretase ametimees damasklaste linna, et mind kinni võtta,

³²Hejtman v Damašku lidu Aréty krále, ostříhal města Damašku, chtěje mne do vězení vzíti.

³³ja mind lasti korviga läbi müüriakna alla ning ma pääsesin tema käest.

³³Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed, i ušel jsem rukou jeho.