¹Ja Iisraeli kuninga Hoosea, Eela poja kolmandal aastal sai kuningaks Hiskija, Juuda kuninga Aahase poeg.

¹Stalo se pak léta třetího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského.

²Tema oli kuningaks saades kakskümmend viis aastat vana ja ta valitses Jeruusalemmas kakskümmend üheksa aastat; ta ema nimi oli Abi, Sakarja tütar.

²V pětmecítma letech byl, když počal kralovati, a dvadceti devět let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova.

³Tema tegi, mis õige oli Issanda silmis, kõigiti nõnda, nagu ta isa Taavet oli teinud.

³Ten činil, což jest dobrého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činil David otec jeho.

⁴Tema kõrvaldas ohvrikünkad, purustas sambad, raius maha viljakustulbad ja pihustas vaskmao, mille Mooses oli teinud; sest kuni nende päevadeni olid Iisraeli lapsed suitsutanud sellele; seda kutsuti Nehustaniks.

⁴On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada měděného, jehož byl udělal Mojžíš; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam.

⁵Tema lootis Issanda, Iisraeli Jumala peale ja tema sarnast ei olnud kõigi Juuda kuningate hulgas, kes olid enne või pärast teda.

⁵V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z těch, kteříž byli před ním.

⁶Tema kiindus Issandasse ega lahkunud tema järelt, vaid pidas tema käske, mis Issand oli Moosesele andnud.

⁶Nebo se přídržel Hospodina, aniž se uchýlil od něho, a ostříhal přikázaní jeho,kteráž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.

⁷Ja Issand oli temaga; kõikjal, kuhu ta läks, oli tal edu. Ta hakkas vastu Assuri kuningale ega teeninud teda.

⁷A byl Hospodin s ním; k čemuž se koli obrátil, šťastně se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu.

⁸Ta lõi vilisteid kuni Assani ja selle maa-aladeni, niihästi vahitorne kui kindlustatud linnu.

⁸On porazil Filistinské až do Gázy a končin jeho, od věže strážných až do města hrazeného.

⁹Aga kuningas Hiskija neljandal aastal, see on Iisraeli kuninga Hoosea, Eela poja seitsmendal aastal, tuli Assuri kuningas Salmaneser Samaaria vastu ja piiras seda

⁹Stalo se pak léta čtvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského), vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaří a oblehl ji.

¹⁰ning vallutas selle kolme aasta pärast. Hiskija kuuendal aastal, see on Iisraeli kuninga Hoosea üheksandal aastal, vallutati Samaaria.

¹⁰I vzali ji při konci léta třetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského), vzata jest Samaří.

¹¹Ja Assuri kuningas viis Iisraeli Assurisse ning saatis nad Halahhi ja Haabori jõe äärde Goosanis ja meedlaste linnadesse,

¹¹I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor při potoku Gozan, a v městech Médských,

¹²sellepärast et nad ei olnud kuulanud Issanda, oma Jumala häält, vaid olid rikkunud ta lepingu, kõik selle, mis Mooses, Issanda sulane, oli käskinud; nad ei kuulanud seda ega teinud selle järgi.

¹²Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale přestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což přikázal Mojžíš služebník Hospodinův, tak že ani poslechnouti ani činiti nechtěli.

¹³Kuningas Hiskija neljateistkümnendal aastal tuli Assuri kuningas Sanherib kõigi Juuda kindlustatud linnade kallale ja vallutas need.

¹³Potom čtrnáctého léta krále Ezechiáše přitáhl Senacherib král Assyrský proti všechněm městům Judským hrazeným, a zdobýval jich.

¹⁴Siis läkitas Juuda kuningas Hiskija Laakisesse Assuri kuningale ütlema: 'Ma olen pattu teinud. Mine mu kallalt ära! Mis sa mulle peale paned, seda ma tahan kanda!' Ja Assuri kuningas pani Juuda kuninga Hiskija peale kolmsada talenti hõbedat ja kolmkümmend talenti kulda.

¹⁴Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, řka: Zhřešilť jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tři sta centnéřů stříbra a třidceti centnéřů zlata.

¹⁵Ja Hiskija andis kõik Issanda kojas ja kuningakoja varanduste hulgas leiduva hõbeda.

¹⁵I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v domě Hospodinově a v pokladích domu královského.

¹⁶Sel korral raius Hiskija ära Issanda templi uksed ja piidad, mis Juuda kuningas Hiskija ise oli karranud, ja andis need Assuri kuningale.

¹⁶Toho času obloupal Ezechiáš dvéře chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému.

¹⁷Aga Assuri kuningas läkitas Laakisest ülemjuhataja, ülemkammerhärra ja ülemjoogikallaja suure väehulgaga Jeruusalemma kuningas Hiskija vastu. Need tulid ja jõudsid Jeruusalemma. Kui nad olid tulnud ja pärale jõudnud, siis nad peatusid ülatiigi veejuhtme juures, mis on Vanutajavälja maantee ääres.

¹⁷A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteříž vytáhše, přijeli k Jeruzalému, a přitáhše, přitrhli a položili se u struhy rybníka hořejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené při poli valchářovu.

¹⁸Ja kui nad hüüdsid kuningat, siis läksid välja nende juurde Eljakim, Hilkija poeg, kes oli kojaülem, kirjutaja Sebna ja nõunik Joah, Aasafi poeg.

¹⁸A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášův, kterýž byl správce domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř.

¹⁹Ja ülemjoogikallaja ütles neile: 'Öelge ometi Hiskijale: Nõnda ütleb suurkuningas, Assuri kuningas: Mis lootus see on, mida sa hellitad?

¹⁹I mluvil k nim Rabsace: Povězte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?

²⁰Sa arvad, et paljad sõnad on nõu ja jõud võitluseks. Kelle peale sa nüüd loodad, et oled mulle vastu hakanud?

²⁰Mluvils, (ale slova rtů svých), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš?

²¹Vaata, nüüd sa loodad Egiptuse, selle murtud pillirookepi peale, mis tungib pihku ja puurib selle läbi, kui keegi selle peale toetub. Niisugune on vaarao, Egiptuse kuningas, kõigile, kes loodavad tema peale.

²¹Aj, nyní zpolehl jsi na hůl třtinovou, a to ještě nalomenou, na Egypt, na niž zpodepřel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýť jest Farao král Egyptský všechněm, kteříž doufají v něho.

²²Või kui te mulle ütlete: Me loodame Issanda, oma Jumala peale, kas pole siis mitte tema see, kelle ohvrikünkad ja altarid Hiskija kõrvaldas, öeldes Juudale ja Jeruusalemmale: Selle altari ees te peate kummardama Jeruusalemmas!?

²²Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš pobořil výsosti i oltáře, a přikázal Judovi i Jeruzalému, řka: Před tímto oltářem klaněti se budete v Jeruzalémě.

²³Nüüd aga vea ometi kihla mu isandaga, Assuri kuningaga: mina annan sulle kaks tuhat hobust, kui sa suudad hankida neile ratsanikke!

²³Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámť dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli?

²⁴Kuidas sa siis saaksid tagasi tõrjuda asevalitseja, ühe mu isanda vähimaist sulaseist? Aga sa loodad Egiptuse, tema sõjavankrite ja ratsanike peale!

²⁴I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého, ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?

²⁵Kas ma siis nüüd ilma Issandata olen tulnud selle paiga vastu, et seda hävitada? Issand ise ütles mulle: Mine sinna maale ja hävita see!'

²⁵Přesto, zdali bez Hospodina přitáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin řekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji.

²⁶Siis ütlesid Eljakim, Hilkija poeg, Sebna ja Joah ülemjoogikallajale: 'Räägi ometi oma sulastega aramea keelt, sest me mõistame seda, aga ära räägi meiega juudi keelt müüri peal oleva rahva kuuldes!'

²⁶I řekl Eliakim syn Helkiášův a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkům svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto, kterýž jest na zdech.

²⁷Kuid ülemjoogikallaja vastas neile: 'Kas mu isand on mind läkitanud kõnelema neid sõnu ainult su isandale ja sinule? Küllap ka müüri peal istuvatele meestele, kes koos teiega peavad sööma oma rooja ja jooma oma kust!'

²⁷I odpověděl jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobě poslal mne pán můj, abych mluvil slova tato? Však k mužům těm, kteříž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moč svůj spolu s vámi pili.

²⁸Ja ülemjoogikallaja astus ette ning hüüdis valju häälega juudi keeles, rääkis ja ütles: 'Kuulge suurkuninga, Assuri kuninga sõna!

²⁸A tak stoje Rabsace , volal hlasem velikým, Židovsky mluvě a řka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského.

²⁹Nõnda ütleb kuningas: Ärge laske endid Hiskijast petta, sest tema ei suuda teid päästa minu käest!

²⁹Toto praví král: Nechť vás nesvodí Ezechiáš, neboť nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé.

³⁰Ärgu pangu Hiskija teid lootma Issanda peale, öeldes: Issand päästab meid kindlasti ja seda linna ei anta Assuri kuninga kätte!

³⁰A nechť vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, řka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudeť dáno město toto v ruku krále Assyrského.

³¹Ärge kuulake Hiskijat, sest Assuri kuningas ütleb nõnda: Tehke minuga alistusleping ja tulge välja minu juurde, siis te võite süüa igamees oma viinapuust ja igamees oma viigipuust ja juua igamees oma kaevust vett,

³¹Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Učiňte se mnou smlouvu, a vyjděte ke mně, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z čisterny své,

³²kuni ma tulen ja viin teid maale, mis on teie maa sarnane, vilja ja veini maa, leiva ja viinamägede maa, õlipuude ja mee maa, ja te jääte elama ega sure. Aga ärge kuulake Hiskijat, sest tema ässitab teid, kui ta ütleb: Issand päästab meid!

³²Dokudž nepřijdu a nepřenesu vás do země podobné zemi vaší, do země úrodné, země chleba a vinic, země olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemřete. Neposlouchejtež Ezechiáše, neboť vás svodí, řka: Hospodin vysvobodí nás.

³³Kas on muude rahvaste jumalaist mõni päästnud oma maa Assuri kuninga käest?

³³Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národů jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského?

³⁴Kus on Hamati ja Arpadi jumalad? Kus on Sefarvaimi, Heena ja Ivva jumalad? Kas need päästsid Samaaria minu käest?

³⁴Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samaří z ruky mé?

³⁵Kes kõigi teiste maade jumalaist on päästnud oma maa minu käest, et Issand peaks päästma Jeruusalemma minu käest?'

³⁵Kteří jsou mezi všemi bohy těch zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé?

³⁶Aga rahvas vaikis ega vastanud temale sõnagi, sest niisugune oli kuninga käsk, kes oli öelnud: 'Ärge vastake temale!'

³⁶Lid pak mlčel, a neodpověděl mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, řkoucí: Neodpovídejte jemu.

³⁷Siis tulid kojaülem Eljakim, Hilkija poeg, kirjutaja Sebna ja nõunik Joah, Aasafi poeg, Hiskija juurde, riided lõhki käristatud, ja kandsid temale ette ülemjoogikallaja sõnad.

³⁷Přišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písař, a Joach syn Azafův kancléř k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.