¹Ja seal leidus kõlvatu mees, benjaminlane Seba, Bikri poeg; tema puhus sarve ja ütles: 'Meil ei ole osa Taavetis ega pärisosa Iisai pojas. Igaüks oma telki, Iisrael!'

¹Přišel pak tu náhodou člověk nešlechetný, jehož jméno bylo Seba, syn Bichri, muž Jemini. Ten zatroubil v troubu a řekl: Nemámeť my dílu v Davidovi, ani dědictví v synu Izai;obrať se jeden každý k stanům svým, ó Izraeli.

²Siis läksid kõik Iisraeli mehed Taaveti järelt Bikri poja Seba järele; aga Juuda mehed järgnesid oma kuningale Jordani äärest Jeruusalemma.

²A tak všickni muži Izraelští odstoupili od Davida za Sebou synem Bichri, ale muži Judští přídrželi se krále svého od Jordánu až do Jeruzaléma.

³Ja Taavet tuli Jeruusalemma oma kotta; ja kuningas võttis need kümme liignaist, keda ta oli jätnud koda hoidma, ja pani nad eraldusmajasse; ta toitis neid, aga ei läinud nende juurde ja nad olid kinni oma surmapäevani, elades nagu lesed.

³David pak přišel do domu svého do Jeruzaléma. A vzal král deset ženin, kterýchž byl nechal, aby hlídaly doma, a dal je pod stráž, a choval je, ale nevcházel k nim. A zůstaly zavřené až do dne smrti své v vdovství.

⁴Ja kuningas ütles Amaasale: 'Kutsu mulle Juuda mehed kokku kolme päeva jooksul ja ole ka ise siin!'

⁴Potom řekl král Amazovi: Svolej mi muže Judské do třetího dne, ty také se tu postav.

⁵Ja Amaasa läks Juudat kokku kutsuma, aga viivitas üle aja, mis temale oli määratud.

⁵A tak odšel Amaza, aby svolal lid Judský, ale prodlil mimo určitý čas, kterýž mu byl uložil.

⁶Siis ütles Taavet Abisaile: 'Nüüd teeb Seba, Bikri poeg, meile rohkem kurja kui Absalom. Võta sina oma isanda sulased ja aja teda taga, et ta ei leiaks enesele kindlustatud linnu ega kisuks meil silmi välja!'

⁶Protož řekl David Abizai: Již nyní hůře nám činiti bude Seba syn Bichri, nežli Absolon. Vezmi služebníky pána svého, a hoň jej, aby sobě nenalezl měst hrazených, a tak ušel by nám s očí.

⁷Ja tema järel läksid välja Joabi mehed ning kreedid ja pleedid ja kõik võitlejad; nad lahkusid Jeruusalemmast, et taga ajada Sebat, Bikri poega.

⁷Tedy táhli za ním muži Joábovi, i Cheretejští, i Peletejští, a všickni udatní vytáhli z Jeruzaléma, aby honili Sebu syna Bichri.

⁸Kui nad olid Gibeonis oleva suure kivi juures, tuli Amaasa neile vastu. Joabil oli seljas vöötatud kuub ja selle peal vööle pandud mõõk, mille tupp oli seotud ta puusale; ta tõmbas mõõga välja ja see libises temale pihku.

⁸A když byli u kamene toho velikého, kterýž jest v Gabaon, Amaza potkal se s nimi. Joáb pak byl opásán po sukni, v kterouž byl oblečen, na níž také měl připásaný meč k bedrám v pošvě své, kterýž snadně vytrhnouti i zase vstrčiti mohl.

⁹Ja Joab küsis Amaasalt: 'Kas su käsi käib hästi, mu vend?' Ja Joab haaras parema käega kinni Amaasa habemest, et temale suud anda.

⁹I řekl Joáb Amazovi: Dobře-li se máš, bratře můj? A ujal Joáb pravou rukou Amazu za bradu, aby ho políbil.

¹⁰Aga Amaasa ei pannud tähele mõõka, mis Joabil käes oli, ja too pistis selle temale kõhtu, nõnda et ta sisikond maha valgus; teist korda ei olnud temale vaja ja ta suri. Siis ajas Joab koos oma venna Abisaiga taga Sebat, Bikri poega.

¹⁰Ale Amaza nešetřil se meče, kterýž byl v ruce Joábově. I ranil ho jím pod páté žebro, a vykydl střeva jeho na zem jednou ranou, a umřel. I honili Joáb a Abizai, bratr jeho, Sebu syna Bichri.

¹¹Aga keegi Joabi poistest jäi seisma Amaasa juurde ja ütles: 'Kellele meeldib Joab ja kes on Taaveti poolt, järgnegu Joabile!'

¹¹Tedy stoje tu jeden podlé něho z služebníků Joábových, řekl: Kdokoli přeje Joábovi, a kdokoli drží s Davidem, jdi za Joábem.

¹²Ja Amaasa tõmbles veres keset maanteed; aga kui see mees nägi, et kogu rahvas jäi seisma, siis ta viis Amaasa maanteelt väljale ja viskas temale riide peale, nähes, et kõik, kes tulid ta juurde, jäid seisma.

¹²Amaza pak válel se ve krvi prostřed cesty. A vida onen, že se zastavoval všecken lid, odvlékl Amazu s cesty do pole, a uvrhl na něj roucho, vida, že každý, kdož šel mimo něj, zastavoval se.

¹³Ja kui ta oli maanteelt ära viidud, siis läksid kõik mehed Joabi järel mööda, et taga ajada Sebat, Bikri poega.

¹³A když byl odvlečen z cesty, šel jeden každý za Joábem, aby honili Sebu syna Bichri.

¹⁴Aga Seba läks läbi kõigi Iisraeli suguharude Aabelisse Beet-Maakasse; ja kõik valitud kogunesid ning tulid ka tema järel sinna.

¹⁴(Kterýžto prošel všecka pokolení Izraelská do Abel Betmaacha se všechněmi Berejskými, kteříž se byli shromáždili a šli za ním.)

¹⁵Siis nad tulid ja piirasid teda Aabelis Beet-Maakas ja kuhjasid linna vastu piiramisvalli, mis ulatus müürini; ja kogu rahvas, kes oli koos Joabiga, tegi hävitustööd, et müüri maha kiskuda.

¹⁵A přitáhše, oblehli jej v Abel Betmaacha, a udělali násyp proti městu, kteréž se bránilo z bašt; všecken pak lid, kterýž byl s Joábem, usiloval podvrátiti zed.

¹⁶Aga üks tark naine hüüdis linnast: 'Kuulge! Kuulge! Öelge ometi Joabile: Tule siia, et ma saaksin sinuga rääkida!'

¹⁶V tom zvolala jedna rozumná žena z města: Slyšte, slyšte! Rcete medle Joábovi: Přistup sem, a budu s tebou mluviti.

¹⁷Ja kui ta tuli temale ligemale, siis küsis naine: 'Kas sina oled Joab?' Ja ta vastas: 'Olen.' Siis ütles naine temale: 'Kuule oma teenija kõnet!' Ja ta vastas: 'Ma kuulen.'

¹⁷Kterýž když k ní přistoupil, řekla žena: Ty-li jsi Joáb? Odpověděl: Jsem. I řekla jemu: Poslyš slov služebnice své. Odpověděl: Slyším.

¹⁸Ja ta rääkis ning ütles: 'Muiste oli viisiks öelda: Küsitagu Aabelis nõu! Ja nõnda ka tehti.

¹⁸Protož mluvila, řkuci: Takť jsou rozmlouvali hned s počátku, řkouce: Bez pochyby žeť se ptáti budou Abelských, a tak se spraví.

¹⁹Mina olen rahulikem ja ustavaim Iisraelis, sina aga püüad hävitada linna, mis on Iisraelis emaks. Mispärast sa tahad neelata Issanda pärisosa?'

¹⁹Jáť jsem jedno z pokojných a věrných Izraelských, ty pak usiluješ zkaziti město, a to ještě hlavní město v Izraeli. I pročež usiluješ sehltiti dědictví Hospodinovo?

²⁰Ja Joab kostis ning ütles: 'Jäägu see tõesti minust kaugele, et neelaksin või hävitaksin!

²⁰Tedy odpověděl Joáb a řekl: Odstup, odstup to ode mne, abych sehltiti a zkaziti chtěl.

²¹Asi ei ole nõnda, vaid üks mees Efraimi mäestikust, Seba nimi, Bikri poeg, on tõstnud oma käe kuningas Taaveti vastu; andke tema üksi välja, siis ma lähen linna alt ära!' Siis ütles naine Joabile: 'Vaata, tema pea visatakse sulle üle müüri.'

²¹Neníť toho, ale muž z hory Efraim, jménem Seba, syn Bichri, pozdvihl ruky své proti králi Davidovi. Vydejte ho samého, a odtrhnemť od města. I řekla žena Joábovi: Hle, hlava jeho vyvržena bude tobě přes zed.

²²Siis tuli naine oma tarkusega rahva juurde; ja nad raiusid maha Bikri poja Seba pea ning viskasid Joabile. Siis Joab puhus sarve ja nad valgusid linna alt laiali, igaüks oma telki. Ja Joab läks tagasi Jeruusalemma kuninga juurde.

²²A tak zjednala to žena ta u všeho lidu moudrostí svou, že sťavše hlavu Seby syna Bichri, vyhodili ji Joábovi. Kterýžto když zatroubil v troubu, rozešli se od města jeden každý do stanů svých. Joáb také vrátil se do Jeruzaléma k králi.

²³Ja Joab oli kogu Iisraeli väeülem; Benaja, Joojada poeg, oli kreetide ja pleetide ülem;

²³Byl pak Joáb představen všemu vojsku Izraelskému, a Banaiáš syn Joiadův nad Cheretejskými a Peletejskými.

²⁴Adoram oli orjatöö ülevaataja; Joosafat, Ahiluudi poeg, oli nõunik;

²⁴Též Aduram byl nad platy, a Jozafat syn Achiludův byl kanclířem,

²⁵Seja oli kirjutaja; Saadok ja Ebjatar olid preestrid;

²⁵A Seiáš písařem, Sádoch pak a Abiatar byli kněžími.

²⁶Iira, jairilane, oli ka Taaveti preester.

²⁶Híra také Jairský byl knížetem Davidovým.