¹Kui nelipühapäev kätte jõudis, olid nad kõik koos ühes paigas.

¹A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě.

²Ja äkitselt tuli taevast kohin, otsekui tugev tuul oleks puhunud, ja täitis kogu koja, kus nad istusid.

²I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli.

³Ja nad nägid otsekui hargnevaid tulekeeli, mis laskusid iga üksiku peale nende seas.

³I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich.

⁴Ja nad kõik täideti Püha Vaimuga ning hakkasid rääkima teisi keeli, nõnda nagu Vaim neile andis rääkida.

⁴I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.

⁵Jeruusalemmas oli aga elamas juute, vagasid mehi kõigi rahvaste keskelt, kes on taeva all.

⁵Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest.

⁶Kui nüüd see hääl kostis, tuli kokku nende kogukond, ja kõiki valdas hämmastus, sest igaüks kuulis räägitavat oma murret.

⁶A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho.

⁷Nad jahmusid ja panid imeks, öeldes: 'Ennäe, eks need kõik, kes räägivad, ole galilealased?

⁷I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští?

⁸Kuidas siis meist igaüks kuuleb oma sünnimaa murret?

⁸A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili?

⁹Meie, partlased ja meedlased ja eelamlased ja kes me elame Mesopotaamia-, Juuda- ja Kappadookiamaal, Pontoses ja Aasias,

⁹Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii,

¹⁰Früügias ja Pamfüülias, Egiptuses ja Liibüa maades Küreene pool, ja siia elama asunud roomlased,

¹⁰V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení,

¹¹juudid ja nende usku pöördunud kreetlased ja araablased - kuidas me kuuleme räägitavat meie endi keeles Jumala suuri asju?'

¹¹Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží.

¹²Nad kõik olid jahmunud ja kahevahel ning ütlesid üksteisele: 'Mis see küll peab olema?'

¹²I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude?

¹³Mõned aga ütlesid pilgates: 'Nad on täis magusat veini!'

¹³Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito.

¹⁴Siis tõusis Peetrus koos nende üheteistkümnega püsti, tõstis häält ja kõneles neile: 'Juuda mehed ja kõik Jeruusalemma elanikud! Olgu see teil teada - pange tähele mu sõnu!

¹⁴A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých.

¹⁵Nemad ei ole sugugi joobnud, nagu te arvate, on ju alles kell üheksa hommikul.

¹⁵Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den.

¹⁶Vaid see on, mida prohvet Joel on öelnud:

¹⁶Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele:

¹⁷'Ja viimseil päevil sünnib, ütleb Jumal, et ma valan oma Vaimust välja kõigi inimeste peale ja teie pojad ja teie tütred ennustavad ja teie noored näevad nägemusi ja teie vanad näevad unenägusid,

¹⁷A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou.

¹⁸ning oma teenrite ja teenijate peale ma valan neil päevil välja oma Vaimust ja nad ennustavad,

¹⁸A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.

¹⁹ning ma annan märke ülal taevas ja tunnustähti all maa peal: verd ja tuld ja suitsusambaid.

¹⁹A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou.

²⁰Päike muutub pimedaks ja kuu vereks, enne kui tuleb Issanda päev, suur ja ülev.

²⁰Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný.

²¹Ja sünnib, et igaüks, kes hüüab appi Issanda nime, päästetakse.'

²¹A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.

²²Iisraeli mehed, kuulge neid sõnu: Jeesuse Naatsaretlase, mehe, kellele Jumal on tunnistuse andnud vägevate tegude ja märkide ja tunnustähtedega, mis Jumal tema läbi teie keskel tegi, nõnda kui te isegi teate,

²²Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás, jakož i vy sami víte,

²³tema enda, kui ta oli Jumala määratud nõu ja etteteadmise järgi loovutatud, olete teie ülekohtuste inimeste kätega risti naelutades hukanud.

²³Toho, pravím, vydaného, z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste.

²⁴Aga Jumal on tema üles äratanud, päästes ta surmavaludest, seepärast et surmal ei olnud väge teda pidada oma võimuses.

²⁴Jehožto Bůh vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní.

²⁵Taavet ütleb tema kohta: 'Ma näen Issandat alati enese silme ees, sest ta on mu paremal pool, et ma ei kõiguks.

²⁵Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul.

²⁶Seepärast mu meel rõõmustab ja mu keel hõiskab, mu ihugi võib hingata lootuses,

²⁶Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.

²⁷sest sa ei jäta mu hinge surmavalda ega anna oma Vagale näha kõdunemist.

²⁷Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení.

²⁸Sa oled mulle andnud teada elu tee, sa täidad mind rõõmuga oma palge ees.'

²⁸Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.

²⁹Mehed-vennad! Tohib ju avalikult teile öelda peavanem Taavetist, et ka tema on surnud ja maha maetud ja tema haud on meie juures tänini.

²⁹Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne.

³⁰Et ta oli prohvet ja teadis, et Jumal oli talle vandega tõotanud tema troonile seada istuma järglase ta niuete viljast,

³⁰Prorok tedy byv a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho,

³¹siis ta nägi ette ning rääkis Messia ülestõusmisest: 'Ei teda jäeta surmavalda ega näe ta liha kõdunemist.'

³¹To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení.

³²Sellesama Jeesuse on Jumal üles äratanud surnuist, meie kõik oleme selle tunnistajad.

³²Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehožto my všickni svědkové jsme.

³³Et ta nüüd Jumala parema käega on ülendatud, siis ta on saanud Isalt Püha Vaimu, nagu oli tõotatud, ning on selle välja valanud; seda teie nüüd näete ja kuuletegi.

³³Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte.

³⁴Taavet ei ole ju läinud taevasse, aga ta ütleb: 'Issand ütles mu Issandale: Istu mu paremale käele,

³⁴Neboť jest David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,

³⁵kuni ma panen su vaenlased su jalajäriks!'

³⁵Dokavadž nepoložím nepřátel tvých, aby byli podnože noh tvých.

³⁶Kogu Iisraeli sugu teadku nüüd kindlasti, et Jumal on tema teinud Issandaks ja Messiaks, sellesama Jeesuse, kelle teie risti lõite!'

³⁶Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.

³⁷Seda kuuldes lõikas see neile südamesse ja nad ütlesid Peetrusele ja teistele apostlitele: 'Mida me peame tegema, mehed-vennad?'

³⁷To slyševše, zkormouceni jsou v srdci svém, a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří?

³⁸Aga Peetrus ütles neile: 'Parandage meelt ja igaüks teist lasku ennast ristida Jeesuse Kristuse nimesse oma pattude andekssaamiseks, ning siis te saate Püha Vaimu anni.

³⁸Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.

³⁹Sest see tõotus on antud teile ja teie lastele ning kõikidele, kes on eemal, keda iganes Jumal, meie Issand, enese juurde kutsub.'

³⁹Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš.

⁴⁰Veel paljude muudegi sõnadega veenis Peetrus neid ja manitses: 'Laske end päästa sellest sõgedast sugupõlvest!'

⁴⁰A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého.

⁴¹Kes nüüd tema sõna vastu võtsid, need ristiti, ning sel päeval lisati nende hulka umbes kolm tuhat inimest.

⁴¹Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců.

⁴²Aga nemad püsisid apostlite õpetuses ja osaduses, leivamurdmises ja palvetes.

⁴²I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách.

⁴³Ent igale inimesele tuli kartus, sest palju imetegusid ja tunnustähti sündis apostlite läbi.

⁴³I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly.

⁴⁴Kõik usklikud olid üheskoos ja kõik oli neil ühine.

⁴⁴Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné.

⁴⁵Omandi ja vara nad müüsid ära ning jagasid raha igaühele sedamööda, kuidas keegi vajas.

⁴⁵A prodávali vladařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo.

⁴⁶Nad viibisid päevast päeva ühel meelel pühakojas, murdsid leiba kodudes ja võtsid rooga juubeldades ning siira südamega,

⁴⁶A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce,

⁴⁷kiites Jumalat ja leides armu kogu rahva silmis. Issand aga lisas päästetuid päevast päeva nende hulka.

⁴⁷Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.