¹Nõnda ütleb Issand: Moabi kolme üleastumise pärast, koguni nelja pärast, ei võta ma oma otsust tagasi, sest nad on põletanud lubjaks Edomi kuninga luud.

¹Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Moábovu, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že spálil kosti krále Idumejského na vápno.

²Seepärast läkitan ma Moabisse tule ja see põletab Kerijoti paleed. Moab sureb sõjakäras võitlushüüete ja pasunahääle saatel.

²Ale pošli oheň na Moába, kterýžto zžíře paláce Kariot, i umře s hlukem Moáb, s křikem a s hlasem trouby.

³Ma hävitan tema keskelt kohtumõistja ja tapan koos temaga kõik ta vürstid, ütleb Issand.

³A vypléním soudce jeho, i všecka knížata jeho zmorduji s ním, praví Hospodin.

⁴Nõnda ütleb Issand: Juuda kolme üleastumise pärast, koguni nelja pärast, ei võta ma oma otsust tagasi, sest nad on hüljanud Issanda Seaduse ega ole pidanud tema määrusi; neid on eksitanud nende valejumalad, kelle järel on käinud nende vanemad.

⁴Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Judovu, ovšem pro čtveru neslituji se nad ním, proto že oni pohrdají zákonem Hospodinovým, a ustanovení jeho neostříhají, a svodí se lžmi svými, jichž následovali otcové jejich.

⁵Seepärast läkitan ma Juudasse tule ja see põletab Jeruusalemma paleed.

⁵Ale pošli oheň na Judu, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské.

⁶Nõnda ütleb Issand: Iisraeli kolme üleastumise pärast, koguni nelja pärast, ei võta ma oma otsust tagasi, sest nad müüvad raha eest õige ja sandaalipaari eest vaese,

⁶Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Izraelovu, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že prodávají spravedlivého za peníze, a nuzného za pár střevíců.

⁷nad ihaldavad mullapõrmu viletsate pea peale ja väänavad väetite õigust; poeg ja isa lähevad sama tüdruku juurde teotama mu püha nime.

⁷Kteříž dychtí, aby chudé s prstí smísili, a cestu tichých převracejí; nadto syn i otec vcházejí k jedné a též mladici, aby poškvrnili jména svatosti mé.

⁸Nad heidavad panditud riiete peale iga altari kõrval ja joovad oma jumalate kojas nende veini, keda nad ise on süüdi mõistnud.

⁸A na oděvu zastaveném klanějí se při každém oltáři, a víno pokutovaných pijí v domě bohů svých,

⁹Ja ometi hävitasin mina nende eest emorlased, kes olid pikakasvulised nagu seedrid ja tugevad nagu tammed; ma hävitasin neil vilja ülevalt ja juured alt.

⁹Ješto jsem já vyhladil Amorejského od tváři jejich, jehož vysokost byla jako vysokost cedrů. Ačkoli pevně stál jako dub, však jsem zkazil svrchu ovoce jeho, pospodu pak kořeny jeho.

¹⁰Mina tõin teid ära Egiptusemaalt ja saatsin teid kõrbes nelikümmend aastat, et saite pärida emorlaste maa.

¹⁰A vás já jsem vyvedl z země Egyptské, a vyvedl jsem vás po poušti čtyřidceti let, abyste dědičně vládli zemí Amorejského.

¹¹Mina tõstsin teie poegade hulgast prohveteid ja teie noorte meeste hulgast nasiire. Või ei ole see nõnda, Iisraeli lapsed? ütleb Issand.

¹¹A vzbuzoval jsem z synů vašich proroky, a z mládenců vašich Nazarejské. Zdaliž není tak, ó synové Izraelští? praví Hospodin.

¹²Aga teie jootsite nasiiridele veini ja keelasite prohveteid, öeldes: 'Ärge ennustage!'

¹²Ale vy jste napájeli Nazarejské vínem, a prorokům jste zapovídali, řkouce: Neprorokujte.

¹³Vaata, ma lasen maapinna teie all vankuda, otsekui vanguks viljavihkudega täidetud vanker.

¹³Aj, já tlačiti budu zemi vaši tak, jako vůz těžký tlačí snopy.

¹⁴Siis on nobedal põgenemine võimatu, tugeval ei ole kasu tema jõust ega saa kangelane päästa oma hinge.

¹⁴I zahyne utíkání od rychlého, silný též neužive síly své, a udatný nevysvobodí života svého.

¹⁵Ja ammukütt ei pea vastu, kärmet ei aita tema jalad ega päästa ratsanik oma elu.

¹⁵A ten, kterýž se chápá lučiště, neostojí, a čerstvý na nohy své neuteče, a ten, kterýž jezdí na koni, nevysvobodí života svého.

¹⁶Isegi südikaim kangelaste seast peab sel päeval alasti põgenema, ütleb Issand.

¹⁶Ale i zmužilého srdce mezi nejudatnějšími nahý utíkati bude v ten den, praví Hospodin.