¹Mina, Nebukadnetsar, olin muretu oma kojas ja õnnelik oma palees.

¹Já Nabuchodonozor, užívaje pokoje v domě svém, a kveta na palácu svém,

²Ma nägin und ja see kohutas mind; mu voodisoleku kujutlused ja peas sündinud nägemused tegid mulle hirmu.

²Měl jsem sen, kterýž mne zhrozil, a myšlení na ložci svém, a to, což jsem viděl, znepokojilo mne.

³Ja ma andsin käsu tuua mu ette kõik Paabeli targad, et need seletaksid mulle unenäo tähenduse.

³A protož vyšla ode mne ta výpověd, aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští, kteříž by mi výklad toho snu oznámili.

⁴Siis tulid ennustajad, nõiad, Kaldea teadjad ja tähetargad, ja ma jutustasin neile unenäo, aga nad ei suutnud mulle seletada selle tähendust.

⁴Tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, Kaldejští a hadači. I pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti.

⁵Aga viimaks tuli mu ette Taaniel, kelle nimi on Beltsassar minu jumala nime järgi ja kelles on pühade jumalate vaim, ja ma jutustasin talle oma unenäo:

⁵Až naposledy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen:

⁶Beltsassar, ennustajate ülem, ma tean, et sinus on pühade jumalate vaim ja et ükski saladus ei tee sulle raskust. Siin on mu unenäo nägemused, mis ma nägin - ütle selle tähendus!

⁶Baltazaře, kníže mudrců, já vím, že duch bohů svatých jest v tobě, a nic tajného není tobě nesnadného. Vidění snu mého, kterýž jsem měl, i výklad jeho oznam.

⁷Ja need on mu pea nägemused, mis mul voodis olles olid: ma vaatasin, ja ennäe, keset maad oli üks puu ja selle kõrgus oli suur.

⁷U vidění pak, kteréž jsem viděl na ložci svém, viděl jsem, a aj, strom u prostřed země, jehož vysokost byla veliká.

⁸Puu kasvas ja muutus tugevaks, selle kõrgus ulatus taevani ja seda oli näha kogu maa ääreni.

⁸Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země.

⁹Sellel olid ilusad lehed ja palju vilja ning seal oli toidust kõigile; selle all oli varju loomadele ja selle okstel elasid taeva linnud ning kõik liha toitis ennast sellest.

⁹Lístí jeho bylo pěkné, a ovoce jeho hojné, všechněm za pokrm, pod stínem pak jeho byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, a z něho potravu měl všeliký živočich.

¹⁰Ma nägin oma pea nägemustes, mis mul voodis olles olid, ja vaata, püha ingel astus taevast alla.

¹⁰Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém, a aj, hlásný a svatý s nebe sstoupiv,

¹¹Ta hüüdis valjusti ja ütles nõnda: 'Raiuge puu maha ja laasige sellelt oksad, rabage sellelt lehed ja puistake vili laiali, siis põgenevad loomad selle alt ja linnud selle okstelt!

¹¹Volal ze vší síly, a tak pravil: Podetněte strom ten, a osekejte ratolesti jeho, a otlucte lístí jeho, a rozmecte ovoce jeho; nechať se vzdálí zvěř od něho, a ptáci z ratolestí jeho.

¹²Aga juur jätke maa sisse, raud- ja vaskahelasse aasa rohu peale; seda kastetagu taeva kastega ja koos loomadega olgu tal osa maa rohust.

¹²A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské.

¹³Tema inimsüda võetagu ja temale antagu looma süda, ja seitse aega käigu temast üle!

¹³Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm.

¹⁴See käsk oleneb inglite otsusest ja see asi pühade sõnast, selleks et elavad tunneksid, et Kõigekõrgem valitseb inimeste kuningriigi üle, annab selle, kellele ta tahab, ja tõstab selle üle kõige alama inimese.'

¹⁴Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se, ažby k tomu přišlo, aby poznali lidé, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je, a toho, kterýž jest ponížený mezi lidmi, ustanovuje nad ním.

¹⁵Selle unenäo nägin mina, kuningas Nebukadnetsar. Ja sina, Beltsassar, ütle, mida see tähendab, sest ükski mu kuningriigi tarkadest ei suuda mulle seletada selle tähendust! Sina aga suudad, sest sinus on pühade jumalate vaim.'

¹⁵Tento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král, ty pak, Baltazaře, oznam výklad jeho. Nebo všickni mudrci v království mém nemohli mi výkladu oznámiti, ale ty můžeš, proto že duch bohů svatých jest v tobě.

¹⁶Taaniel, kelle nimi oli Beltsassar, kohkus siis hetkeks ja ta mõtted ehmatasid teda. Kuningas rääkis ja ütles: 'Beltsassar, ärgu unenägu ja selle tähendus sind ehmatagu!' Beltsassar kostis ja ütles: 'Mu isand! Unenägu tabagu su vihkajaid ja selle tähendus su vaenlasi!

¹⁶Tedy Daniel, jemuž jméno Baltazar, předěšený stál za jednu hodinu, a myšlení jeho strašila ho. A odpověděv král, řekl: Baltazaře, sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe. Odpověděl Baltazar a řekl: Pane můj, sen tento přiď na ty, kteříž tě v nenávisti mají, a výklad jeho na tvé nepřátely.

¹⁷Puu, mida sa nägid, mis kasvas ja sai tugevaks, mille kõrgus ulatus taevani ja mis oli nähtav kogu maal,

¹⁷Strom ten, kterýž jsi viděl, veliký a mocný, jehož výsost dosahovala až k nebi, a kterýž patrný byl po vší zemi.

¹⁸millel olid ilusad lehed ja palju vilja ning kus oli toidust kõigile, mille all elasid välja loomad ja mille okstel asusid taeva linnud -

¹⁸A lístí jeho pěkné, a ovoce jeho hojné, a z něhož všickni pokrm měli, pod nímž byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští,

¹⁹see oled sina, kuningas, kes oled kasvanud ja saanud tugevaks; sinu suurus on kasvanud ja ulatub taevani ning sinu valitsus ulatub maailma ääreni.

¹⁹Ty jsi ten, ó králi, kterýž jsi rozšířil se a zmocnil, a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi, a panování tvé až do konce země.

²⁰Ja et kuningas nägi püha ingli taevast alla astuvat ja ütlevat: 'Raiuge puu maha ja hävitage see, aga jätke juur maa sisse, raud- ja vaskahelasse aasa rohu peale; seda kastetagu taeva kastega ja koos välja loomadega olgu tal osa, kuni seitse aega on temast üle käinud',

²⁰Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe, kterýž řekl: Podetněte strom ten a zkazte jej, a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a s zvěří polní díl jeho, ažby sedm let vyplnilo se při něm:

²¹selle tähendus, oh kuningas, ja Kõigekõrgema otsus, mis tabab mu isandat kuningat, on see:

²¹Tenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále.

²²sind aetakse ära inimeste hulgast ja sul on eluase välja loomade juures; sulle antakse rohtu süüa nagu härgadele ja sind kastetakse taeva kastega, ja sinust käib üle seitse aega, kuni sa tunned, et Kõigekõrgem valitseb inimeste kuningriigi üle ja annab selle, kellele tahab.

²²Nebo zaženou tě lidé od sebe, a s zvěří polní bude bydlení tvé, a bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, a rosou nebeskou smáčín budeš, až se vyplní sedm let při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.

²³Ja et puu juur kästi alles jätta, tähendab seda: su kuningriik jääb sinule, niipea kui sa mõistad, et taevas valitseb.

²³Že pak řekli, aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu, království tvé tobě zůstane, jakž jen poznáš, že nebesa panují.

²⁴Seepärast, oh kuningas, lase enesele meeldida mu nõu: vabasta ennast oma pattudest õigluse läbi, ja oma ülekohtutegudest viletsate peale halastades, et su õnn võiks kesta!'

²⁴Protož ó králi, přijmi radu mou, a hříchy své spravedlností přetrhuj, a nepravosti své milostivostí k ssouženým, zdaby prodloužen byl pokoj tvůj.

²⁵Kõik see tabas kuningas Nebukadnetsarit.

²⁵Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora.

²⁶Kaheteistkümne kuu pärast, kui ta oli kõndimas Paabeli kuningliku palee katusel,

²⁶Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babyloně,

²⁷hakkas kuningas rääkima ja ütles: 'Eks see ole see suur Paabel, mille ma oma võimsa jõuga olen ehitanud kuninglikuks valitsuspaigaks ja oma väärikuse auks?'

²⁷Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé?

²⁸Sõna oli alles kuninga suus, kui taevast kostis hääl: 'Sinule, kuningas Nebukadnetsar, öeldakse: Sinult võetakse kuningriik,

²⁸Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe,

²⁹sind aetakse ära inimeste juurest ja su asupaik on väljal loomade juures; sulle antakse süüa rohtu nagu härgadele ja sinust käib üle seitse aega, kuni sa mõistad, et Kõigekõrgem valitseb inimeste kuningriigi üle ja annab selle, kellele tahab.'

²⁹Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní bydliti budeš. Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.

³⁰Selsamal silmapilgul sai see sõna Nebukadnetsari kohta tõeks ja ta aeti ära inimeste juurest; ta sõi rohtu nagu härjad ja ta ihu kasteti taeva kastega, kuni ta juuksed kasvasid pikaks nagu kotkasuled ja ta küüned olid nagu linnuküünised.

³⁰V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a bylinu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, a nehty jeho jako pazoury ptačí.

³¹'Aga pärast selle aja möödumist, mina, Nebukadnetsar, tõstsin oma silmad taeva poole ja mulle tuli mõistus tagasi; ja ma õnnistasin Kõigekõrgemat, kiitsin ja ülistasin teda, kes elab igavesti, kelle valitsus on igavene valitsus ja kelle kuningriik püsib põlvest põlve.

³¹Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu.

³²Kõiki, kes elavad maa peal, ei tule panna mikski, sest tema talitab, nagu tahab, niihästi taeva väega kui maa elanikega, ega ole seda, kes võiks lüüa tema käe peale ja öelda temale: 'Mis sa teed?'

³²A všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou, a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země, aniž jest kdo, ješto by mu přes ruku dáti mohl, a říci jemu: Co to děláš?

³³Selsamal ajal tuli mu mõistus tagasi, ja mu toredus ja hiilgus tulid tagasi mu kuningriigi auks; mu ametikandjad ja suurnikud otsisid mind, ja mind pandi taas mu kuningriigi üle ja mulle anti veelgi suurem võim.

³³Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slávě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne, a zmocněn jsem v království svém, a velebnost větší jest mi přidána.

³⁴Nüüd mina, Nebukadnetsar, kiidan ja ülistan ja austan taeva kuningat, sest kõik tema teod on tõde ja tema teed on õiged! Tema võib alandada neid, kes käivad kõrkuses.'

³⁴Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji a oslavuji krále nebeského, jehož všickni skutkové jsou pravda, a stezky jeho soud, a kterýž chodící v pýše může snižovati.