¹Nad läksid teele Eelimist ja kogu Iisraeli laste kogudus jõudis Siini kõrbe, mis on Eelimi ja Siinai vahel, teise kuu viieteistkümnendal päeval, pärast Egiptusemaalt lahkumist.

¹Když se pak hnuli z Elim, přišlo všecko množství synů Izraelských na poušť Sin, kteráž jest mezi Elim a Sinai, v patnáctý den druhého měsíce po vyjití z země Egyptské.

²Ja kogu Iisraeli laste kogudus nurises kõrbes Moosese ja Aaroni vastu,

²I reptalo všecko shromáždění synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti.

³ja Iisraeli lapsed ütlesid neile: 'Oleksime ometi võinud surra Issanda käe läbi Egiptusemaal, kus me istusime lihapottide juures, kus me sõime leiba kõhud täis! Teie aga olete meid toonud siia kõrbesse, et kogu seda kogudust nälga suretada.'

³A mluvili jim synové Izraelští: Ó bychom byli zemřeli od ruky Hospodinovy v zemi Egyptské, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti! A teď vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste zmořili všecko shromáždění toto hladem.

⁴Siis Issand ütles Moosesele: 'Vaata, ma lasen taevast sadada teile leiba ja rahvas mingu ning kogugu iga päev oma osa, sest ma panen nad proovile: kas nad käivad minu Seaduse järgi või mitte?

⁴I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.

⁵Aga kui nad kuuendal päeval valmistavad, mis nad on koju toonud, siis on seda kahekordselt rohkem, kui nad iga päev on kogunud.'

⁵V den pak šestý přistrojí sobě to, co přinesou; a bude toho dvakrát více, než toho, což sbírati mají na každý den.

⁶Siis Mooses ja Aaron ütlesid kõigile Iisraeli lastele: 'Täna õhtul te saate teada, et see on Issand, kes teid tõi välja Egiptusemaalt,

⁶Tedy mluvil Mojžíš a Aron všechněm synům Izraelským: U večer poznáte, že Hospodin vyvedl vás z země Egyptské.

⁷ja hommikul te näete Issanda auhiilgust. Tema on kuulnud teie nurisemist Issanda vastu. Aga kes oleme meie, et te nurisete ka meie vastu?'

⁷A ráno uzříte slávu Hospodinovu; neboť jest slyšel reptání vaše proti Hospodinu. My zajisté co jsme, že repcete proti nám?

⁸Ja Mooses ütles: 'Issand annab teile täna õhtul liha toiduks ja hommikul leiba kõhutäiteks. Issand on kuulnud teie nurisemist, kuidas te olete nurisenud tema vastu. Aga kes oleme meie? Teie nurisemine ei ole meie vastu, vaid on Issanda vastu.'

⁸Mluvil dále Mojžíš: Z toho, pravím, poznáte, když vám dá Hospodin u večer masa, abyste se najedli, a chleba ráno do sytosti, poněvadž slyšel Hospodin reptání vaše, jimiž jste na něj reptali. Nebo my co jsme? Ne proti námť jsou reptání vaše, ale proti Hospodinu.

⁹Ja Mooses ütles Aaronile: 'Ütle kogu Iisraeli laste kogudusele: Tulge Issanda palge ette, sest tema on teie nurisemist kuulnud!'

⁹I řekl Mojžíš Aronovi: Mluv ke všemu shromáždění synů Izraelských: Přistuptež před oblíčej Hospodinův; neboť jest slyšel reptání vaše.

¹⁰Ja sündis, et kui Aaron oli rääkinud kogu Iisraeli laste kogudusega ja nad pöördusid kõrbe poole, vaata, siis nähti pilves Issanda auhiilgust.

¹⁰Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.

¹¹Ja Issand rääkis Moosesega, öeldes:

¹¹(A již byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹²'Ma olen kuulnud Iisraeli laste nurisemist. Räägi nendega ja ütle: Täna õhtul te sööte liha ja hommikul leiba kõhud täis. Siis te mõistate, et mina olen Issand, teie Jumal.'

¹²Slyšelť jsem reptání synů Izraelských. Mluviž jim a pověz: K večerou jísti budete maso, a ráno chlebem nasyceni budete, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.)

¹³Ja õhtul tulid vutid ning katsid leeri; ja hommikul oli kastekord leeri ümber.

¹³Tedy stalo se u večer, že přiletěly křepelky a přikryly tábor; ráno pak spadla rosa okolo táboru.

¹⁴Ja kui kastekord oli haihtunud, vaata, siis oli kõrbe pinnal midagi õhukese soomuse taolist, peenikest nagu härmatis maas.

¹⁴A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi.

¹⁵Kui Iisraeli lapsed seda nägid, siis nad küsisid üksteiselt: 'Mis see on?' Sest nad ei teadnud, mis see oli. Aga Mooses vastas neile: 'See on leib, mida Issand annab teile süüa.

¹⁵Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu.

¹⁶Issand käskis nõnda: Igaüks kogugu sellest niipalju, kui ta sööb, kann iga pea kohta, vastavalt teie hingede arvule; igaüks võtku nende jaoks, kes tema telgis on!'

¹⁶To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete.

¹⁷Ja Iisraeli lapsed tegid nõnda, ja nad kogusid, üks rohkem ja teine vähem.

¹⁷I učinili tak synové Izraelští, a nasbírali jiní více, jiní méně.

¹⁸Aga kui nad mõõtsid kannuga, siis ei olnud ülearu sellel, kes oli kogunud rohkem, ega tundnud puudust see, kes oli kogunud vähem; igaüks oli kogunud nõnda palju, kui ta sõi.

¹⁸Potom měřili na gomer. A nezbylo tomu, kdo nasbíral mnoho, a ten, kdo nasbíral málo, neměl nedostatku; ale každý, což mohl snísti, nasbíral.

¹⁹Ja Mooses ütles neile: 'Ükski ärgu jätku sellest midagi homseks!'

¹⁹I řekl jim Mojžíš: Žádný ať nic z toho nepozůstavuje k jitru.

²⁰Aga nad ei kuulanud Moosest, vaid mõningad jätsid sellest järele järgmiseks hommikuks; see täitus ussidega ja haises. Siis Mooses vihastus nende pärast.

²⁰Ale neuposlechli Mojžíše. Nebo někteří zanechali díl z toho až do jitra; i zčervivělo a zsmradilo se. Pročež rozhněval se na ně Mojžíš.

²¹Nõnda nad kogusid seda igal hommikul, igaüks niipalju, kui ta sõi; aga kui päike läks palavaks, siis see sulas.

²¹Tak tedy sbírali to každého jitra, každý což snísti mohl. A když horké bylo slunce, tedy se ta manna rozpouštěla.

²²Kuuendal päeval nad kogusid leiba kahekordselt, igaühele kaks kannu; siis tulid kõik koguduse vanemad ja teatasid sellest Moosesele.

²²Když pak bylo v den šestý, nasbírali toho chleba dvojnásobně, po dvou gomer na každého; protož přišla všecka knížata toho shromáždění, a pověděli Mojžíšovi.

²³Ja tema ütles neile: 'See ongi, millest Issand rääkis. Homme on puhkus, Issanda püha hingamispäev. Mida küpsetate, seda küpsetage, ja mida keedate, seda keetke! Aga kõik, mis teil üle jääb, pange endile homseks tallele!'

²³Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru.

²⁴Ja nad talletasid selle homseks, nagu Mooses käskis; see ei läinud haisema ega tulnud sellesse usse.

²⁴Protož schovali to do rána, jakž přikázal Mojžíš; a nezsmradilo se, ani v něm červů nebylo.

²⁵Ja Mooses ütles: 'Sööge seda täna, sest täna on Issanda hingamispäev; täna te seda väljalt ei leia.

²⁵I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli.

²⁶Kuus päeva saate seda koguda, aga seitsmes päev on hingamispäev, siis seda ei ole.'

²⁶Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní.

²⁷Seitsmendal päeval läksid ometi mõned rahva hulgast koguma, aga nad ei leidnud midagi.

²⁷Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.

²⁸Siis Issand ütles Moosesele: 'Kui kaua te tõrgute pidamast minu käske ja Seadust?

²⁸Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokudž zpěčovati se budete přikázaní mých ostříhati a zákonů mých?

²⁹Vaadake, Issand on andnud teile hingamispäeva; sellepärast ta annab teile kuuendal päeval kahe päeva leiva. Igaüks jäägu paigale, ükski ärgu väljugu kodunt seitsmendal päeval!'

²⁹Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý.

³⁰Ja rahvas puhkas seitsmendal päeval.

³⁰I odpočinul lid v den sedmý.

³¹Ja Iisraeli sugu pani sellele nimeks 'manna'; see oli valge nagu koriandri seeme ja maitses nagu mesikook.

³¹Nazval pak lid Izraelský jméno toho chleba man; kterýž byl jako símě koliandrové, a bílý, a chut jeho jako koláče s medem.

³²Ja Mooses ütles: 'Issand käskis nõnda: Üks kannutäis sellest jäägu säilitamiseks teie sugupõlvedele, et nad näeksid leiba, millega mina teid söötsin kõrbes, kui ma teid tõin välja Egiptusemaalt.'

³²Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou mannou, aby chována byla na budoucí věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské.

³³Ja Mooses ütles Aaronile: 'Võta üks nõu ja pane sellesse kannutäis mannat ning aseta see Issanda ette, säilitamiseks teie sugupõlvedele!'

³³I řekl Mojžíš Aronovi: Vezmi jedno věderce, a vsyp do něho plné gomer manny; a nech jí před tváří Hospodinovou, aby chována byla na budoucí věky vaše.

³⁴Ja Aaron asetas selle tunnistuse ette, säilitamiseks, nagu Issand oli Moosesele käsu andnud.

³⁴A protož jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, nechal jí Aron před svědectvím, aby tu chována byla.

³⁵Ja Iisraeli lapsed sõid mannat nelikümmend aastat, kuni nad jõudsid asustatud maale; nad sõid mannat, kuni nad jõudsid Kaananimaa piirile.

³⁵Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské.

³⁶Kann on kümnes osa poolest vakast.

³⁶Gomer pak jest desátý díl efi.