¹Ja mulle tuli Issanda sõna; ta ütles:

¹I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²'Inimesepoeg, kuuluta prohvetlikult Iisraeli kuulutavaile prohveteile ja ütle neile, kes enda arvates on prohvetid: Kuulge Issanda sõna!

²Synu člověčí, prorokuj proti prorokům Izraelským, kteříž prorokují, a rci prorokujícím z srdce svého: Slyšte slovo Hospodinovo:

³Nõnda ütleb Issand Jumal: Häda jõledaile prohveteile, kes käivad omaenese vaimu järgi ega ole midagi näinud!

³Takto praví Panovník Hospodin: Běda prorokům bláznivým, kteříž následují ducha svého, ješto však nic neviděli.

⁴Nagu rebased varemete vahel on su prohvetid, Iisrael.

⁴Podobni jsou liškám na pustinách proroci tvoji, Izraeli.

⁵Te ei ole läinud pragude ette ega ole teinud müüri Iisraeli soo ümber, et see püsiks võitluses Issanda päeval.

⁵Nevstupujete k mezerám, aniž děláte hradby okolo domu Izraelského, aby ostáti mohl v boji v den Hospodinův.

⁶Nad on näinud tühja ja nende ennustused, kes ütlevad: 'See on Issanda sõna!', on valed, sest Issand ei ole neid läkitanud; ometi nad ootavad, et sõna täide läheks!

⁶Vídají marnost a hádání lživé. Říkají: Praví Hospodin, ješto jich neposlal Hospodin, a troštují lidi, aby jen utvrdili slovo své.

⁷Eks te ole näinud tühja nägemust ja ennustanud valet, kui olete öelnud: 'See on Issanda sõna!', kuigi mina ei ole rääkinud?

⁷Zdaliž vidění marného nevídáte, a hádání lživého nevypravujete? A říkáte: Praví Hospodin, ješto jsem já nemluvil.

⁸Seepärast ütleb Issand Jumal nõnda: Et te räägite tühja ja näete valet, vaata, siis ma tulen teile kallale, ütleb Issand Jumal.

⁸Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že mluvíte marnost, a vídáte lež, protož aj, já jsem proti vám, praví Panovník Hospodin.

⁹Minu käsi on prohvetite vastu, kes näevad tühja ja ennustavad valet; nad ei tohi olla minu rahva osaduses, neid ei tohi kirjutada Iisraeli soo kirja ja nad ei tohi tulla Iisraeli maale. Ja te saate tunda, et mina olen Issand Jumal.

⁹Nebo bude ruka má proti prorokům, kteříž vídají marnost a hádají lež. V losu lidu mého nebudou, a v popisu domu Izraelského nebudou zapsáni, aniž do země Izraelské vejdou. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin,

¹⁰Sellepärast, jah sellepärast, et nad eksitavad mu rahvast, öeldes: 'On rahu', kuigi rahu ei ole. Ja kui rahvas ehitab seina, vaata, siis nad võõpavad seda lubjaga.

¹⁰Proto, proto že v blud uvedli lid můj, říkajíce: Pokoj, ješto nebylo žádného pokoje. Jeden zajisté ustavěl stěnu hliněnou, a jiní obmítali ji vápnem ničemným.

¹¹Ütle lubjaga võõpajaile, et see variseb! Tuleb uputav sadu, teie, raheterad, langete, ja sina, marutuul, puhked.

¹¹Rciž těm, kteříž obmítají vápnem ničemným: I však to padne. Přijde příval rozvodnilý, a vy, kamenové krupobití velikého, spadnete, a vítr bouřlivý roztrhne ji.

¹²Jah, vaata, sein variseb! Eks siis küsita teilt: 'Kus on võõp, millega te võõpasite?'

¹²A aj, když padne ta stěna, zdaliž vám nebude řečeno: Kdež jest to obmítání, jímž jste obmítali?

¹³Seepärast ütleb Issand Jumal nõnda: Ma lasen oma tulises vihas puhkeda marutuule, mu vihas tuleb uputav sadu ja mu raevus tulevad raheterad, et teha lõpp.

¹³Protož takto praví Panovník Hospodin: Roztrhnu ji, pravím, větrem bouřlivým v prchlivosti své, a příval rozvodnilý v hněvě mém přijde, a kamení krupobití velikého v prchlivosti mé k vyhlazení jí.

¹⁴Ma lõhun ära seina, mille te olete lubjaga võõbanud, ja paiskan selle maha, nõnda et alusmüür paljastub; kui see langeb, saate te sealjuures otsa. Ja te saate tunda, et mina olen Issand.

¹⁴Nebo rozbořím stěnu tu, kterouž jste obmetali vápnem ničemným, a porazím ji na zem, tak že odkryt bude grunt její. I padne, a zkaženi budete u prostřed ní, a zvíte, že já jsem Hospodin.

¹⁵Ma vaigistan oma viha seina kallal ja nende kallal, kes on seda lubjaga võõbanud, ja ütlen teile: Ei ole enam seina ega selle võõpajaid,

¹⁵A tak vykonaje prchlivost svou na té stěně, a na těch, kteříž ji obmítají vápnem ničemným, dím vám: Není více té stěny, není ani těch, kteříž ji obmítali,

¹⁶Iisraeli prohveteid, kes kuulutavad prohvetlikult Jeruusalemmale ja näevad sellele nägemust rahust, kuigi rahu ei ole, ütleb Issand Jumal.

¹⁶Totiž proroků Izraelských, kteříž prorokují Jeruzalému, a ohlašují jemu vidění pokoje, ješto není žádného pokoje, praví Panovník Hospodin.

¹⁷Aga sina, inimesepoeg, pööra pale oma rahva tütarde poole, kes enda arvates kuulutavad prohvetlikult, ja kuuluta neile

¹⁷Ty pak, synu člověčí, obrať tvář svou k dcerám lidu svého, kteréž prorokují z srdce svého, a prorokuj i proti nim.

¹⁸ning ütle: Nõnda ütleb Issand Jumal: Häda neile, kes õmblevad sidemeid kõigile randmeile ja valmistavad peakatteid nii suurtele kui väikestele, et püüda hingi! Kas tahate püüda mu rahva hingi ja iseenese jaoks jätta hinged elama?

¹⁸A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kteréž šijí polštáříky pod všeliké lokty rukou lidu mého, a dělají kukly na hlavu všeliké postavy, aby lovily duše. Zdaliž loviti máte duše lidu mého, abyste se živiti mohly?

¹⁹Te teotate mind mu rahva ees peotäie otrade ja leivapalukeste eest, surmates hinged, kes ei pea surema, ja jättes elama hinged, kes ei pea jääma ellu, valetades mu rahvale, kes kuulab meeleldi valet.

¹⁹Nebo zlehčujete mne u lidu mého pro hrst ječmene a pro kus chleba, umrtvujíce duše, kteréž neumrou, a obživujíce duše, kteréž živy nebudou, lhouce lidu mému, kteříž poslouchají lži.

²⁰Seepärast ütleb Issand Jumal nõnda: Vaata, ma tulen teie sidemete kallale, millega te seal püüate hingi nagu linde, ja rebin need teie käsivartelt ning päästan hinged lahti, hinged, keda te olete püüdnud nagu linde.

²⁰Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám se v polštáříky vaše, jimiž vy lovíte tam duše, abyste je oklamaly. Nebo strhnu je s ramenou vašich, a propustím duše, duše, kteréž vy lovíte, abyste je oklamaly.

²¹Ja ma käristan lõhki teie katted ning päästan oma rahva teie käest, ja nad ei ole enam saagiks teie kätele; ja te saate tunda, et mina olen Issand.

²¹I strhnu kukly vaše, a vytrhnu lid svůj z ruky vaší, tak abyste jich nemohly více loviti, i zvíte, že já jsem Hospodin;

²²Et te olete valmistanud valega õige südamele valu, aga mina ei ole valmistanud temale valu, ja et te olete kinnitanud õela käsi, et ta ei pöörduks oma kurjalt teelt oma elu hoidmiseks,

²²Proto že kormoutíte srdce spravedlivého lžmi, ješto jsem já ho nekormoutil, a posilujete rukou bezbožného, aby se neodvrátil od zlé cesty své, obživujíce jej.

²³siis ei saa te enam näha tühja ega teha valeennustusi, vaid ma päästan oma rahva teie käest; ja te saate tunda, et mina olen Issand.'

²³Protož nebudete vídati marnosti, a s hádáním nebudete se obírati více; nebo vytrhnu lid svůj z ruky vaší, i zvíte, že já jsem Hospodin.