¹Ja mulle tuli Issanda sõna; ta ütles:

¹I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²'Inimesepoeg, ütle Tüürose vürstile: Nõnda ütleb Issand Jumal: Et su süda on ülbe ja sa ütled: 'Mina olen jumal, ma istun jumalate istmel merede südames!' - sina aga oled inimene, mitte jumal, kuigi sa enda meelest oled jumala sarnane -,

²Synu člověčí, rci vývodovi Tyrskému: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se vyvyšuje srdce tvé, a říkáš: Bůh silný jsem, na stolici Boží sedím u prostřed moře, ješto jsi člověk a ne Bůh silný, ačkoli sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu,

³vaata, sa olid küll targem kui Taaniel, ükski saladus ei jäänud su eest varju:

³Aj hle, moudřejší jsi nad Daniele, žádná věc tajná není před tebou ukrytá;

⁴oma tarkuse ja taibuga soetasid sa enesele varanduse, hankisid kulda ja hõbedat oma varaaitadesse.

⁴Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobě zboží, a nahrnuls zlata a stříbra do pokladů svých;

⁵Oma suure tarkuse tõttu kauplemises suurendasid sa oma varandust ja nõnda läks su süda ülbeks su varanduse pärast -

⁵Velikou moudrostí svou v kupectví svém rozmnožil jsi zboží svá, a tak pozdvihlo se srdce tvé zbožím tvým;

⁶seepärast ütleb Issand Jumal nõnda: Et sa enda meelest oled jumala sarnane,

⁶Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Proto že sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu,

⁷vaata, siis toon ma su kallale võõrad, kõige julmemad paganaist; nemad tõmbavad oma mõõgad su tarkuse ilu vastu ja teotavad su hiilguse.

⁷Protož aj, já přivedu na tě cizozemce, nejukrutnější národy, kteříž vytrhnouce meče své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou.

⁸Nad tõukavad sind alla hauda ja sa sured mahalöödu surma merede südames.

⁸Do jámy spustí tě, a umřeš smrtí hroznou u prostřed moře.

⁹Kas sa veelgi julgeksid öelda oma tapja ees: 'Mina olen jumal!', sina, kes sa oled inimene, aga mitte jumal nende käes, kes sind maha löövad?

⁹Budeš-liž tu ještě říkati před oblíčejem mordéře svého: Bohem jsem, poněvadž jsi člověk a ne Bůh silný, jsa v ruce toho, jenž tě mordovati bude?

¹⁰Sa sured ümberlõikamatute surma võõraste käe läbi. Jah, ma olen rääkinud, ütleb Issand Jumal.'

¹⁰Smrtí neobřezanců umřeš od ruky cizozemců; nebo já mluvil jsem, praví Panovník Hospodin.

¹¹Ja mulle tuli Issanda sõna, ta ütles:

¹¹I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹²'Inimesepoeg, alusta nutulaulu Tüürose kuninga pärast ja ütle temale: Nõnda ütleb Issand Jumal: Sa olid nagu eeskujulikkuse pitserimärk täis tarkust ja täiuslikult ilus.

¹²Synu člověčí, vydej se v naříkání nad králem Tyrským, a rci jemu: Takto praví Panovník Hospodin: Ty, jenž zapečeťuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnější,

¹³Sa olid Eedenis, Jumala aias, sul olid katteks kõiksugu kalliskivid: rubiin, topaas ja jaspis, krüsoliit, karneool ja nefriit, safiir, türkiis ja smaragd; su raamistised ja õnarused olid kullast tehtud, valmistatud su loomispäeval.

¹³V Eden, zahradě Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnů tvých a píšťal tvých v tobě, hned jakžs se narodil, připraveni jsou.

¹⁴Sa olid nagu keerub, hiilgav kaitsja, ja ma panin sind pühale mäele; sa olid otse jumalik olend, kes võis käia tuliste kivide keskel.

¹⁴Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře svaté Boží jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil.

¹⁵Sa olid laitmatu oma teedel alates su loomispäevast, kuni sinus leiti ülekohut.

¹⁵Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost při tobě.

¹⁶Sinu suure kaubitsemise tõttu täitus su sisemus vägivallaga ja sa tegid pattu. Sellepärast tõukasin ma su Jumalamäelt ja hävitasin su, kaitsja keerub, tuliste kivide keskelt.

¹⁶Pro množství kupectví tvého u prostřed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi prohřešil. Pročež zahubím tě, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostřed kamenů ohnivých.

¹⁷Su ilu tõttu läks su süda ülbeks, oma hiilguse pärast sa kaotasid tarkuse. Ma viskasin su maa peale, ma panin su kuningate ette, et nad saaksid sind vahtida.

¹⁷Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své příčinou jasnosti své. Porazím tě na zemi, před oblíčej králů povrhu tě, aby se dívali na tebe.

¹⁸Oma paljude süütegudega, oma ülekohtuse kaubitsemisega teotasid sa oma pühamuid; sellepärast ma lasksin su keskel puhkeda tule - see neelas sinu. Ma tegin su maa peale tuhaks kõigi silme ees, kes sind nägid.

¹⁸Pro množství nepravostí tvých, a pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatyně své. Protož vyvedu oheň z prostřed tebe, kterýž tě sžíře, a obrátí tě v popel na zemi před očima všech na tě hledících.

¹⁹Kõik, kes sind tundsid rahvaste seas, on sinu pärast kohkunud. Sa muutusid hirmutiseks ja sind ei ole enam iialgi.'

¹⁹Všickni, kdož tě znali mezi národy, ztrnou nad tebou; k hrůze veliké budeš, a nebude tě na věky.

²⁰Ja mulle tuli Issanda sõna; ta ütles:

²⁰I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²¹'Inimesepoeg, pööra oma pale Siidoni poole ja kuuluta sellele prohvetlikult

²¹Synu člověčí, obrať tvář svou proti Sidonu, a prorokuj proti němu,

²²ning ütle: Nõnda ütleb Issand Jumal: Vaata, ma olen su vastu, Siidon, ja ma ilmutan su keskel oma au. Nad saavad tunda, et mina olen Issand, kui ma seal mõistan kohut ja näitan ennast pühana.

²²A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě jsem, ó Sidone, a budu oslaven u prostřed tebe. I zvědí, že já jsem Hospodin, když vykonám při něm soudy, a posvěcen budu v něm.

²³Ma läkitan sinna katku ja selle tänavaile vere; mahalöödud langevad veres mõõga läbi, mis on nende vastu igalt poolt. Ja nad saavad tunda, et mina olen Issand.

²³Pošli zajisté na něj mor, a krev na ulice jeho, a padati budou zranění u prostřed něho od meče na všecky strany, i zvědí, že já jsem Hospodin.

²⁴Siis ei ole Iisraeli sool enam torkavat okast ega kibuvitsa, mis teeks valu, kõigi nende naabrite hulgas, kes neid põlgasid. Ja nad saavad tunda, et mina olen Issand Jumal.

²⁴A tak nebude více míti dům Izraelský trnu urážejícího a bodláku bodoucího ze všech okolních pohrdajících jimi, a zvědí, že já jsem Panovník Hospodin.

²⁵Nõnda ütleb Issand Jumal: Kui ma kogun Iisraeli soo rahvaste seast, kelle sekka nad on pillutatud, siis ma näitan ennast nende kaudu pühana paganate silme ees ja nad võivad elada oma maal, mille ma andsin oma sulasele Jaakobile.

²⁵Takto praví Panovník Hospodin: Když shromáždím dům Izraelský z národů, mezi něž rozptýleni jsou, a posvěcen budu v nich před očima pohanů, a bydliti budou v zemi své, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi:

²⁶Nad elavad seal julgesti ja ehitavad kodasid ja istutavad viinamägesid. Nad elavad julgesti, kui ma mõistan kohut kõigi nende naabrite üle, kes neid on põlanud. Ja nad saavad tunda, et mina olen Issand, nende Jumal.'

²⁶Tehdy bydliti budou v ní bezpečně, a nastavějí domů, a štípí vinice. Bydliti, pravím, budou bezpečně, když vykonám soudy, při všech zhoubcích jejich vůkol nich, i zvědí, že já jsem Hospodin Bůh jejich.