¹Ja kaheteistkümnendal aastal, kaheteistkümnenda kuu esimesel päeval tuli mulle Issanda sõna; ta ütles:

¹Opět bylo dvanáctého léta, dvanáctého měsíce, prvního dne téhož měsíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²'Inimesepoeg, alusta nutulaulu vaarao, Egiptuse kuninga pärast ja ütle talle: Rahvaste lõvi, sa pead vaikima! Sa olid küll nagu krokodill jõgedes ja purskasid puristades; sa segasid oma jalgadega vett ja tegid sogaseks nende jõed.

²Synu člověčí, vydej se v naříkání nad Faraonem králem Egyptským, a rci jemu: Lvu mladému mezi národy podoben jsi, a jsi jako velryb v moři, když procházeje se v potocích svých, kalíš vodu nohama svýma, a kormoutíš potoky její.

³Nõnda ütleb Issand Jumal: Ma laotan su peale oma võrgu paljude rahvaste hulgaga ja nad tõmbavad sind üles minu noodas.

³Takto praví Panovník Hospodin: Rozestruť na tě síť svou skrze shromáždění národů mnohých, kteříž tě vytáhnou nevodem mým.

⁴Ma jätan su maa peale, viskan su lagedale väljale; ma panen su peale elama kõik taeva linnud ja toidan sinuga kogu maa loomi.

⁴I nechám tě na zemi, povrhu tě na svrchku pole, a učiním, že na tobě přebývati bude všelijaké ptactvo nebeské, a nasytím tebou živočichy vší země.

⁵Ma loobin su liha mägede peale ja täidan su raipega orud.

⁵A rozmeci maso tvé po horách, a naplním údolí vysokostí tvou.

⁶Ma kastan maad sellega, mis sinust voolab, su verega kuni mägedeni, ja ojad saavad sind täis.

⁶A napojím zemi, v níž ploveš, krví tvou až do hor, tak že i potokové naplněni budou tebou.

⁷Ma katan taevad, kui ma su kustutan, ja teen nende tähed tumedaks; ma katan pilvega päikese ja teen, et kuu ei anna oma valgust.

⁷V tom, když tě zhasím, zakryji nebesa, a zasmušilé učiním hvězdy jejich; slunce mrákotou zastru, a měsíc nebude svítiti světlem svým.

⁸Kõik taevast paistvad valgused teen ma su kohal tuhmiks ja ma panen su maale pimeduse, ütleb Issand Jumal.

⁸Všecka světla jasná na nebesích zasmušilá učiním příčinou tvou, a uvedu tmu na zemi tvou, praví Panovník Hospodin.

⁹Ma teen murelikuks paljude rahvaste südamed, kui ma viin su hävingu rahvaste sekka, maadesse, mida sa ei tunne.

⁹Nadto zkormoutím srdce národů mnohých, když způsobím, aby došla pověst o potření tvém mezi národy, do zemí, jichž jsi neznal.

¹⁰Ma lasen sinu pärast ehmuda paljusid rahvaid ja sinu pärast haarab nende kuningaid hirm, kui ma vehin nende ees oma mõõgaga; nad värisevad iga silmapilk, igaüks oma hinge pärast su langemispäeval.

¹⁰Učiním, pravím, že trnouti budou nad tebou národové mnozí, a králové jejich hroziti se příčinou tvou velice, když šermovati budu mečem svým před tváří jejich. Budou se zajisté lekati každé chvilky, každý sám za sebe v den pádu tvého.

¹¹Sest nõnda ütleb Issand Jumal: Paabeli kuninga mõõk tuleb sulle kallale.

¹¹Nebo takto praví Panovník Hospodin: Meč krále Babylonského přijde na tě.

¹²Kangelaste mõõkade läbi lasen ma langeda su hiilguse - nad kõik on julmimad rahvaste seas. Nad kaotavad Egiptuse kõrkuse ja kogu selle hiilgus hävitatakse.

¹²Meči udatných porazím množství tvé, nejukrutnějších ze všech národů; tiť zkazí pýchu Egypta, a zahlazeno bude všecko množství jeho.

¹³Ja ma hävitan kõik selle loomad suurte vete äärest: neid vesi ei sega enam inimjalg ega kariloomade sõrad.

¹³Zahladím i všecka hovada jeho, kteráž jsou při vodách mnohých, tak že jich nezakalí noha člověčí více, aniž jich kaliti budou kopyta hovad.

¹⁴Siis ma lasen selgida nende veed ja panen nende jõed õlina voolama, ütleb Issand Jumal.

¹⁴Tuť učiním, že se usadí vody jejich, a potokové jejich že jako olej půjdou, praví Panovník Hospodin,

¹⁵Kui ma teen Egiptusemaa lagedaks ja maa saab paljaks kõigest, mis seal on, kui ma kõik, kes seal elavad, maha löön, siis nad tunnevad, et mina olen Issand.

¹⁵Když obrátím zemi Egyptskou v poušť přehroznou, v zemi prázdnou toho, což prvé v ní bylo, a když zbiji v ní všecky obyvatele. I zvědí, že já jsem Hospodin.

¹⁶See on nutulaul ja nii seda lauldakse. Rahvaste tütred laulavad seda Egiptuse ja kogu selle hiilguse pärast - nii nad laulavad seda, ütleb Issand Jumal.'

¹⁶Toť jest naříkání, jímž naříkati budou. Tak dcery národů naříkati budou, tak nad Egyptem i nade vším jeho množstvím naříkati budou, dí Panovník Hospodin.

¹⁷Ja kaheteistkümnendal aastal, esimese kuu viieteistkümnendal päeval tuli mulle Issanda sõna; ta ütles:

¹⁷Potom bylo dvanáctého léta, patnáctého dne téhož měsíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹⁸'Inimesepoeg, kaeba Egiptuse hiilguse pärast, saada see ja vägevate rahvaste tütred maa sügavustesse haudaläinute juurde!

¹⁸Synu člověčí, naříkej nad množstvím Egypta, a snes jej i dcery národů těch slavných do zpodních míst země k těm, kteříž sstupují do jámy.

¹⁹Kellest oled sa nüüd veel meelepärasem? Astu alla ja heida magama ümberlõikamatute juurde!

¹⁹A rci: Nad kohož bys utěšenější byl? Sstupiž a lež s neobřezanci.

²⁰Nad langevad mõõgaga mahalöödute keskele. Mõõk on antud. Tõmmake alla tema ja kogu ta hiilgus!

²⁰Mezi zbitými mečem padnou, meči vydán jest, vlectež jej i všecko množství jeho.

²¹Vägevad kangelased räägivad surmavallast tema ja ta abistajate puhul: 'Nad on tulnud alla, nad lamavad, need ümberlõikamatud ja mõõgaga mahalöödud.'

²¹Budouť k němu mluviti hrdiny s jeho pomocníky z prostřed hrobu, kdež neobřezanci mečem zbití sstoupivše, leží.

²²Seal on Assur ja kogu ta jõuk, tema ümber on nende hauad; need kõik on maha löödud, langenud mõõga läbi,

²²Tam jest Assur i všecka zběř jeho, jehož hrobové jsou vůkol tohoto. Všickni ti byvše zbiti, padli od meče.

²³nende hauad on augu sügavaimas põhjas; tema jõuk on ümber ta haua; need kõik on maha löödud, mõõga läbi langenud, kes tekitasid hirmu elavate maal.

²³Jehož hrobové jsou po stranách jámy, aby byla zběř jeho vůkol hrobu tohoto. Všickni ti byvše zbiti, padli od meče, kteříž pouštívali strach v zemi živých.

²⁴Seal on Eelam ja kogu ta toredus ümber ta haua, need kõik on maha löödud, mõõga läbi langenud, ümberlõikamatuna on astunud alla maa sügavustesse need, kes tekitasid hirmu elavate maal; nad kannavad oma häbi koos nendega, kes on läinud alla hauda.

²⁴Tam Elam i všecko množství jeho vůkol hrobu tohoto. Všickni ti neobřezanci byvše zbiti, padli od meče, a sstoupili do zpodních míst země, kteříž pouštívali strach svůj v zemi živých. Jižť nesou potupu svou s těmi, kteříž sstupují do jámy.

²⁵Mahalöödute keskele on antud ase temale ja kõigile ta väehulkadele; tema ümber on ta hauad. Kõik need ümberlõikamatud on mõõgaga maha löödud, sest nende pärast tekkis hirm elavate maal; nad kannavad oma häbi koos nendega, kes on läinud alla hauda; ta on pandud mahalöödute keskele.

²⁵Mezi zbitými postavili jemu lože, i všemu množství jeho, vůkol něhož jsou hrobové tohoto. Všickni ti neobřezanci zbiti mečem, nebo pouštín býval strach jejich v zemi živých. Jižť nesou potupu svou s těmi, jenž sstupují do jámy, mezi zbitými položeni jsouce.

²⁶Seal on Mesek, Tubal ja kogu ta väehulk; tema ümber on ta hauad; kõik need ümberlõikamatud on mõõgaga maha löödud, sest nende pärast tekkis hirm elavate maal.

²⁶Tam Mešech, Tubal i všecko množství jeho, a vůkol něho hrobové tohoto. Všickni ti neobřezanci zbiti mečem, nebo pouštívali strach svůj v zemi živých.

²⁷Nad magavad koos muiste langenud kangelastega, kes läksid alla surmavalda oma relvadega, kelle mõõgad pandi neile pea alla ja kelle patud on nende luude peal; sest elavate maal oli hirm nende kangelaste ees.

²⁷Ačťkoli ti ještě nelehli s hrdinami, kteříž padli z neobřezanců, kteříž sstoupili do hrobu s zbrojí svou vojenskou, a podložili meče své pod hlavy své, a však důjdeť nepravost jejich na kosti jejich; nebo strach hrdin byl v zemi živých.

²⁸Sindki murtakse ümberlõikamatute keskel ja sa pead magama koos mõõgaga mahalöödutega.

²⁸I ty mezi neobřezanci potřín budeš, a lehneš s zbitými mečem.

²⁹Seal on Edom, tema kuningad ja kõik ta vürstid, kes hoolimata nende kangelaslikkusest on pandud mõõgaga mahalöödute juurde; nad magavad koos ümberlõikamatutega ja haudaläinutega.

²⁹Tam Edom, králové jeho, i všecka knížata jeho, kteříž položeni jsou i s svou mocí s zbitými mečem. I ti s neobřezanci lehnou a s těmi, kteříž sstupují do jámy.

³⁰Seal on põhjamaa vürstid tervikuna ja kõik siidonlased, kes koos mahalöödutega on läinud alla, kes hoolimata hirmust nende vägevuse ees on jäänud häbisse; nad magavad ümberlõikamatuna mõõgaga mahalöödute juures ja kannavad oma häbi koos nendega, kes on läinud alla hauda.

³⁰Tam knížata půlnoční strany všickni napořád, i všickni Sidonští, kteříž sstoupí k zbitým, s strachem svým, za svou moc stydíce se, a ležeti budou ti neobřezanci s zbitými mečem, a ponesou potupu svou s těmi, kteříž sstupují do jámy.

³¹Neid saab vaarao näha ja võib ennast trööstida kogu oma hiilguse pärast, mõõgaga mahalöödud vaarao ja kõik ta sõjavägi, ütleb Issand Jumal.

³¹Ty uhlédaje Farao, potěší se nade vším množstvím svým, Farao i všecko vojsko jeho, zbiti jsouce mečem, dí Panovník Hospodin.

³²Sest ma panen ta hirmu elavate maale. Seepärast pannakse vaarao ja kogu ta väehulk magama ümberlõikamatute sekka koos mõõgaga mahalöödutega, ütleb Issand Jumal.'

³²Nebo pustím strach svůj v zemi živých, a položen bude mezi neobřezanci s zbitými mečem Farao i všecko množství jeho, praví Panovník Hospodin.