¹Ja mulle tuli Issanda sõna; ta ütles:

¹Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²'Inimesepoeg, pööra oma pale Seiri mäestiku poole ja kuuluta sellele prohvetlikult

²Synu člověčí, obrať tvář svou proti hoře Seir, a prorokuj proti ní.

³ning ütle temale: Nõnda ütleb Issand Jumal: Vaata, ma tulen sulle kallale, Seiri mäestik; ma sirutan oma käe su vastu ning teen sind tühjaks ja lagedaks.

³A rci jí: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, horo Seir, a vztáhnu ruku svou na tebe, a obrátím tě v hroznou poušť.

⁴Su linnad teen ma varemeiks ja sa jäädki lagedaks. Ja sa saad tunda, et mina olen Issand.

⁴Města tvá v poušť obrátím, a ty budeš pustinou, i zvíš, že já jsem Hospodin,

⁵Et sa oled pidanud igavest viha ja oled andnud Iisraeli lapsed mõõga kätte nende õnnetuse ajal, lõpliku karistuse ajal,

⁵Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti.

⁶siis seepärast, nii tõesti kui ma elan, ütleb Issand Jumal, muudan ma sind vereks ja veri järgib sind; tõesti, sul on veresüüd ja veri järgib sind.

⁶Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že k zabití připravím tě, a krev tě stihati bude. Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš, také tě krev stihati bude.

⁷Ma teen Seiri mäestiku tühjaks ja lagedaks, ma hävitan sealt mineja ja tulija.

⁷Obrátím, pravím, horu Seir v hroznou poušť, a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se.

⁸Ma täidan tema mäed mahalöödutega; su küngastel ja su orgudes ja kõigis su jäärakuis langevad mõõgaga mahalöödud.

⁸A naplním hory její zbitými jejími; na pahrbcích tvých i v údolích tvých, i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou.

⁹Ma teen sind igavesti lagedaks ja su linnades ei elata enam. Ja te saate tunda, et mina olen Issand.

⁹V pustiny věčné obrátím tě, tak že města tvá nebudou zase vzdělána, i zvíte, že já jsem Hospodin.

¹⁰Et sa oled öelnud: 'Mõlemad rahvad ja mõlemad maad on minu, me võtame need endile', kuigi Issand oli seal,

¹⁰Proto že říkáš: Tito dva národové a tyto dvě země mé budou, a budeme dědičně vládnouti tou, v níž Hospodin přebýval,

¹¹siis seepärast, nii tõesti kui ma elan, ütleb Issand Jumal, talitan ma sinuga vastavalt su vihale ja agarusele, mida sa oma vihkamises osutasid nende vastu; ja ma tutvustan ennast neile, kui ma mõistan kohut sinu üle,

¹¹Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé, kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim. I budu poznán od nich, když tě budu souditi.

¹²ja sa saad tunda, et mina olen Issand. Ma olen kuulnud kõiki su laimamisi, mis sa oled rääkinud Iisraeli mägede kohta, öeldes: 'Need on tehtud lagedaks, antud meile roaks.'

¹²A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá, kteráž jsi mluvila o horách Izraelských, řkuci: Zpuštěnyť jsou, námť jsou dány k sežrání.

¹³Te olete suurustanud mu ees oma suuga ja olete karjunud mu vastu oma sõnu; ma olen seda kuulnud.

¹³Nebo jste se honosili proti mně ústy svými, a množili proti mně slova svá, což jsem sám slyšel.

¹⁴Nõnda ütleb Issand Jumal: Kogu maa rõõmuks teen ma su lagedaks.

¹⁴Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe.

¹⁵Et sa rõõmustasid Iisraeli soo pärisosa pärast, kui see tehti lagedaks, siis talitan ma sinuga nõndasamuti: lagedaks saad sina, Seiri mäestik, ja kogu Edom. Ja nad saavad tunda, et mina olen Issand.

¹⁵Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.