¹Ma tahan öelda: Niikaua kui pärija on väeti laps, ei erine ta milleski orjast, ehkki ta on kõige isand,

¹Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,

²vaid ta on eestkostjate ja majapidajate meelevalla all kuni isa määratud tähtajani.

²Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.

³Nõnda on ka meiega: kui me olime väetid lapsed, siis olime orjuses maailma algainete meelevalla all.

³Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.

⁴Aga kui aeg sai täis, läkitas Jumal oma Poja, kes sündis naisest, sündis Seaduse alla,

⁴Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,

⁵lahti ostma seadusealuseid, et me saaksime pojaseisuse.

⁵Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.

⁶Et te olete aga pojad, siis on Jumal läkitanud teie südamesse oma Poja Vaimu, kes hüüab: 'Abba! Isa!'

⁶A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.

⁷Nõnda ei ole sa enam ori, vaid poeg, aga kui sa oled poeg, siis sa oled ka pärija Jumala kaudu.

⁷A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.

⁸Kuid siis, kui te ei teadnud midagi Jumalast, te orjasite neid, kes loomult ei olegi jumalad.

⁸Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.

⁹Nüüd aga, kui te olete Jumala ära tundnud - pigem küll on Jumal teid ära tundnud -, kuidas te pöördute jälle nõrkade ja viletsate algainete poole, mida te jälle uuesti tahate orjata?

⁹Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?

¹⁰Te peate päevi ja kuid ja aegu ja aastaid.

¹⁰Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.

¹¹Ma kardan teie pärast, et ma olen asjata teie heaks vaeva näinud.

¹¹Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.

¹²Saage, vennad, niisuguseks nagu mina, sest minagi olen nagu teie. Ma anun teid! Te ei ole mulle mingisugust ülekohut teinud.

¹²Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.

¹³Te ju teate, et ma esimesel korral kuulutasin teile evangeeliumi oma ihu nõtruses

¹³Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.

¹⁴ning teie võitsite kiusatuse ega põlastanud mind mu keha pärast ega sülitanud maha, vaid võtsite mu vastu nagu Jumala ingli, nagu Kristuse Jeesuse.

¹⁴A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.

¹⁵Kus on nüüd teie õndsakskiitmine? Ma ju tunnistan teile, et kui oleks olnud võimalik, siis te oleksite oma silmad välja kiskunud ja andnud minule.

¹⁵Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.

¹⁶Kas ma olen saanud teie vaenlaseks, rääkides teile tõtt?

¹⁶Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?

¹⁷Nemad ei lipitse teie ümber hea pärast, vaid nad tahavad teid tõrjuda eemale minust, et te innukalt lipitseksite nende ümber.

¹⁷Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.

¹⁸Alati on hea olla innukas hea suhtes, mitte ainult siis, kui mina teie juures olen.

¹⁸Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.

¹⁹Mu lapsed, kelle pärast ma olen jälle lapsevaevas, kuni Kristus teie sees saab kuju!

¹⁹Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),

²⁰Küll ma tahaksin nüüd olla teie juures ja muuta oma häältki, sest ma olen teie pärast nõutu.

²⁰Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.

²¹Öelge mulle teie, kes te tahate olla Seaduse all, kas te ei kuule Seadust?

²¹Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?

²²On ju kirjutatud, et Aabrahamil oli kaks poega, üks teenijaga ja teine vaba naisega.

²²Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.

²³Teenija poeg oli sündinud lihaliku loomuse järgi, vaba naise poeg aga tõotuse kaudu.

²³Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.

²⁴Siin on võrdpildid: need kaks naist tähendavad kahte lepingut, üks Siinai mäelt orjapõlveks, see on Haagar -

²⁴Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.

²⁵Haagar on ju Siinai mägi Araabias ja vastab nüüdsele Jeruusalemmale, sest see orjab koos oma lastega;

²⁵Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.

²⁶ent ülalasuv Jeruusalemm on vaba naine, kes on meie ema.

²⁶Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.

²⁷Sest on kirjutatud: 'Rõõmusta, sigimatu, kes sa ei kanna ilmale; hõiska ja hüüa, kes sa ei ole lapsevaevas, sest üksildasel on enam lapsi kui sellel, kellel on mees!'

²⁷Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.

²⁸Teie aga, vennad, olete Iisaki kombel tõotuselapsed.

²⁸Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.

²⁹Kuid just nagu tollal lihaliku loomuse järgi sündinu kiusas taga vaimu järgi sündinut, nõnda ka nüüd.

²⁹Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.

³⁰Kuid mida ütleb kirjasõna? 'Kihuta välja teenija ja tema poeg, sest teenija poeg ei tohi pärida koos vaba naise pojaga!'

³⁰Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.

³¹Niisiis, vennad, meie ei ole teenija, vaid vaba naise lapsed.

³¹A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.