¹Kui Raahel nägi, et ta ei toonud Jaakobile lapsi ilmale, siis Raahel kadestas oma õde ja ütles Jaakobile: 'Muretse mulle lapsi, muidu ma suren!'

¹Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.

²Aga Jaakobi viha süttis põlema Raaheli vastu ja ta küsis: 'Kas mina olen Jumala asemik, kes sulle ihuvilja keelab?'

²Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?

³Ja Raahel vastas: 'Vaata, seal on mu orjatar Billa. Heida tema juurde, et ta sünnitaks lapsi mu põlvede peale ja minagi saaksin nõnda temalt järglasi!'

³Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.

⁴Ja ta andis temale naiseks oma teenija Billa ning Jaakob heitis selle juurde.

⁴I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.

⁵Ja Billa jäi lapseootele ning tõi Jaakobile poja ilmale.

⁵Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.

⁶Siis ütles Raahel: 'Jumal tegi mulle õigust. Ta kuulis ka mu häält ja andis mulle poja.' Seepärast ta pani temale nimeks Daan.

⁶I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.

⁷Ja Billa, Raaheli teenija, jäi taas lapseootele ning tõi Jaakobile teise poja ilmale.

⁷Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.

⁸Siis ütles Raahel: 'Ma olen oma õega võidelnud Jumala võitlust ja olen võitnud.' Ja ta pani temale nimeks Naftali.

⁸I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.

⁹Kui Lea nägi, et ta oli lakanud sünnitamast, siis ta võttis oma teenija Silpa ja andis selle Jaakobile naiseks.

⁹Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.

¹⁰Ja Silpa, Lea teenija, tõi Jaakobile poja ilmale

¹⁰A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.

¹¹ning Lea ütles: 'Õnneks!' Ja ta pani temale nimeks Gaad.

¹¹Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.

¹²Ja Silpa, Lea teenija, tõi Jaakobile teise poja ilmale

¹²Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.

¹³ning Lea ütles: 'Ma olen õnnelik. Tõesti, naised kiidavad mind õnnelikuks.' Ja ta pani temale nimeks Aaser.

¹³A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.

¹⁴Kord läks Ruuben nisulõikuse ajal ja leidis väljalt lemmemarju ja tõi neid oma emale Leale. Ja Raahel ütles Leale: 'Anna ka minule oma poja lemmemarju!'

¹⁴Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.

¹⁵Aga ta vastas temale: 'Kas on veel vähe, et sa võtsid mu mehe? Nüüd tahad sa ka mu poja lemmemarjad ära võtta!' Siis ütles Raahel: 'Vastutasuks magagu ta täna öösel sinu juures su poja lemmemarjade eest!'

¹⁵Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.

¹⁶Kui Jaakob tuli õhtul väljalt, siis läks Lea temale vastu ja ütles: 'Sa pead minu juurde heitma, sest ma olen sind tinginud tasu eest, oma poja lemmemarjade eest!' Ja tema magas sel ööl ta juures.

¹⁶Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.

¹⁷Ja Jumal kuulis Lead, ja Lea jäi lapseootele ja tõi Jaakobile viienda poja ilmale.

¹⁷A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.

¹⁸Ja Lea ütles: 'Jumal tasus mulle, et ma andsin oma teenija oma mehele.' Ja ta pani temale nimeks Issaskar.

¹⁸I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.

¹⁹Ja Lea jäi taas lapseootele ja tõi Jaakobile kuuenda poja ilmale.

¹⁹A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.

²⁰Ja Lea ütles: 'Jumal valmistas mulle ilusa kingituse. Nüüd mu mees hakkab mind sallima, sest ma olen temale kuus poega ilmale toonud!' Ja ta pani temale nimeks Sebulon.

²⁰I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.

²¹Ja pärastpoole ta tõi tütre ilmale ning pani temale nimeks Diina.

²¹Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.

²²Aga Jumal mõtles Raahelile, ja Jumal kuulis teda ning avas tema üsa.

²²A rozpomenuv se Bůh na Ráchel,uslyšel jí, a otevřel život její.

²³Ja ta jäi lapseootele ja tõi poja ilmale ning ütles: 'Jumal võttis ära mu teotuse!'

²³Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.

²⁴Ja ta pani temale nimeks Joosep, öeldes: 'Annaks Issand mulle lisaks veel teisegi poja!'

²⁴A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.

²⁵Ja kui Raahel oli Joosepi ilmale toonud, siis Jaakob ütles Laabanile: 'Lase mind, et saaksin minna koju ja oma kodumaale!

²⁵Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.

²⁶Anna mu naised ja lapsed, kelle pärast ma sind olen teeninud, ja ma lähen, sest sa tead ju ise, kuidas ma sind olen teeninud!'

²⁶Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.

²⁷Ja Laaban vastas temale: 'Kui ma nüüd sinu silmis armu leiaksin! Märgid näitavad mulle, et Issand on mind sinu pärast õnnistanud.'

²⁷I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.

²⁸Ja ta ütles: 'Nimeta mulle oma palk ja ma annan selle!'

²⁸Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.

²⁹Siis ta vastas temale: 'Sina tead ise, kuidas ma sind olen teeninud ja mis on saanud su karjast minu juures.

²⁹Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.

³⁰Sest pisut oli seda, mis sul oli enne mind. See on aga ohtrasti kasvanud ja Issand on sind õnnistanud minu sammude läbi. Millal ma siis nüüd saan hoolitseda ka oma pere eest?'

³⁰Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?

³¹Siis ta küsis: 'Mis ma sulle pean andma?' Ja Jaakob vastas: 'Ära anna mulle midagi. Kui sa lubad mulle seda, siis ma karjatan ja hoian veelgi su lambaid ja kitsi:

³¹A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:

³²ma käisin täna läbi kõik su lamba- ja kitsekarjad, lahutades kõik tähnilised ja kirjud uted ja kõik mustad uted su tallede seast, samuti kirjud ja tähnilised kitsede hulgast. Need olgu mulle palgaks

³²Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.

³³ja mu õigus kostku minu eest tulevikus, kui sa tuled mu palka vaatama: kõik, kes ei ole tähnilised ja kirjud kitsede hulgas ja mustad tallede seas, loetagu minu poolt varastatuiks!'

³³A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.

³⁴Ja Laaban vastas: 'Hästi, sündigu tõesti su sõna järgi!'

³⁴I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.

³⁵Ja ta lahutas selsamal päeval vöödilised ja kirjud sikud ja kõik tähnilised ja kirjud kitsed, kellel oli valget küljes, ja kõik mustad tallede seas, andis need oma poegade hooleks

³⁵A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.

³⁶ning jättis kolme päeva tee enese ja Jaakobi vahele; Jaakob aga jäi karjatama Laabani ülejäänud lambaid ja kitsi.

³⁶Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.

³⁷Ja Jaakob võttis enesele papli-, mandli- ja plataanipuu tooreid keppe ja kooris neile valged vöödid, paljastades keppide valge puu.

³⁷Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.

³⁸Siis ta pani kooritud kepid lammaste ja kitsede ette rennidesse ja veekünadesse, kuhu loomad tulid jooma; ja joomas olles nad paaritusid.

³⁸A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.

³⁹Ja kui lambad ja kitsed keppide juures paaritusid, siis nad sünnitasid tallesid: vöödilisi, tähnilisi ja kirjusid.

³⁹I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.

⁴⁰Ja Jaakob eraldas noored jäärad: ta pööras isaloomade pead vöödiliste poole ja kõigi mustade poole Laabani karja hulgas. Nõnda tegi ta enesele eraldi karjad ega pannud neid Laabani lammaste ja kitsede sekka.

⁴⁰Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.

⁴¹Ja iga kord, kui tugevamad loomad paaritusid, pani Jaakob kepid künadesse nende silme ette, et nad paarituksid keppide juures.

⁴¹A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.

⁴²Aga kui loomad olid nõrgemad, siis ta ei pannud. Nõnda said nõrgad Laabanile ja tugevamad Jaakobile.

⁴²Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.

⁴³Ja mees kosus väga ja tal oli palju lambaid ja kitsi, teenijaid ja sulaseid, kaameleid ja eesleid.

⁴³Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.